Evropský parlament vyzval k uvalení dalších sankcí proti Turecku

© EPA-EFE/ERDEM SAHIN

Turecku hrozí přísnější sankce ze strany Evropské unie kvůli průzkumu zásob ropy a zemního plynu, který vede ve východním Středomoří. Evropský parlament dnes navíc vyzval k uvalení sankcí na Turecko v souvislosti jeho aktivitami v severokyperském městě Varoša.

Podle Francie a Řecka nevyslyšela Ankara varování, aby se vyvarovala provokací, které v říjnu vyslaly členské země EU, píší dnes světové tiskové agentury. Přesný rozsah návrhu nových sankcí Paříž ani Atény zatím nepředstavily.

Ankara v sobotu oznámila další prodloužení sporného průzkumu, který Turecko vede ve vodách, na které si činí nárok také Řecko. „Turecko dostalo možnost i čas ke změně, ale rozhodlo se toho nevyužít,“ uvedl mluvčí řecké vlády Stelios Petsas. V podobném duchu se tento týden vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Yves Le Drian. „Je na nich, aby si vybrali: spolupráci nebo střet,“ podotkl. Francie patří vedle Řecka a Kypru mezi země, které nejvíce naléhají na zavedení sankcí proti Turecku. Podle diplomatických zdrojů agentury Reuters by se sankce měly týkat oblastí souvisejících s průzkumem a těžbou ropy, například lodní přepravy, energetiky či bankovnictví.

V listopadu EU prodloužila o rok sankce zavedené proti dvěma představitelům turecké státní ropné společnosti TPAO.

EU o rok prodloužila sankce za turecký těžební průzkum

Evropská unie o rok prodloužila sankce související s kontroverzním průzkumem těžby, který provádí Turecko ve východním Středomoří. Na prodloužení postihů do listopadu 2021 se dnes shodly členské země.

O eventuálních sankčních krocích by mohl rozhodnout summit EU naplánovaný na 10. a 11. prosince. „Turecko je klíčovým partnerem v mnoha oblastech, v Radě Evropské unie nepanuje shoda (nad posílením sankcí),“ řekl agentuře Reuters zdroj z evropských institucí.

Rozšíření sankcí bude podle Reuters velice záležet na postoji Německa, které nyní Unii předsedá. Berlín se dosud snažil podpořit jednání mezi Řeckem a Tureckem ohledně sporného průzkumu.

Mezi Německem a Tureckem tento týden vzrostlo napětí poté, co německé námořnictvo zastavilo a zkontrolovalo tureckou nákladní loď směřující do Libye. Podle tureckých úřadů němečtí vojáci porušili mezinárodní právo, protože nepočkali na povolení. Německo ale uvedlo, že se jednotky řídily standardní procedurou.

Podcast: Jednání EU a Británie, přísnější emisní limity a neposlušné Turecko

Na konci třetího říjnového týdne se v Bruselu sešli prezidenti a premiéři unijních zemí. Tématem vrcholné schůzky bylo především jednání Unie a Velké Británie o budoucích vztazích, zpřísnění limitů emisí skleníkových plynů či vztahy s Afrikou. Dostalo se mimo jiné i na Turecko a samozřejmě na evropskou koronavirovou situaci.

V sobotu Turecko ohlásilo další prodloužení průzkumu, který provádí loď Oruç Reis v doprovodu dvou tureckých armádních plavidel ve vodách, jež si vedle Turecka přisvojuje i Řecko. Podle Řecka turecký průzkum porušuje mezinárodní právo. Ankara to odmítá.

Spor mezi evropským blokem a zemí, která stále oficiálně usiluje o členství v EU, se točí také okolo severního pobřeží rozděleného Kypru. Severokyperská turecká republika se začátkem října rozhodla otevřít pláže ve městě Varoša, které po turecké invazi na ostrov v roce 1974 musely opustit desetitisíce kyperských Řeků. Podle Bruselu krok podporovaný Ankarou ještě více vyostřuje napětí a porušuje rezoluci OSN.

Europoslanci v dnešním usnesení přijatém drtivou většinou hlasů postup Turecka odsoudili a vyzvali k předání Varoši jejím původním obyvatelům. Podle europoslanců by EU měla v této věci postupovat jednotně a přijmout vůči viníkům situace sankce.

Provokatér Erdogan, tvrdý Mitsotakis. Řecko-turecká krize se přesunula na moře

Turecký prezident Erdogan naplnil své výhrůžky a na konci února „otevřel migrantům bránu do Evropy“. Server EURACTIV.cz přináší shrnutí relevantních události posledních měsíců, které vedly až k současné dynamické krizi na vnější hranici EU.