Gorbačov: Parlamentní volby v Rusku se musí opakovat

Michail Gorbačov; zdroj: Evropská komise.

Bývalý generální tajemník ÚV KSSS a poslední prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov označil nedělní ruské parlamentní volby za „nespravedlivé“ a vyzval k jejich opakování. V Moskvě mezitím pokračují demonstrace, proti kterým podle ruských zdrojů zasáhla i vojenská vozidla.

Osmdesátiletý Michail Gorbačov trvá na tom, že výsledky voleb neodrážejí skutečný názor občanů a že by ruské vedení mělo uznat manipulaci s volebními lístky.

„Přehlížení veřejného mínění diskredituje veřejné orgány a destabilizuje situaci,“ dodal Gorbačov.

Bývalý sovětský lídr se tak přidal ke kritice, která na adresu organizátorů voleb zaznívá z vícera zemí Západu (EurActiv 7.12.2011). Evropští a američtí lídři jsou znepokojení především zaujatostí sdělovacích prostředků a zastrašováním nezávislých pozorovatelů.

Při příležitosti návštěvy ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Praze se k nedávným volbám vyjádřil i ministr zahraničí ČR Karel Schwarzenberg.

„Zdá se, že spousta pozorovatelů má k volbám velmi kritické poznámky a postřehy. Což je samozřejmě politováníhodné, protože jsme doufali, že ty časy, kdy se používala síla k ovlivnění voleb, už jsou za námi,“ řekl Schwarzenberg českým médiím.

Nedělní ruské parlamentní volby vyhrála strana Jednotné Rusko premiéra Vladimira Putina. Zisk 49,4 % hlasů, který zaručuje straně 238 míst ve 450členné Dumě ale znamená nejhorší Putinův výsledek od roku 1999, kdy se stal ruským premiérem. Přesto představitelé ruské opozice označují tyto výsledky za podvod.

Včera (7. prosince) podepsal Putin dokumenty, kterými oficiálně potvrdil svou účast v příštích prezidentských volbách, které se budou konat příští rok v březnu.

Současný prezident Dmitrij Medveděv se dohodl s ruským premiérem na výměně pozic. Medveděv byl premiérem i během doby, kdy byl hlavou ruského státu právě Putin.  

Tvrdý zákrok proti demonstracím

Ruské úřady se mezitím snaží potlačit opoziční protesty. Podle agentury Reuters bylo zatčeno více než 1.000 demonstrantů. Ruské noviny Argumenti i fakti tvrdí, že úřady posílají na potlačení protestů vojenské síly.

„Bohužel se prokázalo, že zásahy, které by se měly používat jen v největší nouzi, se používají po volbách, které nedopadly tak, jak si někdo představoval,“ okomentoval situaci ministr Schwarzenberg.  

Mnoho Rusů je znechuceno především rozsáhlou korupcí a nelíbí se jim velké rozdíly mezi bohatými a chudými. Obávají se, že opětovné zvolení Putina prezidentem by mohlo znamenat ekonomickou i politickou stagnaci země.

Podle západních komentátorů ruské protesty připomínají „arabské jaro“, které zasáhlo severní Afriku na začátku tohoto roku a rozšířilo se i do Sýrie.

Podobné srovnání vyslovil v únoru letošního roku i bývalý ruský premiér a významný opoziční lídr Michail Kasjanov. Ten označil volby jako poslední možnost, kdy může dojít ke změně v Rusku bez použití násilí. Alternativou pak může být pouze revoluce. 

Ruští demonstranti hojně používají sociální sítě, jednak k vyjádření své kritiky a také jako prostředek k lepší organizaci demonstrací. Pozorovatelé upozorňují, že by mohly být úřady v pokušení zastavit internet.