Evropská komise věří v nový začátek ve vztazích s Tureckem

© Shutterstock (Alexandros Michailidis)

Turecko plánuje splnit chybějící kritéria pro liberalizaci víz do Evropské unie, Komise požaduje propuštění prominentních aktivistů a akademiků na svobodu.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšiřování Johannes Hahn navštívili ve čtvrtek 22. listopadu Ankaru, kde se setkali s ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşoğluem. Šlo o první setkání těchto dvou stran na vysoké úrovni v Turecku po téměř dvou letech.

Turecko a EU jsou strategickými partnery a jejich dobré vztahy jsou „extrémně důležité“ nejen pro ně samotné, ale i pro celý region a celkovou mezinárodní spolupráci, shodla se trojice na tiskové konferenci v Ankaře.

Společnými tématy zůstávají obchod, energetika, doprava, bezpečnost a migrace, obě strany ale nezapomněly zmínit ani oblasti, které jsou stále otevřené.

Komise oceňuje zejména to, že Turecko v současnosti otevírá téma evropské integrace mnohem častěji a k ​​rozmrazení jednání o vstupu začalo přistupovat proaktivně. Podle tureckého šéfa diplomacie si země za první cíl klade liberalizaci víz s Unií a chybějící kritéria plánuje brzy splnit.

„Evropa potřebuje silné Turecko. A silné Turecko může být jen Tureckem demokratickým, které funguje na principech právního státu a základních svobod,“ uvedla Mogheriniová.

„Tureckému lidu se nelíbí, že některé země Unie považují teroristy z PKK (teroristické kurdské organizace operující na území Turecka) za uprchlíky (a tím jim poskytují ochranu, pozn. red.),“ zdůraznil šéf turecké diplomacie. Turci pokračují v upozorňování na to, že země prošla před dvěma lety událostmi spojenými s pokusem o převrat a od Unie očekávají při vyrovnávání se s jeho následky pochopení.

Po zrušení výjimečného stavu a konsolidaci moci v rukou prezidenta a jeho vládní strany AKP se nyní Ankara opět dívá směrem na Brusel. A Unii to imponuje.

„Oceňujeme turecké rozhodnutí zintenzivnit vztahy s Evropskou unií,“ uvedla šéfka evropské diplomacie v Ankaře.

Stále více evropských politiků chce přerušit vyjednávání o členství Turecka v Evropské unii

Po Manfredu Weberovi hovoří o ukončení rozhovorů i eurokomisař pro rozšiřování Johannes Hahn. Kritický je i europarlament. Jaká alternativa v Unii je pro Turecko ještě možná?

Prominentní zadržování

Evropští představitelé v Ankaře dnes připomněli, že Unie pozorně sleduje pokračující zatýkání, zadržování a probíhající procesy s prominentními akademiky a reprezentanty občanské společnosti. Federica Mogheriniová vyzdvihla případ vězněného předsedy kurdské opoziční strany HDP Selahattina Demirtaşe.

Podle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z 20. listopadu byl politik ve vyšetřovací vazbě déle, než je odůvodnitelné. Jeho další zadržování je podle soudu a právníků v rozporu už i s mezinárodním právem.

Lídra druhé největší opoziční strany zadrželi pro podezření ze spolupráce s teroristy už v listopadu 2016. Až do září tohoto roku seděl ve vyšetřovací vazbě bez soudního procesu. Tehdy ho turecké soudy uznaly vinným z podpory a šíření terorismu, za což si ve vězení v Edirne začal odpykávat čtyřletý trest. Vláda však proti němu vznáší i další obvinění, které při odsouzení mohou vyústit do trestu odnětí svobody na 142 let.

Demirtaş obvinění odmítá. Šéfka evropské diplomacie v Ankaře opět vládu požádala, aby politika propustila.

Eurokomisař pro rozšiřování připomněl Mevlütovi Çavuşoğluovi a přítomným novinářům také případ Osmana Kavaly. Známý filantrop, podnikatel a bojovník za lidská práva sedí v tureckém vězení už přes rok, přičemž ho místní moc obviňuje z pokusu o sesazení vlády během takzvaných Gezi protestů. Prokuratura ani po roce jeho zadržování nezformulovala přímé obvinění, a podobně jako v případě Demirtaşe se mluví o příliš dlouhém zadržování ve vyšetřovací vazbě.

„Nemá význam, aby EU hájila lidi, kteří chtěli svými kroky potlačit zvolenou vládu v Turecku, a to pouze proto, že reprezentují občanskou společnost,“ reagoval turecký ministr zahraničí.

Turecku chybí odborníci, zatýkání akademiků a aktivistů přesto nekončí

Turecko se potýká s nedostatkem vědců. Odliv mozků řeší různými opatřeními a lákadlem pro návrat domů jsou i nemalé vědecké granty. Čistky mezi odborníky ale neutichají a ty, kteří byli propuštěni na základě podezření z protivládní činnosti, nelze opět zaměstnat.

Syřané v Turecku

Ačkoli se téma migrace v diskusích mezi Bruselem a Ankarou dostalo postupně do pozadí, Evropská unie si stále cení toho, že Turci nabídli útočiště až čtyřem milionům uprchlíků. Tři a půl milionu z nich jsou běženci ze Sýrie.

V zemi momentálně funguje 19 uprchlických táborů. Jak však informoval portál Cumhuriyet, ministerstvo vnitra se chystá zavřít až šest z nich a do jiných kempů přesídlit přes 30 tisíc osob. Příslušné orgány se pokoušejí Syřany přemístit také do demilitarizovaných oblastí na severu Sýrie, které mají být bezpečné díky turecké vojenské přítomnosti.

Ve městě Şanliurfa, které po Istanbulu obývá nejvíce Syřanů, tvoří uprchlíci už téměř čtvrtinu populace. Počet incidentů mezi domácím a novým obyvatelstvem se vloni ztrojnásobil, informovala v nedávné zprávě Mezinárodní krizová skupina. Nepokoje se objevují také v dalších regionech a podle pozorovatelů si i turecké obyvatelstvo těžko zvyká na nové okolnosti ve svých městech a obcích.

Turecko-řeckou hranici opět překračují migranti. Je jich více než loni

V prvním pololetí letošního roku přišlo do Řecka pozemní cestou z Turecka přes 10 tisíc migrantů, kteří prchají z Blízkého východu a z Asie před válkou nebo špatnou ekonomickou situací.

V souvislosti s tématem Sýrie se oba bruselští reprezentanti vyjadřovali pozitivně o takzvaném Idlibském memorandu, které přináší nový impulz pro spolupráci při řešení krize ve válkou zmítané zemi. Dokument podepsal prezident Erdoğan společně s ruským prezidentem Putinem, německou kancléřkou Merkelovou a francouzským prezidentem Macronem koncem října na setkání v Istanbulu.

V Sýrii podle nich „neexistuje jiné než politické řešení“ a je třeba podporovat inkluzivní politický proces pod záštitou OSN, zahrnující Syřany a také jimi vedený. Lídři odmítli použití chemických zbraní a potvrdili, že memorandum o neútočení v demilitarizované zóně Idlib, na němž se Rusko, Írán a Turecko v Soči dohodly v září, musí zůstat v platnosti.

Do Turecka se o víkendu 25. a 26. listopadu na oficiální návštěvu chystá také ministr zahraničních věcí Slovenska Miroslav Lajčák.

V Istanbulu bude jednat s ministrem zahraniční věci a přijme ho také turecký prezident Erdoğan. Hlavním tématem jednání mají být otázky týkající se vzájemné spolupráce v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, v níž Slovensko přebírá na příští rok předsednictví, ale i další hospodářská spolupráce, uvádí v tiskové zprávě slovenské ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí.

Tento text byl publikován v rámci projektu EU-Turkey Relations: New Times, New Leadership Type, New Challenges, který je realizován ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung.