Evropa odsuzuje tvrdý zásah proti protestujícím Bělorusům. Ve vzduchu visí možné obnovení sankcí

© EPA

Bělorusové po oznámení výsledků prezidentských voleb vyšli protestovat do ulic, kde proti nim agresivně zasáhly bezpečnostní složky. Polský premiér Morawiecki vyzval ke svolání mimořádného summitu EU, německý ministr zahraničí Maas k diskusi o opětovném zavedení sankcí.

„Násilí proti demonstrantům není odpověď. Je třeba chránit svobodu projevu, svobodu shromažďování a základní lidská práva,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel.

Právě Michel stojí v čele vrcholných schůzek evropských hlav států a vlád. K mimořádnému summitu lídrů vyzval v reakci na dění v Bělorusku polský premiér Mateusz Morawiecki. „Vyzval jsem k mimořádnému zasedání Evropské rady a k silné reakci EU na události v Bělorusku. Máme povinnost být k Bělorusům solidární,“ uvedl na twitteru.

Ke kritice se z řad unijních představitelů přidali i šéf unijní diplomacie Josep Borrell a eurokomisař pro politiku sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi, kteří požadují propuštění zatčených občanů. „Odsuzujeme násilí a požadujeme okamžité propuštění všech zadržených,“ uvedli politici v prohlášení, podle kterého budou situaci pozorně sledovat, aby byli schopni na její vývoj adekvátně reagovat, což pravděpodobně ovlivní budoucí podobu vztahů EU a Běloruska.

Stejně jako předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pak také vyzvali běloruské úřady, aby zajistily řádné sečtení hlasů a zveřejnění odpovídajících výsledků voleb.

Dnes dopoledne zareagovali i čeští představitelé. „Odsuzuji policejní násilí a brutální policejní zásah proti pokojným demonstrantům v Minsku. Je to postup, který do současné Evropy v žádném případě nepatří. Bělorusové mají právo na svobodu slova a demokracii,“ okomentoval vývoj v Bělorusku český premiér Andrej Babiš.

Nedemokratické volby

České ministerstvo zahraničních věcí běloruskou vládu vyzvalo, aby ukončila trestání občanů, kteří vykonávají svá práva, jež jim garantuje ústava, a odsoudilo jak předvolební, tak povolební dění. „Považujeme za nepřijatelné, že v souvislosti s předvolební agitací a výkonem shromažďovacího práva byl ještě před hlasováním zadržen vysoký počet osob. Stejně nepřijatelné jsou i zákroky represivních složek proti občanům, protestujícím proti průběhu a výsledkům voleb,“ uvedlo ministerstvo na webu.

„Prezidentské volby v Bělorusku nepovažuji ani za svobodné, ani za demokratické,“ dodal ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Podle německého ministra zahraničí Heika Maase musí Evropská unie po událostech z posledních dní diskutovat o opětovném zavedení sankcí proti běloruskému režimu. EU sankce v minulosti zrušila, když vyhodnotila, že země udělala kroky správným směrem, například propustila politické vězně. „Musíme nyní v Evropské unii diskutovat o tom, jestli to stále platí, ve světle dění z minulého týdne a z posledních dní,“ uvedl Maas. I podle německé diplomacie existují mnohé důkazy, že při volbách docházelo k podvodům, informovala ČTK.

Úspěšnost unijních sankcí je sporná, o pokrytectví ale není pochyb

Evropská unie využívá politiku sankcí velmi často. Dokonce tak často, že aktivnější jsou v tomto ohledu pouze Spojené státy. Kvantita ale nestačí, důležitější je efektivita a jejich spravedlivé uvalování. A zde se ukazuje pokrytectví evropských států.

Podle zahraničních pozorovatelů nejsou volby v Bělorusku svobodné od roku 1995.

Tisíce Bělorusů vyšly v neděli večer do ulic, aby vyjádřily podporu opozici a nesouhlas s vítězstvím dosavadního autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka v prezidentských volbách. Podle předběžných výsledků získal Lukašenko 80,08 procenta hlasů a opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská 10,09 procenta hlasů. Cichanouská se zapojila do zápasu o prezidentské křeslo poté, co režim uvěznil jejího manžela a protivládního blogera, který chtěl proti Lukašenkovi kandidovat.

Opoziční kandidátka podle informací ČT24 výsledky odmítá uznat a považuje se za vítězku. Podala už stížnost k ústřední volební komisi. Podle alternativních volebních průzkumů zveřejněných novináři na sociálních sítích vyhrála Cichanouská s téměř 86 procenty. Podle nezávislého projektu Golos, v němž se zaregistrovalo přes 1 180 000 voličů, pak získala přes 80 procent hlasů.

Česká stopa

Běloruské bezpečnostní složky proti demonstrantům zasáhly vodními děly, slzným plynem a zábleskovými granáty. V médiích se objevila na základě fotografií šířících se na sociálních sítích informace, že granáty pocházejí z České republiky. Jak informoval server iRozhlas.cz, české ministerstvo zahraničí momentálně prošetřuje, zda se jednalo o granáty české výroby. Podle šéfa resortu Petříčka nedalo Česko k jejich vývozu souhlas, informoval na webu Deník N. Vývoz granátů z ČR do Běloruska je zakázán, Česká republika na něj podle ministerstva udržuje embargo, které platí od roku 2011. Granáty jsou však běžně dostupné na internetu.

Podle lidskoprávní organizace Vjasna v důsledku zásahu utrpělo mnoho lidí zranění, spekuluje se také o jedné oběti. Podle jiných nepotvrzených informací jsou oběti tři. Policie pozatýkala na 3000 protestujících. Došlo i k výpadku internetu.

Lukašenko dnes z organizace protestů obvinil „loutkovodiče“ z Česka, Polska a Británie. Má za to, že demonstrace byly z těchto zemí organizovány telefonicky. „Telefonáty byly z Polska, Británie a Česka. Řídily naše, promiňte mi, ovce. Oni nechápou, co dělají, a už je začínají ovládat,“ uvedl Lukašenko v rozhovoru se Sergejem Lebeděvem, šéfem pozorovatelské mise Společenství nezávislých států (SNS) na běloruských volbách.

„My se ale vypořádáme s každým, kdo dnes lidi provokuje a tlačí do nepokojů. Myslím, že se jejich myšlení otočí správným směrem a pochopí, že prostě pálí zem pod sebou. To nemůžeme připustit,“ konstatoval výhružně Lukašenko. O rozhovoru informovala ČTK s odvoláním na státní agenturu BelTA.

Šéf české diplomacie Petříček v reakci odmítl, že by ČR protesty v Bělorusku organizovala.

Zatýkání a omezování svobod před volbami je nepřijatelné, vzkazuje EU Bělorusku

Evropská komise dnes vyzvala běloruské úřady k okamžitému osvobození všech aktivistů, obhájců lidských práv, blogerů a novinářů zadržených před nedělními prezidentskými volbami. Vyzvala také Minsk k zajištění základních práv a svobody slova a shromažďování.

Veřejnost proti moci

Lukašenko vládne v zemi označované za poslední diktaturu v Evropě tvrdou rukou již 26 let. Voliči mu vyčítají nedodržování lidských i dalších práv, ekonomické problémy země i jeho zlehčující přístup k pandemii nemoci covid-19. On sám se prezentuje jako jediný garant stability v zemi.

Podle politického analytika Alexandera Klaskovskeho dal Lukašenko jasně najevo, že chce setrvat v čele Běloruska za každou cenu. „Otázkou zůstává, jaká ta cena bude,“ dodal Klaskovsky pro EURACTIV.com.

V zemi má dnes večer proběhnout další velká demonstrace, od zítřejšího dopoledne by měly začít stávky. Protestující žádají propuštění politických vězňů a uspořádání nových, svobodných voleb.

https://twitter.com/franakviacorka/status/1292801007739645954