Evropa tlačí na Írán

Evropa zesílila svůj tlak na Írán, aby prošetřil vítězství prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v prezidentských volbách. Washington svůj tón naopak zmírnil a požaduje ukončení tvrdého zásahu proti povolebním protestům opozice.

Souvislosti:

Prezidentské volby, které se v Islámské republice Írán konaly 12. června, odhalily hluboce zakořeněné společenské rozdíly mezi konzervativci a reformisty. Vzdělaní obyvatelé měst, ženy a mladší generace žádají otevření společnosti, a proto hlasovali pro kandidáta Miru Hosejna Músávího.

Poté, co byl úřadující prezident Mahmúd Ahmadínežád vyhlášen jako vítěz voleb, reformisté prohlásili jejich průběh za zmanipulovaný a okamžitě vyrazili do ulic, kde hlasitě požadovali spravedlnost a reformu.

Celý svět tak se zájmem sleduje vývin situace v Íránu, který vlastní balistické rakety schopné zasáhnout i území Spojených států a nepřestává vyvíjet svůj jaderný program.

První zkoušku své jaderné elektrárny provedl Írán v Busheru 25. února za použití napodobeniny palivových tyčí. Další zkouška však s největší pravděpodobností dle zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) proběhne již za použití obohaceného uranu.

Evropa se společně s USA již dlouho snaží přesvědčit Teherán, aby vývoj svého jaderného programu zastavil.

Témata:

Francie, Německo a Velká Británie apelují na Írán, aby objasnil výsledky prezidentských voleb, ze kterých jako jednoznačný vítěz vzešel Mahmúd Ahmadínežád. V ulicích Teheránu se po tomto zjištění rozpoutaly protestní bouře vyvolané příznivci umírněného kandidáta Mira Hosejna Músávího, který požaduje zrušení páteční neprůhledné volby.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve svém prohlášení uvedl, že jakákoliv manipulace voleb je nepřípustná. V prohlášení se dále uvádí, že Sarkozy „odsuzuje násilí proti demonstrantům, zatýkání stoupenců opozice a opozičních politiků, omezování svobody a svobody projevu a znemožňování práce zahraničních a íránských novinářů.“

Německá kancléřka Angela Merkel na tiskové konferenci v Berlíně prohlásila, že „jsou tu náznaky manipulace s hlasy“. Mluvčí vlády Thomas Steg pak novinářům sdělil, že je nutné tato obvinění co nejrychleji prošetřit a dodal: „Jsme znepokojeni pohledem na přehnané reakce bezpečnostních složek, které prováději tvrdé zákroky proti protestujícím. Ti mají právo vyjádřit svůj názor.“

Britský premiér Gordon Brown v reakci na nedávné události v Íránu vyzval Teherán, aby zodpověděl otázky ohledně průběhu prezidentských voleb, a zároveň vyjádřil své přesvědčení, že íránský zásah proti povolebním protestům ovlivní vztahy islámské republiky s ostatními zeměmi. Při projevu na půdě britského parlamentu Brown doslova prohlásil: „způsob, jakým režim odpověděl na oprávněné protesty, bude mít dopady na budoucí vztahy Íránu se zbytkem světa.“ Svá slova více nerozvedl.

Vznesená obvinění, že výsledky voleb byly zfalšovány, odmítá jak staronový prezident Ahmadínežád, tak představitelé íránského ministerstva vnitra.

USA jsou silně znepokojeny

Americký prezident Barack Obama v nedávné době slíbil, že se pokusí ukončit třicetileté nepřátelství mezi USA a Íránem a k současné situaci v Íránu se až do včerejšího dne (15. června) odmítl vyjadřovat. Do té doby jen odkazoval na mluvčího amerického ministerstva zahraničí Iana Kellyho, který prohlásil, že jsou USA „hluboce znepokojeny zprávami o násilí, zatýkání a možných nečistých praktikách v souvislosti s konáním voleb,“ a „vyzývají íránské autority, aby respektovaly lidské právo na svobodné vyjadřování vlastního názoru.“

„Jsme ohromeni tím, že Írán nepovolil účast mezinárodních pozorovatelů. Naši diplomaté v Íránu nejsou,“ doplnil Kelly.

Na včerejší tiskové konferenci po setkání s italským premiérem Silviem Berlusconim se pak prezident Obama svěřil novinářům, že je „znepokojen“ obrázky násilí, které viděl v televizním vysílání. „Myslím, že svoboda projevu nebo možnost svobodného vyjádření protinázoru jsou univerzální hodnoty, které je třeba respektovat. Kdykoliv vidím násilí odehrávající se na lidech, kteří chtějí protestovat v míru, a kdykoliv toto vidí Američané, jsou zcela oprávněně znepokojeni.“

Obama pokračoval: „ Spousta lidí byla plná naděje, angažovala se a byla oddána demokracii a teď se cítí být zrazena. Myslím, že je správné se posunout vpřed, ať vyšetřování voleb dopadne jakkoliv – hlavně když nepovede ke krveprolití a k potlačování lidí, kteří chtějí vyjádřit svůj názor.“

S ohledem na současné íránsko-americké vztahy prezident zdůraznil, že Washington je rozhodnut předejít závodu v jaderném zbrojení, který hrozí Blízkému východu. A také věnoval pár slov íránským protestujícím a mladistvým, které ujistil, že se „svět dívá.“

„Rád bych sdělil lidem, kteří vkládají naději, energii a optimismus do politického procesu, že se svět dívá a bere si příklad z jejich odhodlání, a to i bez ohledu na to, v jakém znění bude konečný verdikt ohledně výsledku voleb. Měli by vědět, že je svět sleduje. A zvláště ti mladí. Chtěl bych, aby věděli, že USA za ně nechtějí rozhodovat, ale věří, že íránský lid a jejich hlas bude vyslyšen a respektován.“

(EurActiv ve spolupráci s Reuters)