„Fort Trump“ v Polsku? Duda nabídl americkému prezidentovi místo pro vojenskou základnu

© Pixabay

Donald Trump v úterý řekl, že USA zvažují nabídku Polska umístit americkou vojenskou základnu na území tohoto evropského člena NATO. Zároveň zmínil, že sdílí polské obavy z potenciální ruské agrese.

Při příležitosti setkání v Bílém domě požádal polský prezident Andrzej Duda svého amerického protějška o vytvoření permanentní vojenské základny v Polsku s tím, že by se mohla jmenovat „Fort Trump“. Poznamenal, že by šlo o „ochranou zeď“ před ruskou hrozbou, napsal server EURACTIV.com s odkazem na Reuters.

Donald Trump s Dudou souhlasil, Moskva se podle něj v regionu východní Evropy „chová agresivně“ a polský požadavek prý zvažuje. Zároveň ocenil, že Duda chce do projektu investovat dvě miliardy dolarů.

„Bereme to vážně, vím, že Polsku se ta myšlenka líbí, a je to něco, co zvažujeme,“ řekl Trump novinářům.

Setkání Dudy s Trumpem a představený projekt už stihli okomentovat někteří čeští novináři a analytici.

Ruské obavy

Už v květnu zněly z Moskvy ohledně polského plánu obavy, rozšiřování sil NATO blíž k ruským hranicím podle Kremlu podrývá stabilitu v Evropě.

Polsko se k NATO přidalo společně s Maďarskem a Českou republikou v roce 1999. Od té doby se aliance navzdory hlasitým protestům z Moskvy rozrostla o další země bývalého komunistického bloku, a to včetně pobaltských států, které s Ruskem přímo sousedí.

Poláci svůj požadavek stálých amerických sil na svém území ventilovali opakovaně. USA v současnosti posílá do Polska své jednotky vždy jen na určitou dobu. Permanentní umístění by se prodražilo, výdaje totiž můžou zahrnovat ubytování pro rodiny vojáků, školy nebo nemocnice.

Duda zablokoval novelu, která by menším stranám znemožnila vstup do europarlamentu

Polský prezident Andrzej Duda bude vetovat novelu zákona, která v evropských volbách výrazně zvyšuje dosud platnou pětiprocentní hranici pro vstup stran do Evropského parlamentu (EP).

Jak napsal server Politico, polský požadavek na vytvoření permanentní americké vojenské základny na svém území je mezi ostatními státy NATO vnímán jako kontroverzní. Někteří spojenci ho považují za příliš velkou provokaci vůči Rusku, a dokonce za potenciální porušení dohody mezi NATO a Ruskou federací z roku 1997, ve kterém se strany zavázaly postupně snižovat vzájemné napětí.

„Tato dohoda, zdá se, zakazuje permanentní umístění početnějších vojenských jednotek v zemích střední a východní Evropy. Polsko vyzvalo Spojené státy, aby toto nastavení zpochybnily, a to vzhledem k nedávné vojenské agresi Ruska na Ukrajině,“ zmínilo dál Politico.

Vztah EU-NATO v nové éře. Rozvířil Trump potřebnou diskusi o obraně?

Příchod Donalda Trumpa do Bílého domu zdá se znamená novou éru transatlantických vztahů. Prezident opakovaně vyzývá evropské členy NATO, aby zvýšily své výdaje na obranu, jinak začne vyvozovat důsledky. Kam to povede? Tématu se dotkla čtvrteční mezinárodní konference v Praze.

Americký ministr obrany Jim Mattis uvedl, že armáda právě studuje možné varianty, ale že žádné rozhodnutí zatím nebylo učiněno.

„Nejde pouze o základnu, ale také například o výcvik jednotek, o údržbu budov a podobné záležitosti. Společně s Poláky musíme nastudovat celou řadu detailů,“ vysvětlil Mattis v Pentagonu reportérům.

Obava jménem Nord Stream 2

Trump s Dudou se také shodli v obavách spojených s ruským plynovodem Nord Stream 2, který podle nich může znamenat přílišnou energetickou závislost Evropy na Moskvě. Podle Dudy zde existuje riziko, že by Rusko mohlo evropské země kvůli dodávkám „politicky vydírat“.

Ve společném prohlášení prezidenti uvedli, že budou pokračovat ve společném úsilí „bojovat proti energetickým projektům, které ohrožují naši společnou bezpečnost, jako je Nord Stream 2.“

Trump zároveň zmínil, že ačkoliv se mu nelíbí německo-ruské obchodování s energií, sankce na unijní firmy uvalovat nechce.

Přehledně: Na prahu obchodní války. Podívejte se, jak EU čelila tlaku Donalda Trumpa

Cla na džínsy a motorky nebo stížnost u Světové obchodní organizace. Právě tak se EU snažila zamezit obchodní válce se Spojenými státy, jejíž hrozba se objevila po zavedení cel na evropský hliník a ocel.