Evropa se snaží zachránit dohodu s Íránem, s posledním pokusem přichází Velká Británie

© Pixabay

Šest světových mocností za pomoci EU sjednalo dohodu s Íránem o omezení jaderného programu výměnou za zmírnění sankcí. Americký prezident Trump ale s aktuální podobou dohody nesouhlasí a hrozí její výpovědí. Zbylí signatáři mají do 12. května čas, aby ho přesvědčili o opaku.

Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu oznámila, že dohoda s Íránem o jaderném programu by se rušit neměla. Uznává ale, že by se rámec smlouvy mohl rozšířit.

Po intervenci Merklové přikládá ruku k dílu i britský ministr zahraničních věcí Boris Johnson, který se vydal v pondělí ráno do Washingtonu věc s americkými partnery řešit. S prezidentem Donaldem Trumpem se prý Johnson ale nesetká a bude si muset vystačit s vice-prezidentem Mikem Pencem a poradcem pro národní bezpečnost Johnem Boltonem. Johnson se dnes také zúčastní Trumpova oblíbeného zpravodajského programu „Fox and Friends“ v naději, že ho během vysílání prezident vyslechne. Zda se ale Johnsonova televizní diplomacie vyplatí, zůstává neznámou.

Podle Trumpa má dohoda s Íránem nedostatky. Dal proto Francii, Británii a Německu do 12. května ultimátum, aby je vyřešily.

Evropští politici i vyjednavači na USA tlačí, ale zdá se, že Trump svůj přístup nezmění.

Konkrétně se Trumpovi nelíbí neschopnost si poradit s íránským vývojem balistických raket, celkové podmínky, za kterých inspektoři prověřují podezřelé objekty na íránské půdě, a dále kritizuje takzvané „sunset clauses“. Tyto klauzule zaručují, že smluvené podmínky po jisté době vyprší. Trump vyhrožuje, že pokud se tyto nesrovnalosti do daného data nevyřeší, je odhodlán vůči islámské republice znovu zavést sankce.

Dohoda mezi Íránem a šesti mocnostmi – tedy Británií, Čínou, Francií, Německem, Ruskem a Spojenými státy – se řadí mezi největší úspěchy zahraniční politiky bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy. Donald Trump je ovšem jiného přesvědčení a označil ji za jednu z nejnevýhodnějších smluv, které kdy spatřil.

Evropská unie si naproti tomu za původní verzí dohody stojí a zakládá si na tom, že tři roky starý dokument funguje.

Zatímco evropští vyjednavači se snaží mermomocí smlouvu novelizovat do přijatelné podoby, obávají se, že i tak už bylo za Atlantikem rozhodnuto.

Nejistí Američané

Největším trnem v oku USA zůstává omezené trvání některých klauzulí. Hledají proto cesty, jak jejich platnost prodloužit i přes vypršení nynějších lhůt.

Blízký zdroj zapojený do vyjednávání zmínil, že nejasný postoj prezidenta Trumpa a jeho neschopnost určit až kam jsou USA ochotny zajít, silně podlamuje pozici amerických diplomatů. Ti nejsou ani sto sdělit svým evropským protějškům, jaké záruky by například mohly zmírnit Trumpův postoj.

Technicky vzato, Trump má až do 12. května čas, aby se rozhodl, zda obnoví výjimky na některé americké sankce vůči Íránu, či ne. Jeden z představitelů Bílého domu, který raději zůstal anonymní, sdělil, že se Trump nejspíš uchýlí ke střední cestě, která nebude představovat úplné stažení z dohody. Zdroj ale nemohl blíže popsat, jak by takový scénář vypadal.

Ani američtí vyjednavači neví, jaké jsou podmínky, za něž Trump není ochoten zajít.

Trump by ovšem mohl odmítnout obnovit výjimky pro íránské sankce, ale dát americkému ministrovi zahraničních věcí Mikeovi Pompeovi více času na další vyjednávání s Evropany využitím mechanismu řešení sporů, který smlouva nabízí. Šlo by též využít mezidobí, než začnou účinkovat nejtvrdší sankce.

Více zdrojů potvrdilo, že pokud se Trump rozhodne pro kompletní odstoupení od úmluvy, bude to pro Evropany znamenat otázku, zda se americký přístup vyostří natolik, že by mohlo dojít k ozbrojené konfrontaci.

„Evropa nechce být v žádném případě zatažena do regionálního konfliktu vyvolaného Spojenými státy“, uvedl další zdroj.

Dva zaměstnanci amerických tajných služeb se zase obávají íránských odvetných a hůře odhalitelných útoků, jako jsou například přímé kyberútoky na USA či jejich spojence nebo útoky na měkké cíle útočníky bez jakýchkoliv vazeb na Teherán.

Podobná napadení jsou daleko pravděpodobnější než konvenční útoky, které by mohly vyvolat přímou odvetu USA na vojenské či jaderné cíle v Íránu.

Tah Izraele

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se mezitím minulé pondělí snažil obeznámit svět se svými důkazy o íránském jaderném zbrojení s jasným záměrem přimět Spojené státy, aby od dohody ustoupily.

Roderich Kieswetter, vysoce postavený zákonodárce ze strany CDU kancléřky Merkelové, řekl že Netanjahova prezentace nezmiňovala nic nového, co by už MAAE, Mezinárodní agentura pro atomovou energii, nezaznamenala ve svém posudku z roku 2015. Kieswetter žádá USA, aby dohodu nadále respektovaly.

Evropa se nechce nechat zatáhnout do konfliktu.

Je podle něj důležité, aby USA nejen jednoduše potvrdily Netanjahuovy závěry, ale především aby MAAE získala přístup k veškerým informačním zdrojům, které Izrael má na toto téma k dispozici. Pouze pak by se dalo diskutovat o nějaké revizi dohody.

„Duchovní a politické vedení Íránu bezesporu představuje hrozbu, ale opakovat stále dokola, co už je každému známo, věc dále také neposouvá,“ řekl Kieswetter.

Trump už má jasno

Je jednoznačné, že Trump se rozhodl od úmluvy ustoupit do 12. května. Ke které variantě se ale přiklonil, zůstává nejasné, potvrdily blízké zdroje.

Je možné, že pokud Írán přistoupí na snížení svého jaderného programu výměnou za zmírnění sankcí, Trump by mohl takový scénář případně podpořit. Trump by tím především mohl stmelit vztahy s Francií a zavděčit se francouzskému prezidentu Emmanuelu Macronovi, který se ho o zachování dohody snažil přesvědčit při státní návštěvě předminulý týden.

Podle dotazovaných diplomatů by znovuzavedení sankcí z americké strany nejenom dohodu potopilo jednou provždy, ale vyústilo by to i v obnovení jaderného programu či v íránskou odplatu proti americkým spojencům v Sýrii, Libanonu, Jemenu či Iráku.

Zdroj z Bílého domu dále uvádí, že Trump nemá od úplného stažení z úmluvy daleko, ale ještě se zcela nerozhodl. Zdá se být odhodlaný touto cestou jít, ale přeci jenom chce počkat na výsledky diplomatických vyjednávání.

Prezidentovi poradci se nesnaží celou věc Trumpovi nijak rozmluvit, protože se zdá býti o svém rozhodnutí pevně přesvědčený, doplnil další pracovník Bílého domu.