Eurasie se sešla v Nur-Sultan. Rozdíly mezi jednotlivými státy však přetrvávají

© [http://mseap4.kz/en]

Spolupráce mezi Evropou a Asií má být určujícím znakem 21. století. Takové je poselství čtvrtého ročníku euroasijské konference, která se tentokrát konala v Kazachstánu. Konkrétní výsledky ale nepřinesla.

„Eurasie byla vždy středobodem pro utváření mezinárodního prostředí. Spolupráce mezi zeměmi Evropské unie, Euroasijské ekonomické unie a Šanghajské organizace pro spolupráci může fungovat, je to v zájmu nás všech,“ pronesl na úvod konference představitelů parlamentů euroasijských zemí bývalý prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev.

Tato slova nejsou žádným překvapením. Nazarbajev myšlenku užší spolupráce mezi Evropou a Asií prosazuje dlouhodobě.

V podobném duchu se pak nesl i zbytek konference.

„Prvního summitu v Moskvě se zúčastnilo 19 zemí, dnes zde máme delegace z 65 států,“ prohlásil předseda slovenské Národní rady Andrej Danko, který Nazarbajeva označil za vizionáře. „Mrzí mě, že tady není více představitelů z EU,“ dodal.

EU bez velkého zastoupení

Podle něj je vývoj v tomto geopolitickém prostoru stěžejní pro celý svět a EU by se od něj neměla distancovat. I z toho důvodu Slovensko podle jeho slov podporuje čínskou iniciativu Nové Hedvábné stezky.

Nová Hedvábná stezka je zatím spíš chiméra, ukazují zkušenosti Visegrádu

Slovensko, Polsko a Maďarsko mají s Čínou podobné zkušenosti. Navzdory velkému důrazu na vzájemné obchodní vztahy zůstává obchodní bilance ve výrazné nerovnováze a významné čínské investice zatím nepřichází. Jak se země V4 staví k Číně politicky? A co má vlastně asijská velmoc za lubem?

Letošního setkání se zúčastnil rekordní počet delegací. Vedle parlamentních představitelů dorazilo i několik meziparlamentních organizací včetně zástupce Evropského parlamentu, europoslance Fulvia Martusciella.

Unijní zastoupení ale jinak příliš valné nebylo. Vedle slovenského předsedy dorazili předsedové zákonodárných sborů Rakouska, Bulharska, Maďarska a Kypru.

Ostatní členské země buďto neposlaly nikoho, anebo jen zástupce v nižších postavení, popřípadě řadové členy parlamentu. Českou republiku na konferenci zastupoval místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip (KSČM).

Německo na konferenci vyslalo místopředsedu Bundestagu Hanse Petera Friedricha. Ten ve svém projevu sice zmínil vzájemnou ekonomickou závislost mezi EU a Asií, zároveň ale zdůraznil, že prioritou všech jednání musejí i nadále zůstat evropské hodnoty.

Rozdílů v názorech ale bylo mezi unijními zástupci více.

„Naše zahraniční politika je směrem k východu otevřená. Budujeme multipolární svět a spolupráce mezi východem a západem je důležitá. Podporujeme rozvoj Eurasijské ekonomické unie a Nové hedvábné stezky,“ uvedl předseda maďarského parlamentu László Kövér. Ve střední Evropě přitom Nová hedvábná stezka budí spíše rozpaky.

Z Číny do Evropy a zpět

Kövér region Střední Asie následně označil za „most mezi Asií a Evropou“ a svými ambicemi se rozhodně netají – zejména pokud jde o Kazachstán, který je i důležitým bodem hedvábné stezky.

„Do roku 2050 chceme patřit mezi třicet nejrozvinutějších zemí světa. Je to ambiciózní, ale krůček po krůčku toho dosáhneme,“ prohlásil Nazarbajev.

Podobně mluví i náměstek ministra zahraničí Roman Vasilenko. Ten pro EURACTIV uvedl, že kazašská vláda se snaží vytvořit síť železnic, přes které by mohly být z Číny do Evropy a zpět převáženy až 2 miliony kontejnerů ročně.

„Musíme vytvořit dobrou infrastrukturu, zboží by mělo během cesty z Číny do Evropy přejíždět jen dvě celní hranice, a to mezi Čínou a Kazachstánem a mezi Běloruskem a Polskem,“ dodal.

Předseda ruské Dumy Vjačeslav Volodin ale zmínil i jiné oblasti, které by euroasijská spolupráce mohla pokrýt. Jít by mohlo o boj proti drogové kriminalitě a terorismu či o společné řešení migrace.

EU ale obecně není k meziinstitucionální spolupráci s Euroasijskou ekonomickou unií příliš otevřená.

Mezi účastníky navíc přetrvávají velké ideové, politické i ekonomické rozdíly, a proto byla většina projevů spíše obecných. Z toho důvodu nešlo očekávat, že jednání přinesou nějaké konkrétní výsledky.

To potvrdila i závěrečná deklarace, kterou účastníci během jednání přijali. Zdůrazňují v ní především snahu o zajištění bezpečnosti, míru a udržitelného rozvoje v celém euroasijském prostoru.

Státy také nadále chtějí pokračovat ve vzájemném dialogu na meziparlamentní úrovni. Pátý ročník konference se bude konat v druhé polovině roku 2020 v Indonésii. Po Rusku, Jižní Koreji, Turecku a Kazachstánu se tak opět jedná o zemi mimo Evropskou unii.