Europoslanci se ohradili proti ruské agresi, vyzvali k vyhošťování ruských diplomatů a dalším sankcím

© Ruská ambasáda v Praze EPA-EFE/MARTIN DIVISEK

Evropští poslanci výraznou většinou schválili rezoluci k Rusku, ve které odsoudili jeho agresivní jednání vůči Evropě a Ukrajině včetně útoku na muniční sklad ve Vrběticích. Vyzvali ke koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů, dalším sankcím i vyloučení ruského Rosatomu ze staveb elektráren v Evropě. 

Hlasování o rezoluci předcházela včera debata europoslanců se šéfem evropské diplomacie Josepem Borrellem. V rámci diskuse se podle očekávání dostalo i na česko-ruský spor kvůli výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014, o němž má Česko důvodné podezření, že do něj byli zapleteni ruští agenti GRU.

Europoslanci vyjádřili Česku v kauze Vrbětice podporu a vyzvali, aby se Evropa v reakci na ruské jednání uchýlila ke koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů. Podobná reakce z evropských zemí přišla po otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery ve Salisbury v roce 2018, za kterou podle závěrů britského vyšetřování stáli ruští agenti.

Česko si prožívá svůj „moment Salisbury“, teď je klíčová reakce spojenců

Klíčem k překonání českého „momentu Salisbury“ bude spolupráce s našimi spojenci v rámci EU a NATO, kteří nám mohou krizi pomoci překonat a nastavit nový režim ve vztazích s Ruskem a zajistit ochranu našich zájmů, píše v komentáři Pavel Havlíček.

„Rusko rozumí jedině síle, snahu o jednání si vykládá jako slabost. Proto se domnívám, že by členské státy EU měly po vzoru kauzy Skripal přistoupit ke koordinovanému vyhoštění ruských diplomatů,“ uvedl český europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) z nejsilnější lidovecké skupiny.

„Tato rezoluce je pročeská, protože nedovolíme, aby jakákoli teroristická akce na evropském území zůstala nepotrestána,“ prohlásil během debaty německý zelený europoslanec Sergey Lagodinsky, který mluvil o tom, že někteří kritici vyčítají Evropskému parlamentu údajně příliš protiruský postoj.

Podobně ráznou odpověď požadovala většina dalších řečníků, kteří dávali vrbětický výbuch do souvislosti s dalšími důvody současného napětí mezi EU a Ruskem. Těmi jsou věznění předáka ruské opozice Alexeje Navalného či nedávné manévry ruských vojenských sil u hranic s Ukrajinou.

Borrell: U Ukrajiny je více než 100 000 ruských vojáků, hrozí eskalace

Rusko rozmístilo na Krymu a u hranic Ukrajiny více než 150 000 vojáků, kvůli čemuž hrozí další eskalace konfliktu. Ministři zahraničí EU vyzvali Moskvu k odvolání vojáků a snížení napětí na Ukrajině, na sankcích navrhovaných částí zemí se však neshodli.

Pouze zástupci nacionalistické pravice a krajní levice v debatě nabádali ke vstřícnějšímu přístupu k Rusku. Činy Moskvy jsou podle nich buď neprokázané, nebo nejsou nijak dramatické. Český europoslanec Ivan David (SPD, ID) prohlásil, že tajné služby nezveřejnily přímé důkazy o přítomnosti ruských agentů ve Vrběticích a že diplomatická pře s Ruskem byla úmyslně vyvolána. „Důsledkem, který byl zřejmě zamýšlen, bude značné omezení obchodních a diplomatických vztahů,“ řekl.

Borrell po diskusi s europoslanci konstatoval, že tvrdší přístup vůči Rusku záleží na vůli členských zemí, která však není jednotná. „Pokud tady v Bruselu zaujmou pevnou pozici a pak jedou zpátky domů a zapomenou na své závazky… je velmi obtížné mít společnou politiku,“ prohlásil Borrell s odkazem na rozdílné zájmy jednotlivých zemí.

Podpora Česku

Parlament v rezoluci „zdůrazňuje, že Evropská unie stojí na straně České republiky, a vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele (Borrella) a Radu EU, aby v případě odvetných opatření vůči České republice nebo jakémukoli jinému členskému státu EU přijali vhodná protiopatření, včetně rozšíření cílených sankcí“.

Poslanci také oceňují dosavadní projevy podpory, které se Česku dostalo od dalších zemí. Rusko v reakci na vypovězení 18 zaměstnanců ruské ambasády v Praze, které české zpravodajské služby vyhodnotily jako agenty, vyhostilo 20 českých diplomatických pracovníků. Česko následně podpořilo Slovensko, Rumunsko a pobaltské země solidárním vyhoštěním ruských diplomatů. I na jejich krok Moskva zareagovala protiopatřeními.

Rusko a Čína se dezinformacemi snaží podrýt důvěryhodnost západních vakcín, píše se ve zprávě EU

Podle zprávy Evropské služby pro vnější činnost, která je de facto diplomatickým sborem EU, Rusko spustilo rozsáhlou kampaň k propagaci vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a šíří dezinformace za účelem narušení důvěryhodnosti západních vakcín.

Europoslanci rovněž odsoudili „pomlouvačnou kampaň namířenou proti České republice, v níž se tvrdí, že se jedná o satelit Spojených států, a nikoli o suverénní zemi s nezávislými informačními službami“. Za kampaní podle nich stojí farmy ruských internetových „trollů“.

Čeští europoslanci, z nichž se někteří na přípravě deklarace podíleli, podporu kolegů z ostatních zemí ocenili.

„Jsem velmi ráda, že rezoluce vyjadřuje Česku plnou solidaritu a požaduje silná opatření evropských zemí v odpovědi na tento útok,“ uvedla místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO) z frakce liberálů.

Konzervativní europoslanec Alexandr Vondra zase vidí v útoku na Česko „šanci, jak vyčistit Evropskou unii od ruských špionů, kteří proti jednotlivým státům vedou guerillovou válku“. „Míč je teď na straně členských států, aby na výzvu reagovaly a uvedly ji do praxe,“ uvedl Jiří Pospíšil.

Visegrád podpořil Česko ve sporu s Ruskem, ostřejší vyjádření Orbán zablokoval

Maďarský premiér Viktor Orbán odmítl přijmout deklaraci z pera polské vlády, která volala po ukončení projektu Nord Stream 2 a silně podporovala Ukrajinu a Bělorusko. 

Navalný, Nord Stream 2 i Rosatom

Kromě českého případu zákonodárci v usnesení odsoudili také věznění ruského opozičníka Alexeje Navalného či nedávné manévry ruských vojenských sil u hranic s Ukrajinou a nelegální okupaci Krymu. Pokud by Moskva zahájila invazi do sousední země, měla by EU podle rezoluce přestat odebírat ruskou ropu a zemní plyn a uvalit sankce na oligarchy spojené s Kremlem.

Rezoluce „naléhavě vyzývá orgány EU a všechny členské státy, aby nepokračovaly v dostavbě plynovodu Nord Stream 2 a požadovaly zastavení výstavby kontroverzních jaderných elektráren budovaných společností Rosatom“. Představitelé české vlády kvůli případu Vrbětice oznámili, že Rosatom nebude připuštěn do tendru na výstavbu nových bloků elektrárny Dukovany. Společnost se přitom podílí na budování elektráren například v Maďarsku.

K sankcím proti oligarchům vyzýval Evropský parlament již v minulosti, unijní země však zatím nikdy nenašly potřebnou jednomyslnou shodu. EU tak zatím zákazem cest na své území a zmrazením majetku trestá pouze úředníky a politiky, což je například podle Navalného neúčinné. K rozšiřování cílených sankcí, které by mohly zasáhnout lidi ekonomicky napojené na Kreml, se staví odmítavě například Maďarsko, které nechce ze hry vyšachovat ani Rosatom.

Podcast: EU stále hledá správné nástroje, jak na rostoucí agresi Ruska reagovat, říká analytik Havlíček

Jaké jsou vztahy EU a Ruska ve světle česko-ruského sporu kvůli výbuchu ve Vrběticích? Může mít podpora ze strany europarlamentu ve formě rezoluce větší význam? A dočká se ČR solidárního vyhošťování diplomatů od dalších zemí?

Shoda nepanuje ani na plynovodu Nord Stream 2. Zastavení jeho stavby odmítá například Německo, které z něj čeká ekonomický prospěch.

Pro zmíněnou rezoluci hlasovalo 569 europoslanců, proti jich bylo ze 705členného parlamentu 67 a 49 se zdrželo. Text dokumentu získal podporu zástupců hlavních europarlamentních skupin lidovců, socialistů, liberálů, zelených a konzervativců. Nehlasovali pro něj pouze členové klubů nacionalistické pravice a krajní levice.

Země V4 by měly být v digitalizaci ambicióznější a inspirovat se v Pobaltí, říká lotyšská expertka

EU chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Za tímto účelem musí evropské země ozelenit energetiku a ekonomiku a masivně digitalizovat, aby byly schopny držet tempo s digitální érou. O těchto výzvách se redakce bavila s lotyšskou expertkou Kristine Berzinovou.