Evropská obrana dostane přidáno, navrhla Komise v novém rozpočtu

© Shutterstock

EU nechce v obraně spoléhat jen na Spojené státy. Na obranný výzkum a vývoj proto půjde víc peněz.

EU by měla v nadcházejícím víceletém rozpočtu vynaložit na obranu téměř 20 miliard eur, navrhla Evropská komise. Mělo by to posílit unijní obranyschopnost například proti možné ruské hrozbě, které se část EU obává.

Už loni v prosinci se členské země rozhodly po letech nezdařilých pokusů podepsat dohodu o spolupráci v obranných záležitostech. Vedlo je k tomu znepokojení z ruské anexe Krymu v roce 2014 nebo případy kyberútoků, u kterých panuje podezření, že byly sponzorovány některou třetí zemí.

Evropská komise chce projekt evropské obrany posílit 19,5 miliardy eur, které navrhla vyčlenit v rámci příštího víceletého finančního rámce 2021–2027 v celkové výši 1,279 bilionů eur.

Zvýšená vojenská mobilita

Jedním z hlavních projektů v hodnotě 6,5 miliard eur je „zvýšená vojenská mobilita“, která má za účel zjednodušit přepravu vojenské techniky a vojsk přes hranice členských států. Velitelé NATO tvrdí, že je tato přístupnost zapotřebí k účinnější obranyschopnosti a k udržení zastrašujícího efektu proti možným agresorům.

Většina peněz, a to ve výši 13,5 miliardy eur, ale půjde do evropského obraného fondu, který byl představen loni v červnu v rámci francouzsko-německého úsilí o oživení evropské sounáležitosti v souvislosti s brexitem.

Pokročilá robotika a drony

Fondu bude přidělena částka 4,1 miliardy eur na obranný výzkum, který se má zaměřit na nastávající a budoucí hrozby, jako jsou například robotika či drony.

Dalších 8,9 miliard eur podpoří spolupráci ve vývoji větších vojensko-průmyslových projektů jako, jsou třeba společné tanky či helikoptéry.

Dohodu o obranné spolupráci nepodepsaly pouze tři členské státy –  Dánsko, Malta a Velká Británie, která EU v roce 2019 opouští.

Pro Brusel bylo náročné přesvědčit  některé skeptiky, že hlubší obraná spolupráce není jasným předpokladem pro  „armádu EU“ a také, že projekt doplňuje roli NATO, spíše než aby s Aliancí soupeřil.

Po zvolení Donalda Trumpa se mnozí obávali, že USA v případě ozbrojeného konfliktu nedostojí svým závazkům vůči evropským spojencům v NATO. K této obavě předseda Komise Jean-Claude Juncker poznamenal, že ,,EU by neměla a ani nemůže podstupovat evropskou obranu a bezpečnost jiným“.

Co na to Češi

Česká republika podle dřívějšího vyjádření státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře navýšení investic do evropského obranného průmyslu podporuje, a hlavně vítá investice do společného výzkumu, který by měl udržet evropskou konkurenceschopnost v této oblasti.

Prioritou České republiky podle něj ale zůstává upřednostňování malých a středních podniků, které jsou v ČR nejsilnější.

Právě menší a střední podniky ovšem mají omezenou kapacitu v obranném výzkumu, uvedl v minulosti předseda Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Obává se proto, že možnosti spíše využijí velké německé a francouzské koncerny na vývoj větších projektů jako jsou stíhací letouny nebo sofistikované dělostřelectvo.

Evropský parlament se ale zasadil o záruky pro menší a střední firmy pro budoucí výběrová řízení, říká český europoslanec za ČSSD Miroslav Poche působící ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), který má tuto agendu na starosti.