Evropský parlament se shodl na reakci proti turecké ofenzivě, členské státy nikoli

© Shutterstock

Najít v Evropském parlamentu většinu pro přijetí rezoluce, která požaduje tvrdý postoj vůči Turecku, bylo snadné. Najít jednomyslnou shodu mezi 27 členskými státy je ale téměř nemožné.

Jedním z hlavních témat říjnového zasedání Evropského parlamentu byla turecká ofenziva na severu Sýrie. Většina europoslanců se shoduje, že turecké jednání nestačí jen odsoudit, reakce EU musí být tvrdší.

„Už v březnu Evropský parlament žádal formální zastavení přístupových rozhovorů s Tureckem. Nyní Radu žádáme, aby uvažovala i nad cílenými ekonomickými sankcemi. Jednou z možností je i dočasné pozastavení celní unie s Tureckem,“ uvedl německý europoslanec Michael Gahler (EPP).

Výzvu k tvrdšímu postoji ze strany EU obsahuje i nelegislativní usnesení, které europoslanci ve čtvrtek přijali. Dokument je ale pouze doporučujícím nástrojem, kterým se ostatní unijní instituce nemusejí řídit.

„V našem usnesení například vyzýváme členské státy, aby se obrátily na Radu bezpečnosti OSN a vytvoření bezpečnostní zóny požadovaly po ní,“ dodal Gahler.

Europoslanci chtějí více peněz na klima a výzkum, méně pro Turecko

S blížícím se koncem roku se evropští politici snaží dohodnout na unijním rozpočtu pro příští rok. A po středečním hlasování se zdá, že jednání budou ještě složitá.

Text pak vedle odsouzení invaze a důrazu na řešení situace na půdě OSN podporuje i uvalení zbrojního embarga, ekonomických sankcí, oficiální zastavení přístupových rozhovorů, výzvu k vyšetřování možných válečných zločinů či výrazné snížení finančních prostředků, které do Turecka proudí v rámci tzv. předvstupní pomoci.

Pokud jde o zmíněné embargo, europoslanci kritizovali i rozhodnutí Rady EU pro zahraniční věci z 14. října, která nebyla schopna se shodnout na celoevropském zbraňovém embargu. Jednotlivé státy tak zákaz vývozu zbraní mohou přijímat jednotlivě podle svého uvážení.

„Vytvoření bezpečnostní zóny ze strany Turecka se fakticky rovná vytvoření válečné zóny. V tomto okamžiku veškerá důvěryhodnost západu prohrává,“ uvedla nizozemská europoslankyně Kati Piriová (SaD).

A v podobném duchu se během debaty vyjádřili i další poslanci.

„EU musí přinutit Erdogana, aby stáhl svá vojska. Musí uvalit sankce na představitele turecké vlády, musí přijmout celoevropské zbraňové embargo a ukončit přístupová i všechna obchodní jednání s tureckou stranou,“ prohlásila poslankyně Tineke Striková (Greens/EFA).

Zahraniční politika je kámen úrazu

Přijatá rezoluce státy nezavazuje mimo jiné i proto, že reakce EU na chování Turecka je součástí unijní zahraniční politiky. A zde si členské státy stále udržují nutnost jednomyslné shody, a tedy možnost práva veta.

Text přijaté Evropským parlament tak sice je jasným signálem pro jednotlivé vlády, na druhou stranu bez jednomyslné shody v rámci Rady EU či Evropské rady nebude možné na evropské úrovni zaujmout žádný společný přístup.

Evropská rada je terčem kritiky. Její měkký postoj rozčílil europoslance i Komisi

Poslední Evropská rada, která se konala na konci minulého týdne v Bruselu, byla v úterý v Evropském parlamentu terčem silné kritiky, a to hlavně v souvislosti s postojem k Turecku a západnímu Balkánu.

„Tuto potřebu jednomyslné shody vnímám dost problematicky. Třeba minulý týden se na Evropské radě řešila mimo jiné i Sýrie a Turecko. Stačil však odmítavý přístup jednoho člena, v tomto případě maďarského premiéra, a jakákoli společná a tvrdší akce ze strany EU byla zmařena a my tak nechali Kurdy napospas Erdoganovi,“ řekl redakci EURACTIV.cz český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Greens/EFA).

Na to upozorňují i další poslanci napříč Parlamentem. Třeba podle belgické europoslankyně Hildy Vautmansové (Obnova Evropy) Evropa nutně potřebuje svou vlastní a společnou bezpečnostní politiku. „Nemůžeme neustále spoléhat na Spojené státy. Mějme vlastní bezpečnostní a obranou politiku,“ uvedla na plénu.

Na projednávání tohoto tématu měla do Štrasburku dorazit i vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečností politiku Federica Mogheriniová, na plénu ji ale nakonec zastupovala finská ministryně zahraničních věcí Tyttia Tuppurainenová.

Ta připomněla, že turecký vpád na sever Sýrie v posledních hodinách výrazně zpomalil a na některých místech se zastavil. Velký podíl na tom podle ní má diplomatické úsilí ze strany Spojených států, ale i politické memorandum podepsané v úterý v Soči mezi tureckým a ruským prezidentem.

I ona ale věří, že řešení je možné nalézt na úrovni OSN.

„Více než 200 civilistů se stali oběťmi bombardování. Cílem útoků byly i nemocnice a sanitární zařízení. Vojenské řešení situace není cesta, podporujeme pouze politické řešení,“ zdůraznila a dodala, že koncem října se v Ženevě poprvé sejde vyjednávání výbor, který bude mít za úkol celou situaci uklidnit a vyřešit.

„Mnohé země se rozhodly pozastavit dodávky zbraní do Turecka. Komise i Evropský parlament vysílají jasné signály a my věříme, že europoslanci také podpoří politické řešení této situace pod záštitou OSN,“ prohlásila Tuppurainenová.