EU zvyšuje svůj tlak na Írán

Evropská unie odsoudila íránský zásah proti demonstrujícímu davu, který obvinil režim ajjatoláhů z manipulace s volebními výsledky, a vybídla Teherán, aby se vzdal násilí a okamžitě zahájil vyšetřování voleb.

Souvislosti:

Vítězem prezidentských voleb v Islámské republice Írán, které proběhly 12. června, byl prohlášen současný íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.

Reformisté, kteří svůj hlas odevzdali Miru Hosejnu Músavímu, však průběh voleb prohlásili za zmanipulovaný a vydali se proti volebnímu výsledku protestovat. (EurActiv 16/06/09)

Celý svět se cítí být znepokojen a situaci v Íránu, který se netají svými jadernými ambicemi, bedlivě sleduje.

Témata:

Dle íránských médií se od zveřejnění výsledku íránských prezidentských voleb, který proklamoval staronovým prezidentem Mahmúda Ahmadínežáda, počet protestujících, kteří při pouličních demonstracích přišli o život, vyšplhal na sedm až osm osob. Další reformisté byli zatčeni a režim přijal tvrdá opatření i vůči médiím.

Členské země Evropské unie se k vývoji situace v Íránu vyjádřily na nedávném summitu v Bruselu a ve společném prohlášení uvedly, že “Evropská unie sleduje reakci Teheránu na pouliční protesty s vážným znepokojením.” Zároveň íránský režim vyzvaly, aby “se zřekl násilí proti demonstrujícím, které ústí ve ztráty na životech.”

Prohlášení evropských lídrů také zdůraznilo, jak je důležité, aby se Írán zapojil do jednání s mezinárodním společenstvím, které se vede ohledně vývoje jeho jaderného programu. Západ je totiž přesvědčen, že Írán pracuje na výrobě atomové zbraně. Teherán toto podezření vyvrací se slovy, že jeho jaderný program slouží čistě mírovým účelům.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí již v pátek požadoval ukončení demonstrací, které od minulého týdne otřásají celou zemí, a zároveň varoval lídry protestujících, že ponesou odpovědnost za jakékoliv krveprolití.

Německá kancléřka Angela Merkel označila řeč Chameneího, ve které se ohradil proti vměšování se západních států do vnitřních záležitostí Íránu, za “neuspokojivou”.

Zatímco většina evropských zemí a mezinárodních organizací zabývajících se problematikou lidských práv průběh voleb v Íránu kritizovala, administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy se jakýchkoliv komentářů prozatím zdržela a ponechala si tak otevřené dveře pro další rozhovory.

„Nechceme vyvolat dojem, že se cizinci vměšují do voleb v Íránu […], ale pokud je musíte odsoudit, odsoudíte je,“ řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy a dodal, že pozici prezidenta Obamy rozumí.

Britský premiér Gordon Brown prohlásil, že jeho země bude i nadále udržovat dobré vztahy s Íránem, pakliže bude Teherán schopen celému světu dokázat, že prezidentské volby v zemi proběhly podle pravidel a obešly se bez potlačování práv a jednotlivců.

David Miliband, britský ministr zahraničí, již dříve potvrdil, že neregulérní průběh prezidentských voleb by měl s největší pravděpodobností dopad na rozhovory ohledně íránského jaderného programu, které kromě Velké Británie zahrnují i Německo, Spojené státy, Rusko a Čínu.

Ministr zahraničí Německa Frank-Walter Steinmeier zdůraznil, že je důležité udržet vzájemný dialog s Íránem, protože Německo si i nadále přeje, aby se Írán zúčastnil zasedání ministrů zahraničí zemí G8, které se uskuteční příští týden v Terstu.

(EurActiv ve spolupráci s Reuters.)