EU začíná uvažovat o sankcích proti Sýrii

Pokud vláda prezidenta Bašára Asáda neukončí násilí proti demonstrantům, mohla by Evropská unie uvalit na jeho režim sankce. Uvedl to britský ministr zahraničí William Hague. Pozorovatelé se ale obávají, že podobná opatření příliš účinná nebudou.

Prezidenti Francie a Itálie Nicolas Sarkozy a Silvio Berlusconi včera vydali společné prohlášení, ve kterém syrskou vládu vyzývají k zastavení násilného potlačování protestů. Francouzský prezident situaci označil za „nepřijatelnou“.

Britský ministr zahraničí William Hague v reakci na nové zprávy, které hovoří o pokračujících útocích syrské armády na město Dará na jihu země, masových protestech a přítomnosti tanků v okolí města Banijás a damašském předměstí Duma, uvedl, že Asádův režim stojí „na rozcestí“.

Hague syrský režim varoval, že další potlačování protestů může vyvolat mezinárodní reakci. „Ve spolupráci s evropskými a dalšími partnery budeme jednat o opatřeních, včetně sankcí, s dopadem na (syrský) režim,“ řekl ministr.

Evropské státy podle Haguea začínají zvažovat, jakou formu by reakce EU měla mít. Případné sankce by mohly zahrnovat zákaz vstupu příslušníků Asádovy rodiny a vysokých představitelů syrského režimu na území EU nebo zmražení jejich bankovních kont. Ministr dodal, že by EU své kroky měla koordinovat s podobnými opatřeními, které nyní chystá Obamova administrativa.

S mezinárodní reakcí se zatím počítat nedá

Případný vojenský zákrok francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyloučil s tím, že EU „nebude zasahovat po celém světě“, a v odkazu na intervenci Francie, Velké Británie a Spojených států v Libyi dodal, že „všechny situace nejsou nutně stejné“.

Podle Sarkozyho je případná intervence navíc nemyslitelná bez předchozí rezoluce Rady bezpečnosti OSN a vyjednat něco takového je v současných podmínkách velmi obtížné.

Diplomaté v této souvislosti upozorňují na to, že syrský režim má na mezinárodním poli řadu zastánců. K novým rezolucím se staví odmítavě především Rusko a Čína. Případné nové sankce podle diplomatů by navíc zřejmě nebyly příliš účinné, neboť Sýrie je na podobná opatření (ze strany Spojených států) již zvyklá.

William Hague ovšem věří, že pokud násilnosti syrského režimu proti obyvatelstvu budou pokračovat, postoje států v Radě bezpečnosti OSN se mohou změnit. V současné době se s ničím podobným ale počítat zřejmě nedá. Dobře to ilustruje nedávný případ, kdy se v RB OSN jednalo o společném prohlášení, které mělo odsoudit zákroky ze strany syrského vlády. Ruští diplomaté údajně změnili původní návrh evropských států natolik, že je z pohledu mezinárodního práva daleko slabší než předchozí rezoluce vůči Libyi.

Syrské armádní jednotky od vypuknutí protestů v městě Dará podle odhadů tamních humanitárních organizací při zásazích proti demonstrantům údajně zastřelili již na 400 civilistů a režim dalších 500 osob uvěznil.

Kromě zrušení výjimečného stavu, který v zemi platil od 60. let, požadují demonstranti také propuštění politických vězňů a ukončení vlády jedné strany Baas, která v čele státu stojí již téměř 50. let. Přestože Asádův režim výjimečný stav nakonec minulé úterý (19. dubna) ukončil, protestujícím tento ústupek nestačí a žádají odchod prezidenta.

(EurActiv ve spolupráci s Reuters.)