Herec Zelenskyj „v roli“ prezidenta. Kam jeho Ukrajina směřuje?

© Shutterstock

Zvolením politicky nezkušeného Volodymyra Zelenského do křesla prezidenta udělali Ukrajinci krok do neznáma. Zatím to vypadá, že se jejich risk vyplácí, zavádění potřebných reforem totiž nabírá na obrátkách.

Rok 2019 znamená pro Ukrajinu mnoho změn, a to především na politické scéně. Po druhém kole prezidentských voleb v dubnu se role hlavy státu nově ujal herec bez politických zkušeností Volodymyr Zelenskyj, když se ziskem 73,22 procenta hlasů drtivě porazil dosavadního prezidenta Petra Porošenka.

Podle bývalého mluvčího Delegace Evropské unie na Ukrajině Davida Stulíka dali zejména mladí lidé volbou Zelenského najevo, že nechtějí mít nic společného s politiky postsovětské doby a jsou ochotní riskovat. „Jejich rozhodnutí se možná vyplatí, ale možná taky ne,“ řekl diplomat na nedávné pražské debatě, kterou pořádala Asociace pro mezinárodní otázky.

Skvělý výsledek prezident potvrdit i v červencových předčasných volbách do parlamentu, ve kterých jeho strana Služebník lidu jasně zvítězila a získala většinu. Ukrajinská protikorupční aktivistka Olena Haluška upozornila, že i když před sebou nová vláda nemá v legislativním procesu tak velké překážky jako ta předchozí, prosazení reforem si i tak žádá rozsáhlá vyjednávání s ostatními stranami.

Příchod mnoha nových a nezkušených poslanců se neobešel bez skandálů a problémů. Jak ale řekl analytik a novinář Internews Maksym Pančenko, zkušení kolegové nováčků a také úředníci, kteří jsou skutečnými autory zákonů, dokáží zajistit, že legislativní proces funguje správně. Stulík ocenil, že do prominentních politických pozic se nyní dostávají mladí lidé, kteří chtějí pracovat na modernizaci země a přesně vědí, čeho chtějí dosáhnout.

Ukrajina novelizuje ústavu, přidá do ní své směřování do NATO a EU

Ukrajinský parlament dnes schválil návrh prezidenta Porošenka na ústavní zakotvení směřování země do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Pro návrh hlasovala drtivá většina přítomných poslanců, uvedla agentura Unian.

Sám Zelenskyj se v komplikovaném mezinárodním prostředí teprve „oťukává“. Velkou zkouškou pro něj byl tzv. Normandský summit v Paříži 9. prosince, kde jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. I když podle Stulíka schůzka nic významného nepřinesla, Zelenský ukázal, že Putinovu tlaku dokáže vzdorovat.

Nový prezident si dle Stulíkových slov také velmi zakládá na své popularitě. „Lidé v jeho prezidentské kanceláři každý den kontrolují průzkumy veřejného mínění, aby zjistili, co si Ukrajinci myslí o různých tématech. Poslouchají, co veřejnost chce,“ uvedl diplomat s tím, že něco takového je v postsovětském prostoru novinka. Popularita nové hlavy státu se stále drží velice vysoko, a to nad 50 procenty. Haluška poznamenala, že kdo si v současnosti dovolí prezidenta kritizovat, nakonec svého rozhodnutí lituje, protože se kritika obrátí proti němu.

Justiční úklid

Odpověď na to, proč se Ukrajinci rozhodli hlasovat právě pro Zelenského, tedy pro zásadní změnu, je podle Oleny Halušky potřeba hledat ve vývoji po revoluci v roce 2014. „Za posledních šest let toho Ukrajina dokázala hodně v otázce boje proti korupci a v otázce reforem. Mění se ve skutečnou demokratickou společnost a v zemi založenou na vládě práva,“ řekla. Hlavní požadavky demonstrantů v oblasti spravedlnosti podle ní však předchozí prezident Porošenko vůbec neadresoval, chtěl si totiž ponechat politickou moc nad soudy. Velké množství pochybných soudců stále zůstávalo v úřadech.

Justici je podle Halušky potřeba kompletně „vyčistit“ a vrátit se v reformním procesu na začátek. Zelenskyj a jeho strana toto směřování podporovali a po svém nástupu začali jednotlivé prvky postupně implementovat. „Jsem mírně optimistická. Rada [ukrajinský parlament] od září přijala řadu velice progresivních reformních zákonů, které poslední dva roky ležely na stole. Dochází k obnově několika nefunkčních protikorupčních institucí,“ pochvalovala si aktivistka. Jednou z nich je i Vrchní protikorupční soud (High Anti-Corruption Court of Ukraine), který má za sebou slibný začátek, na jeho hodnocení je však podle ní po třech měsících ještě brzy.

Klíčovou roli v reformním procesu pak podle ní hrají také mezinárodní experti, kteří například pomáhají s výběrem nezávislých soudců s dobrou reputací. „Spousta reforem byla úspěšná jenom proto, že existoval dohled, zájem i aktivní zapojení mezinárodních partnerů,“ dodala. Mezi takové partnery patří například EU, USA, Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka.

Unijní podpora demokracie zemí Východního partnerství je důležitá. Do budoucna se má zaměřit na justici

EU podporuje rozvoj demokracie a vlády práva v šesti zemích Východního partnerství prostřednictvím několika finančních nástrojů a podpůrných aktivit. Největší pokrok je znát na Ukrajině. Konkrétně Česko je lídrem v rozvoji místních samospráv.

Média v područí oligarchů

Velký problém pro východoevropskou zemi představuje také stav médií, především pak jejich vlastnická struktura. Jak uvedl Maksym Pančenko, okolo 70 procent Ukrajinců stále konzumuje většinu zpráv z televize. „Na rozdíl od ostatních mediálních sektorů, téměř všechny televizní stanice vlastní oligarchové. (…) Někteří je vlastní přímo, jiní je údajně ovládají skrze partnery,“ podotkl analytik s tím, že někteří z oligarchů jsou proruští. Snahy o to vytvořit veřejnoprávní televizi podle něj zatím vždy dopadly neúspěchem.

Jméno jednoho ukrajinského oligarchy se objevovalo i v souvislosti s prezidentskou kampaní Volodymyra Zelenského. Z publika zazněl dotaz, jaké je skutečné propojení nového prezidenta s byznysmenem Ihorem Kolomojským. Nedávno se například objevilo podezření, že by mu Zelenskyj mohl vyjít vstříc v případu zestátněné banky PrivatBank.

„Panovaly velké obavy, že se prezident stane loutkou tohoto oligarchy. Tyto obavy jsou prozatím rozptýleny. Pro Kolomojského bylo myslím velké překvapení, že jeho vliv na Zelenského není tak velký, jak předpokládal,“ řekla Haluška s tím, že řada návrhů z dílny nové vlády je namířena na umenšování moci oligarchů. Doplnila, že Kolomojskij Zelenského podporoval například skrze jednu svou televizní stanici, kde navzdory zákazu politické propagace mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb nechal pouštět filmy a pořady, kde kandidát účinkoval.

Hosté debaty se shodli, že oligarchové mají „své lidi“ ve stranách napříč celým parlamentem a jejich vliv jen tak nezmizí. Řešení vidí v opatrném nastavování mantinelů, ve zvyšování transparentnosti nebo obecně v práci na zavedení skutečné vlády práva v zemi.

Ukrajina potřebuje čas

Debata se mimo jiné pokoušela odpovědět na otázky, kam Ukrajina směřuje, a jak má vůči ní Evropská unie postupovat. „Ukrajina míří k tomu stát se standardním, demokratickým, prosperujícím státem, který bude jedním z ekonomických motorů pro zbytek Evropy,“ nechal se slyšet Stulík. EU i Česká republika by podle něj měly být trpělivé. „Ukrajina nepotřebuje více peněz, ale více času, politického dohledu, podmínek ke splnění, příležitostí a lidského kontaktu,“ dodal.

Pančenko se snažil rozptýlit obavy z toho, že nový prezident není dostatečně nakloněný Evropské unii. „Mnozí se asi budou divit, proč se Zelenskyj tolik nezajímá o evropskou integraci Ukrajiny. Řekl bych, že to není proto, že by nebyl prozápadní. Od svého zvolení klade důraz na ukončení války na východě, takže se teď soustředí na toto téma,“ podotkl s tím, že za evropskou integraci jsou zodpovědní jiní lidé v Zelenského vládě, a svou práci odvádí dobře.

Ukrajina je blíže EU než kdy dříve, Rusko však stále drží trumfy

Ukrajina se stala příkladným vzorem ostatním zemím Východního partnerství. I přes znatelné pokroky však stále nelze mluvit o výrazné prosperitě a stabilitě. Opravdový krok vpřed přijde až s vyřešením otázky konfliktu na východě země.