Velká část evropských politiků očekává od zvolení Joe Bidena americkým prezidentem zlepšení vztahů Evropské unie se Spojenými státy. Shodli se na tom i europoslanci, kteří spolu se šéfem unijní diplomacie Borrellem hodnotili dopad amerických voleb na EU.
„Těším se na to, že se vrátíme k upřímnému dialogu,“ prohlásil ve středu před europoslanci unijní vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečností politiku Josep Borrell, podle něhož se za vlády končícího prezidenta Donalda Trumpa vztahy Unie s tradičním zaoceánským spojencem zkomplikovaly. EU má podle něho několik prioritních oblastí, v níž by chtěla navázat s Washingtonem po Bidenově lednovém nástupu do funkce užší spolupráci. Je mezi nimi posilování role globálních organizací včetně OSN či Světové obchodní organizace, efektivnější boj proti klimatickým změnám či ochrana lidských práv.
Evropští politici hovoří s nadějí především o obnově společného boje proti změnám klimatu, lepší spolupráci v rámci globálních organizací či v boji proti pandemii covidu-19. Někteří analytici však upozorňují, že například obchodní vztahy či spolupráce na řešení mezinárodních konfliktů nemusí být o mnoho snazší než za končícího Trumpa.
„Je před námi docela dlouhé předávání moci, doufejme, že se někde nezadrhne,“ prohlásil Borrell s odkazem na Trumpovu dosavadní neochotu uznat výsledek voleb.
Zatímco republikánský šéf Bílého domu hovořil o EU jako o konkurentovi, zpochybňoval vážnost klimatických změn a vyčítal Unii, že nespravedlivě těží z obchodních vztahů s USA, od Bidena si představitelé evropského bloku slibují ráznou změnu kurzu. Naději na zlepšení vztahů dali tento týden najevo německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron i šéfové unijních institucí.
„Je dobré mít opět spojence v Bílém domě,“ prohlásila členka druhé nejsilnější socialistické frakce v EP Kati Piriová. Zatímco Trumpova vláda byla podle ní „noční můrou“ pro transatlantické vztahy, nyní bude moci EU opět s USA spolupracovat na základě společných hodnot, od nichž se Trump odkláněl. Evropa však nemůže spoléhat na to, že Biden vyřeší problémy za ní a musí být připravena hrát silnější roli než dosud, dodala Piriová.
„Mnoho evropských lídrů mělo obavy, že druhá Trumpova vláda vyvede USA z NATO nebo bude podkopávat EU. Bruselu i Berlínu se ulevilo, že Trump odchází,“ napsal ve středu komentátor listu Financial Times Gideon Rachman.
Biden chce zvrátit Trumpovo rozhodnutí vyvázat USA z plnění pařížské dohody o klimatu a postavit USA opět po bok EU v boji proti oteplování planety. Evropští lídři si dělají naději také na to, že se nový prezident vrátí k jaderné dohodě s Íránem, kterou USA dojednaly v době, kdy byl Biden viceprezidentem Baracka Obamy.
Nový prezident však nemá pro tento krok pevnou podporu ani mezi vlastní Demokratickou stranou, navíc by podle expertů mohl riskovat zvrat současného pozitivního vývoje vztahů některých arabských zemí s Izraelem.
Podle analytiků budou mít vztahy stále rezervy
Řada analytiků soudí, že EU bude muset více spoléhat sama na sebe i v dalších oblastech bezpečnostní politiky. Biden podle nich na rozdíl od Trumpa nebude zpochybňovat roli NATO či dalších mezinárodních organizací, avšak bude trvat na tom, aby se Evropa chopila aktivnější role vůči Rusku a dodržela slíbené zvyšování výdajů na obranu.
„Bylo by naprostým omylem myslet si, že se nyní všechno vrátí zpět a bude fungovat, jako předtím,“ uvedl šéf bruselského think-tanku EPC David O´ Sullivan. Podle tohoto bývalého velvyslance EU ve Washingtonu zůstanou Spojené státy i po Trumpově odchodu více zaměřené na své vnitřní problémy a v zahraniční politice se budou soustředit více na Čínu než na Evropu.
Bidenovo očekávané soustředění pozornosti na Asii spíše než na Evropu by mělo být pro Unii varováním, aby nečekala od Bidena příliš mnoho, uvedla liberální poslankyně Hilde Vautmansová. „Evropa má nejvyšší čas, aby se postavila na vlastní nohy. Místo toho, abychom se schovávali za zády Američanů, měli bychom stát po jejich boku,“ nabádala belgická politička.
Právě pro tvrdší přístup vůči Pekingu by se podle některých evropských diplomatů mohl Biden snažit Evropu získat výměnou za zlepšení obchodních vztahů. V to doufá celá sedmadvacítka členů EU, pro kterou jsou USA po Británii největším obchodním partnerem. Zatímco Trump zcela zavrhl vyjednávání o obchodní dohodě a zavedl cla na dovoz produktů z Evropy, od Bidena očekávají unijní představitelé méně konfrontační přístup včetně například spolupráce na reformě Světové obchodní organizace.
Ministři obchodu unijních zemí v pondělí dali téměř jednohlasně najevo, že věří v „restart“ obchodních vztahů, zároveň ale schválili zavedení odvetných cel na americké zboží ve sporu o státní subvence pro výrobce letadel Airbus a Boeing. Právě v této při táhnoucí se již 16 let spatřují experti hlavní překážku k úplnému urovnání obchodních vztahů.
