Francie se postavila za řecký plot, Bulharsko ho plánuje také

zdroj: CreativeCommons; autor: Tomas Castelazo.

Francouzský ministr vnitra Brice Hortefeux včera (27. ledna) vyjádřil podporu řecké vládě vystavět na problémových místech řecko-turecké hranice 12,5 km dlouhou zeď, která má zamezit ilegální migraci. Podobný úmysl má i Bulharsko.

Řecko si v Evropě, zdá se, našlo spojence. Ústy svého ministra vnitra Brice Hortefeuxe Francie podpořila plán výstavby plotu na řecko-tureckých hranicích, jenž má odrazovat ilegální přistěhovalce, kteří sem přicházejí z Turecka.

Francouzský ministr po setkání s řeckým ministrem pro přistěhovalectví Christosem Papoutsisem přirovnal výstavbu plotu k bariéře, kterou za stejným účelem (snížit příval imigrantů) vztyčili Španělé ve svém autonomním městě Ceuta na marockém pobřeží.

Oddělit Řecko a Turecko nepropustnou zdí opakovaně v minulých dnech kritizovala Evropská komise, ale nakonec souhlasila s tím, že plot bude tolerovat pouze jako dočasné řešení. Atény po varovných slovech Komise alespoň ustoupily z původního záměru, který předpokládal výstavbu plotu po celé délce společných hranic – nyní se hovoří „jen“ o 12,5 km v nejkritičtější oblasti kolem města Orestiada (EurActiv 11.1.2010).

„Pokud opatření, která byla schválena, nebudou připomínat rekonstrukci Berlínské zdi, budou mít naši podporu,“ citoval deník Le Monde francouzského ministra.

Celá hranice mezi Tureckem a Řeckem se táhne v délce 200 km a lemuje jí řeka, jež Řekové nazývají Evros, Bulharové Maritsa a Turkové Meriç.

Turecký Schengen

Nápor nelegálních přistěhovalců na řeckých hranicích, kteří sní o lepším životě v Evropě, se znásobil poté, co Ankara zavedla bezvízový režim se státy jako je Írán, Sýrie, Jemen, Libye, Libanon, Maroko nebo Tunis.

Turecko se tak snaží vybudovat po vzoru Evropské unie svou vlastní zónu bezvízového styku, kterou příznačně nazývá „Sham-gen“.

K tomu, že si uprchlicí za svou hlavní magistrálu do Unie vybrali právě Řecko, přispěly také námořní kontroly, které ve Středozemním moři zavedlo Španělsko, Itálie a Malta.

Peníze na ostnatý drát

Dalo by se říct, že na potíže s migrací na vnějších hranicích EU doplácí i Bulharsko, které mělo podle původního plánu vstoupit do schengenského prostoru (společně s Rumunskem) během nadcházejícího března. Termín ale bude nejspíš odložen, a to i kvůli tomu, že se Sofii údajně nedaří udržovat pořádek právě na své 143 km dlouhé hranici s Tureckem.

Bulharsko se tedy rozhodlo, že nezůstane pozadu a hranice s Tureckem opatří ostnatým drátem. To vše k nelibosti Ankary, kde už proti tomuto záměru proběhly protesty. Ale ani Evropská komise se toto řešení příliš nezamlouvá.

Hlavním zdůvodněním instalace plotu je snaha zamezit šíření slintavky a kulhavky. Tímto infekčním onemocněním se totiž nakazil bulharský dobytek od tureckých buvolů, kteří hranici přecházejí.

Bulharsko by však rádo získalo finance na stavbu plotu také z fondů EU. Ostnatý drát již jednou za časů komunistické vlády společné hranice zdobil, poté však padl stejně jako bývalý režim.