Evropská obranná agentura – cesta k lepší evropské obraně?

© Shutterstock

Český diplomat Jiří Šedivý 5. května oficiálně usedl do ředitelského křesla Evropské obranné agentury. Čím přesně se agentura zabývá?

Evropská obranná agentura (EDA) funguje od roku 2004 a jejím cílem je pomáhat členským státům rozvíjet jejich obranné schopnosti a zlepšovat vojenskou spolupráci. V podstatě se jedná o expertní středisko, mezi jehož úkoly patří harmonizace požadavků na operační schopnosti, výzkum a inovace v oblasti vojenských technologií, posilování evropského obranného průmyslu nebo prosazování zájmů obrany s přesahem do dalších politik EU. Role EDA spočívá v tom, že připravuje a spravuje programy, do kterých se členské státy mohou zapojit.

„EDA je něco jako seznamovací kancelář, která propojuje firmy obranného průmyslu z různých zemí do společných projektů od výzkumu, vývoje až po výrobu a zavádění vojenských systémů. Experti EDA tyto projekty připravují, zprostředkovávají a pomáhají realizovat a hodnotit,“ uvedl Šedivý v březnovém rozhovoru pro Hospodářské noviny s tím, že cílem společných projektů je především podpora mezinárodní spolupráce.

Účast na projektech je dobrovolná. V současné době ale v rámci agentury spolupracují s výjimkou Dánska všechny členské státy EU a zároveň i Norsko, Švýcarsko, Srbsko a Ukrajina. Důvodem vysokého zájmu o spolupráci v rámci agentury je především flexibilita. Státy si samy volí, do kterých projektů se zapojí a členské příspěvky se odvíjí od výše HDP každého státu. Výhodou spolupráce v rámci EDA je i její odbornost, za kterou je i přes poměrně nízký počet zaměstnanců vysoce ceněna.

Současnost a budoucnost Evropské obranné agentury

V současné době EDA spravuje 60 různých programů a projektů. Mezi ty hlavní patří čtveřice programů cílených na rozvoj obranných schopností. Například program Air-to-Air Refuelling (AAR) se zaměřuje na zlepšování možností tankování letadel za letu. Program Remotely Piloted Aircraft Systems (RPAS) zase usiluje o standardizaci a lepší využití bezpilotních letadel neboli dronů. V rámci programu GovSatCom státy pracují na lepším propojení satelitních komunikačních prostředků. Čtvrtou prioritou je pak skupina projektů cílených na zlepšování státních schopnostní v oblasti kyberbezpečnosti.

Kromě toho EDA spravuje také Koordinované roční hodnocení pokroku při rozvoji evropských obranných schopností (CARD), jehož úkolem je identifikovat možné nedostatky v národních obranných plánech a navrhnout řešení pro jejich zlepšení. Od roku 2017 pak společně s Evropskou službou pro vnější činnost (EEAS) slouží jako sekretariát Stálé strukturované spolupráce PESCO, kde přispívá k realizace jejích projektů.

70 let evropské obranné politiky. Bude konečně funkční?

Společná obrana a bezpečnost se stává jednou z hlavních priorit evropské integrace. Její kořeny však sahají až ke konci druhé světové války. Od té doby však společná spolupráce v této oblasti spíše zaostávala. Situace se ale začala v posledních letech měnit, a to zejména kvůli ruské hrozbě a migrační krizi. Otázkou zůstává, zdali současné ambiciózní návrhy a iniciativy budou v nejbližší době skutečně realizovány a jestli se z Evropské unie stane silný hráč i v oblasti obrany a bezpečnosti.

Do budoucna by veškerá činnost agentury měla přispět nejen k lepší spolupráci na evropské úrovni, ale především k tomu, aby Evropská unie byla v otázce obrany soběstačná a konkurenceschopná. V rozhovoru pro HN Šedivý uvedl, že „velkým úkolem je přispívat k tomu, aby Evropa nezaostávala za USA a Čínou, ale též ani za Ruskem ve špičkových technologiích.“

Cílem EDA ovšem není vytvořit v rámci EU konkurenci k NATO či vést k založení evropské armády. Naopak, užší spolupráce v Evropě – ať už v podobě vyšších investic do obrany nebo větší podpory obranného průmyslu – by měla přispět i k lepšímu fungování a vztahům v rámci Severoatlantické aliance. Sebevědomá Evropa v oblasti obrany a NATO se nejenže nevylučují, ale, jak Šedivý poznamenává, „silnější Evropa znamená silnější NATO.“

NATO nemá boj s pandemií v popisu práce. V řešení koronakrize hraje jen malou roli, říkají experti

Od NATO a EU se v současné krizi často očekává něco, co nemají v popisu práce. Severoatlantická aliance pomáhá s klíčovou přepravou zdravotnického materiálu, jinak však má podle odborníků poměrně malý prostor, jak se zapojit.