Evropa se může stát prostředníkem ve vyjednávání mezi USA a Čínou, říká Macron

© Shutterstock

Francouzsky prezident Emmanuel Macron v polovině listopadu označil Evropu jako možného „prostředníka vyjednávání“ mezi USA a Čínou. Tyto země se stále nedokáží shodnout na budoucí dohodě, jejímž cílem je ukončit současnou patovou situaci v oblasti obchodu.

Během úvodního proslovu na Pařížském mírovém fóru 12. listopadu se Macron nechal slyšet, že Evropa musí během probíhající „bezprecedentní ekonomické krize“ zůstat „suverénní“ a chopit se role prostředníka mezi dvěma nejsilnějšími ekonomikami světa, USA a Čínou. Podle jeho slov by Evropa mohla být „třetím hlasem, který by dopomohl najít společné řešení.“

Macron v reakci na nepřítomnost amerického prezidenta Donalda Trumpa na fóru také řekl, že by chtěl, „aby se USA víc angažovaly“ na příštích konferencích tohoto formátu. Čína zde byla reprezentována viceprezidentem Wangem Čchi-šanem. Samotnou čínskou přítomnost na fóru Francouz označil za „důležitou součást globální stability“.

Macron – nový lídr EU?

Západní svět sice už v mnohých ohledech není světovým lídrem, zato má však svého nového vůdce. Je jím Emmanuel Macron, píše redakce EURACTIV.com ve svém večerním The Brief. 

Obchodní souboj

Přetahovaná v obchodním jednání mezi čínskými a americkými představiteli nadále pokračuje. Mluvčí čínského ministerstva obchodu Gao Feng předminulý týden uvedl, že cla uvalené oběma státy na vývoz zboží druhé strany se budou postupně snižovat.

Donald Trump nicméně novinářům řekl, že i když Číňané snížení cel podporují, on sám zatím nic nepodepsal.

Vztahy s Čínou jsou pro Trumpa důležitým tématem v kampani před prezidentskými volbami, které přijdou na řadu příští rok. Prezident podle svých slov věří tomu, že jakákoli budoucí dohoda mezi USA a Čínou bude prospěšná především pro americké občany. Koncem října se nechal slyšet, že „první fáze“ dohody s Čínou by mohla být brzy podepsána.

Světová obchodní organizace povolila americká cla na zboží z EU

Světová obchodní organizace (WTO) dnes formálně schválila uvalení amerických cel na dovoz zboží z Evropské unie v hodnotě 7,5 miliardy USD (téměř 176 miliard Kč) ročně. Oznámil to orgán WTO pro řešení sporů. Cla by podle dřívějších zpráv měla začít platit 18. října.

Multilateralismus proti nacionalismu

Prezident Macron vyzdvihl význam multilateralismu jako řešení pro mnoho problémů a výzev dnešního světa, mezi které počítá zvýšenou migraci, klimatické změny a digitalizaci. Zmínil také vlnu nacionalismu, která podle něj přispívá ke zhoršení spolupráce mezi světovými mocnostmi a „vede k válce.“

Macron také zaútočil na kritiky svého nedávného komentáře na adresu NATO, které je podle něj ve stadiu „mozkové smrti“, protože se USA v rámci aliance nedostatečně angažují. Nediskutovat o efektivitě institucí je dle jeho slov „riskantní“.

NATO bylo, je a bude skvělé, shodují se experti. Ne vše je ale v alianci v pořádku

Navzdory tomu, že za posledních 70 let prošlo mezinárodní prostředí mnoha změnami, Severoatlantická aliance dokázala zůstat relevantní. Má-li tomu tak být i nadále, je třeba zamyslet se nad jejím vnitřním fungováním, zaznívá od odborníků.

Pařížské mírové fórum se konalo ve čtvrti La Villette a dostalo k jednomu stolu politické lídry, představitele průmyslu i zástupce občanské společnosti. Podle dostupných informací však pozvánku obdrželo pouze 27 hlav států, což je výrazný pokles ve srovnání s loňským rokem, kdy se fóra na sté výročí konce první světové války zúčastnilo 65 lídrů.

Proslovu francouzského prezidenta předcházely projevy Wanga Čchi-šana z Číny, prezidenta Demokratické republiky Kongo Felixe Tshisekediho a příští předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

Von der Leyenová zdůraznila, že je důležité, aby Evropa při zajišťování míru za svými hranicemi prosazovala vlastní zájmy. Země po celém světě podle ní musí spolupracovat na „vytvoření společné strategické kultury“. Rovněž se přihlásila k záměrům předchozí Komise zvýšit unijní rozpočet na vnější činnosti EU pro období 2021–2027 o 30 %, a to z 94,5 miliard euro na 123 miliard. Důraz chce klást zejména na rozvojové projekty v Africe a Asii.

Obchodní politika EU pokračuje i bez Spojených států

Společná obchodní politika je oblastí, kterou se Unie snaží rozvíjet již několik desetiletí. I když se může zdát, že v poslední době je éra liberálního mezinárodního obchodu spíše na ústupu, EU chce i nadále obchodní vztahy se třetími zeměmi rozvíjet.