Europoslanci vystavili EU „bezpečnostní vysvědčení“. Podpořili cíl 2 % HDP na obranu

Zpravodaj výroční zprávy o Společné zahraniční a bezpečnostní politice EU, europoslanec David McAllister (CDU, EPP) © European Union 2021

Jak si EU v uplynulém roce vedla v zahraniční, bezpečnostní nebo obranné politice? Co (ne)dokázala udělat pro ochranu lidských práv ve světě? Evropský parlament v tom má jasno.

Evropský parlament ve středu 20. ledna přijal na základě návrhů svého zahraničního výboru (AFET) tři usnesení, která hodnotila dosavadní úspěšnost různých dimenzí bezpečnostní politiky EU. První se zabývalo politikou bezpečnostní, druhé politikou obranou a třetí zpráva mířila na otázky lidských práv a demokracie. Dokumenty se nicméně věnují i doporučením do budoucna.

Zpráva obecně zaměřená na Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU (SZBP) v uplynulém roce hovoří například o tom, že Evropa potřebuje posílit strategickou spolupráci se třetími zeměmi skrze důvěru a vzájemnou výhodnost. Odkazovala tak především na obnovení transatlantického partnerství. Europoslanci ostře odsoudili útok na americký Kongres, který podle nich „podnítil prezident Donald Trump svými konspiračními teoriemi a nepodloženými tvrzeními, že prezidentské volby byly zmanipulované.“

Podobný útok jako na Kapitol může potkat i Evropu, varuje Jourová

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová byla nedávným útokem na Kapitol ve Washingtonu šokována. Rakouskému deníku Der Standard řekla, že něco podobného se může stát i v Evropě.

Evropský parlament má za to, že Evropa musí blíže spolupracovat s OSN a NATO, aby dokázala čelit regionálním a globálním bezpečnostním výzvám. Patří mezi ně konflikty, zdravotní krize, hybridní hrozby, kybernetické útoky nebo dezinformace.

„Potřebujeme silnější politickou vůli členských států společně prosazovat zahraničněpolitické cíle EU a plně využít ohromný a nevyužitý potenciál Unie,“ uvedl na Twitteru německý zpravodaj návrhu David McAllister (CDU, EPP).

Ke zvýšení efektivity SZBP je podle Parlamentu zapotřebí, aby členské státy co nejrychleji zvážily změnu rozhodování z jednomyslného na většinové, alespoň v oblastech lidských práv a sankcí. Toto téma je velmi problematické vzhledem ke své citlivosti, bezpečnostní politika je totiž primárně v rukou členských států.

Dvě procenta HDP na obranu

Společná bezpečnostní a obranná politika EU (SBOP) má být podle europoslanců „robustnější“. Vyzvali proto Evropskou komisi, aby představila a implementovala ambiciózní strategický pracovní program pro Evropský obranný fond, který by přispěl například k posílení přeshraniční obranné spolupráce napříč EU.

EU by měla využít nynější situace a posílit svou obrannou spolupráci, říká český šéf Evropské obranné agentury

Evropské sousedství je nestabilní, unijní blok by proto neměl promarnit příležitost a začít využívat veškeré nástroje, které má k dispozici, aby zvýšil svou obrannou spolupráci, říká v rozhovoru pro EURACTIV šéf Evropské obranné agentury (EDA) Jiří Šedivý.

„Europoslanci zdůrazňují, že EU se může aktivně podílet na překonávání a uklidňování světových konfliktů skrze mise a operace SBOP, především v sousedství EU,“ píše se v tiskové zprávě. Parlament také upozorňuje na „znepokojující“ trend nedodržování či odstupování od globálních dohod o kontrole zbraní, případně přímo na jejich neexistenci.

Zpráva týkající se obranné politiky nesla i českou stopu, stínovým zpravodajem za frakci ECR byl europoslanec ODS Alexandr Vondra, mimo jiné člen podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE).

„Zpráva je poměrně vyvážená, reflektuje současné bezpečnostní výzvy, narůstající moc Číny i geopolitické ambice Ruska či vyostřování boje proti tamní politické opozici. Za velmi důležité považuji, že zpráva vyzývá státy k plnění závazku NATO vynakládat dvě procenta HDP na obranu. V institucích EU je takový postoj ojedinělý,“ uvedl pro EURACTIV.cz Vondra.

Na europarlamentním stole se ještě před schválením usnesení podle očekávaní objevily pozměňovací návrhy. Jeden z nich mířil na „vypuštění“ výzvy k plnění dvouprocentního obranného závazku. Neúspěšný návrh podpořili z českých europoslanců zástupci KSČM, SPD a Pirátů.

Především Piráti za svůj krok sklidili na sociálních sítích kritiku. Na svém oficiálním twitterovém profilu se svou motivaci snažili vysvětlit. „Na naší bezpečnosti nám záleží. Výdaje mají být stavěny dle hrozeb a potřeb, klidně mohou být i vyšší než arbitrární dvě procenta, pokud to bude dávat smysl. Chceme, aby byly vynakládány koncepčně (ideálně přes Evropský obranný fond) a nikoli fragmentovaně,“ uvedla strana v příspěvku. Zprávu jako celek nicméně Piráti podpořili.

Například analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček na Twitteru k tématu podotkl, že „investovat hloupě dvě procenta HDP do obrany je horší, než je neinvestovat vůbec. To číslo je z hlediska reálných obranných kapacit naprosto irelevantní. Spojenci budou radši, když budeme smysluplně a efektivně dělat to, co NATO posílí, ne když budeme slepě navyšovat výdaje.“

Obrana: Velké projekty a rozhádaní spojenci

Druhá polovina roku 2020 bude klíčová pro řadu evropských obranných iniciativ. Pro Evropany půjde zároveň o období, kdy se musí vypořádat s několika globálními bezpečnostními otázkami.

Jak ještě upozornil Vondra, zpráva klade také důraz na posílení „strategické autonomie EU“, která se v posledních měsících skloňuje především v kontextu dodávek zdravotnických pomůcek z jiných světových kontinentů. Europoslanec podle svých slov pojem strategická autonomie považuje za „ambivalentní v lepším případě a riskantní v horším“.

„Všichni o ní mluví, ale žádná formální definice zatím neexistuje. A proto jsem při vyjednávání o podobě zprávy podpořil návrh, který vyzývá Komisi a Radu, aby definici strategické autonomie stanovily. Za pozitivní považuji, že Parlament při definování strategické autonomie požaduje, aby byla dodržena komplementarita s NATO. To aspoň na čas zaručuje, že si tu autonomii nelze vykládat jako způsob, jak rozmělnit NATO a transatlantickou vazbu,“ řekl bývalý ministr obrany ČR.

Lídři zemí EU plánují lépe koordinovat boj s koronavirem. Chtějí větší soběstačnost Unie

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se na dnešní vrcholné schůzce v Bruselu dohodli, že jejich státy zlepší vzájemnou koordinaci kroků zaměřených proti šíření Covidu-19. Po skončení dvoudenního summitu EU to v Bruselu řekl předseda Evropské rady Charles Michel.

Lidská práva zkoušená pandemií

Poslední z trojice výročních zpráv hodnotila kroky EU v oblasti podpory dodržování lidských práv a demokracie ve světě. I když se primárně zabývala rokem 2019, europoslanci reflektovali i vývoj v loňském roce.

„Není to úplně příjemné čtení, protože lidská práva jsou v mnoha zemích světa i v dnešní době stále pošlapávána a stále mnoho lidí čelí pronásledování pro své občanské postoje, politické názory, a náboženské přesvědčení,“ připomněl europoslanec Jiří Pospíšil (TOP09, EPP), náhradník v podvýboru pro lidská práva (DROI), který usnesení svým hlasem podpořil.

Evropský parlament se podle něj svou jednoznačnou obhajobou lidských práv všude ve světě snaží jít příkladem, když schvaluje pravidelně lidskoprávní rezoluce, které se zastávají pronásledovaných jak v místech, která jsou na okraji zájmu světové veřejnosti, tak v případech, o kterých se sice „píše a mluví“, ale z různých důvodů postrádají dostatečný politický tlak.

K posílení vlivu EU v tomto ohledu by mohl pomoct unijní „globální sankční režim v případě porušování lidských práv“, k jehož urychlené implementaci europoslanci vyzvali. Tento režim by „umožnil cílené sankce proti jednotlivcům, státním či nestátním aktérům a dalším subjektům zodpovědným nebo spoluzodpovědným za vážné porušování lidských práv ve světě.“

Velvyslanci zemí EU se shodli na rozšíření běloruských sankcí, Cichanouská mezitím převzala Sacharovovu cenu

Zástupci unijních zemí se dnes shodli na rozšíření běloruského sankčního seznamu o prvních sedm institucí či firem. Dnes také převzala v Evropském parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení Svjatlana Cichanouská, jedna z vůdkyň běloruské opozice. EU by podle ní měla odvážněji podporovat boj za demokracii a lidská práva v Bělorusku.

Pokud jde o rok 2020, europoslanci v usnesení upozornili, že řada autoritativních režimů využila pandemii k ospravedlnění opatření, která měla za cíl oslabení demokratických zásad a základních svobod, a znamenala vážné narušení lidských práv, potlačení disentu a omezení prostoru pro občanskou společnost.

Omezit základní práva a svobody v souvislosti s bojem proti šíření koronaviru bylo podle Jiřího Pospíšila v dané situaci zcela legitimní. Mnoho režimů však podle něj šlo daleko za hranici toho, co je nutné pro úspěšné zvládnutí pandemie. „Souvisí s tím i všudypřítomná cenzura v Číně, která velmi pravděpodobně napomohla prvotnímu rozšíření koronaviru do světa a v současné době dosahuje rekordních rozměrů,“ řekl pro EURACTIV.cz europoslanec.

Parlament nicméně poukázal i na pozitivní trendy. Především mladé generace se podle EP častěji mobilizují, aby přinesly politickou a sociální změnu skrze podporu lidských práv, demokratické správy, rovnosti nebo ambicióznějších kroků v klimatické politice.

„Velmi bych si přál, aby v roce 2021 došlo v souvislosti s lidskoprávní situací ve světě k hmatatelnému zlepšení. Bude to hodně záležet i na schopnosti EU vystupovat na tomto poli dostatečně jednotně a silně a koordinovat své kroky s nastupující administrativou Joe Bidena v USA, na kterou v tomto směru také dosti spoléhám,“ uzavřel Pospíšil.

EU vkládá do Bidena naději. Europoslanci očekávají zlepšení vztahů s USA

Velká část evropských politiků očekává od zvolení Joe Bidena americkým prezidentem zlepšení vztahů Evropské unie se Spojenými státy. Shodli se na tom i europoslanci, kteří spolu se šéfem unijní diplomacie Borrellem hodnotili dopad amerických voleb na EU.