EU v roce 2019: Více peněz na obranu, větší očekávání

© Shutterstock

Přípravy na odchod Spojeného království z EU vytvořily v loňském roce prostor pro rozkvět nových nástrojů společné evropské obrany. Rok 2019 bude obdobím, kdy by se tyto nástroje měly začít plně implementovat.

V oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky dokázala Unie v posledních dvou letech více, než se jí podařilo za předcházející desítky let své existence. Přestože zvyšování národních rozpočtů na obranu, na kterém trvá Washington v rámci Severoatlantické aliance, způsobuje v mnoha zemích rozhořčení, více peněz do evropské obrany je přijímáno pozitivněji.

Podobná logika platí i naopak: pokud evropské země investují do nákupu amerických systémů, Bílý dům aktivity chválí. Jakmile Brusel otevírá debatu o „strategické autonomii“, ozývají se hlasy upozorňující na duplikaci evropských obranných struktur a NATO. Diskusí o tom, jak může společná evropská obrana efektivně doplnit NATO, s nárůstem projektů a plánů v roce 2019 přibude.

Boj o miliardy na obranu? Europoslanci odmítají, aby je získaly jen zbrojní giganti

Brusel se chystá v letech 2021 až 2027 vyčlenit na společnou evropskou obranu až 13 miliard eur (v přepočtu 338 miliard korun). Otázkou ovšem zůstává, zda se peníze rozdělí jen mezi zbrojní giganty, anebo i menší firmy.

Hlavní nástroje: EDF, PESCO a CARD

Po vzoru i pod tlakem Washingtonu budou tedy evropské země NATO také v roce 2019 navyšovat své obranné rozpočty. Evropský obranný fond (EDF) a Evropský program průmyslového rozvoje obrany (EDIDP) budou mít v tomto kontextu za cíl podpořit růst příjmů evropských firem. EDF by měl vytvořit pobídky, včetně spolufinancování pro členy EU, aby mezi sebou státy při získávání obranných zařízení a technologií spolupracovaly. EDIDP by měl podporovat výzkum a vývoj v průmyslu prostřednictvím výzkumných grantů.

Dopad této podpory však nebude ještě v roce 2019 příliš citelný, protože EDF disponuje na období 2017-2019 částkou 90 milionů eur. Až na roky 2019-2020 se rozpočet navýší na 500 milionů eur. Později by mělo být pro EDF a EDPIP ve víceletém finančním rámci vyhrazeno ještě více peněz.

Návrh Evropské komise rozšířit rozpočet v letech 2021 až 2027 na 13 miliard eur podpořili na konci listopadu 2018 také europoslanci z Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Důležité podle nich bude, aby EP a následně i ministři v Radě EU v návrhu ponechali záruky o tom, že program bude poskytovat bonusy i pro malé a střední podniky. Celý Evropský parlament bude o věci diskutovat během prvních měsíců nového roku.

Evropská armáda? Nebudou to žádní žoldnéři, vzkazují europoslanci Okamurovi

Evropská unie vede už řadu měsíců debatu o tom, jestli by neměla mít vlastní armádu. Jestli spolupráce v NATO je dostačující. Ozývají se ale i hlasy o žoldnéřích a další kritika.

Další z nejvýraznějších nových nástrojů je Stálá strukturovaná spolupráce, známá pod zkratkou PESCO. Její součástí je 25 států Evropské unie a ty potvrzují, že za necelý rok existence PESCO berou evropskou spolupráci v obranném sektoru vážně. Počet konkrétních projektů, které se v rámci této spolupráce připravují, se rozrostl na 34. Na jaře roku 2019 by měly přibýt ještě další.

Kritika zejména od členů NATO, kteří nejsou součástí EU, poukazuje na evropský protekcionismus v rámci nových aktivit.

Jaký systém si Unie při zapojení třetích zemí do projektů PESCO zvolí, se má rozhodnout již počátkem roku. Podle návrhu by nejprve o přizvání třetího státu do konkrétního projektu měl požádat jeden ze zúčastněných států EU. Pokud Rada přizvání schválí, uzavřou se „správní ujednání s dotyčným třetím státem“ tak, aby „respektovala postupy a rozhodovací samostatnost Unie,“ píše se v návrhu rozhodnutí Rady o zřízení Stálé strukturované spolupráce.

V tomto kontextu bude důležitá i pozice odcházejícího Spojeného království a formy, v jaké se do evropských projektů zapojí.

Systém Koordinovaných ročních hodnocení obrany (CARD), dalšího nového nástroje Společné bezpečnostní a obranné politiky EU, přejde po zkušebních kolech prvním úplným cyklem v letošním roce. Evropská obranná agentura prostřednictvím něj detailně analyzuje nedostatky současných kapacit členských států, plány veřejných zakázek a priority. Výsledky by měly být k dispozici příští rok.

Optimismus v otázce spolupráce v rámci společné evropské obrany však není neomezený. Nové a nové aktivity Macronova formátu Evropské intervenční iniciativy (EII) deseti zemí Unie mohou ambiciózní plány společné obrany celé EU v novém roce zpomalit. Členem EII se loni stalo i Spojené království.

EU bude mít svou vojenskou intervenční sílu. Další obranné projekty plánuje, v jejich čele může stát i Česko

Spolupráce zemí EU v oblasti obrany bude zase o něco intenzivnější. Má upevnit vztahy s NATO a vyrovnat obchodní spory s USA. Potřeba budou i finance na boj s migrací. Takové výsledky přineslo dnešní zasedání Rady pro zahraniční záležitosti.

Právě v obraně lze blížeji sledovat realizaci třetího scénáře evropské integrace, který představila Evropská komise: Státy, které chtějí, dělají více.

Speciální důraz chce na strategické partnerství EU a NATO klást ve svých aktivitách rumunské předsednictví. Severoatlantická aliance v tomto roce oslaví 70. výročí vzniku.

Po turbulentním období se však chystá nejen na oslavy, ale i na rozšiřování. Poté, co se do Aliance zapojila Černá Hora, má devětadvacítka zájem také o další balkánské členy. Makedonie by mohla přístupový protokol podepsat již počátkem roku, následovat by měla Bosna a Hercegovina.

Nové strategické obzory

Po hybridních a kybernetických hrozbách vzroste v novém roce také význam rozšiřování oblastí, kde se budou boje mezi mocnostmi odehrávat.

Geopolitický význam Arktidy roste s každým centimetrem roztátého ledu. A uvědomují si to i největší armády světa. Nejrozsáhlejší loňské cvičení v rámci NATO se uskutečnilo v listopadu v mrazivých podmínkách Norska.

Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua plánuje Moskva v roce 2019 dokončit arktickou infrastrukturu včetně leteckých radarových jednotek na ostrovech Sredny, Wrangel a na Mysu Schmidta. Čína analyzuje své možnosti v Grónsku.

Česko a Polsko se shodují, že válka s Ruskem jim nehrozí

Agresivní politika Ruské federace je hlavní hrozbou Polska a dalších zemí na východním okraji Evropské unie a Severoatlantické aliance. Čeští odborníci mezi hlavními zdroji nebezpečí Rusko nezmiňují, upozorňují však na rozpadající se světový řád.

Prostor pro vojenské střety by se však mohl ještě rozšířit. Spojené státy své vesmírné plány  loni avizovali v rámci několika strategií. Stavět chtějí na stávajících součástech své armády. Po zřízení Agentury pro rozvoj vesmírného programu a transformaci stávající ho Vesmírného a raketového centra se začne s přípravou vesmírných operačních sil. K dispozici by měly být v roce 2020.

Rusko se už roky snaží, aby se země na půdě OSN zavázaly k podepsání dohody o zákazu umisťování zbraní ve vesmíru. Washington i evropské země dohodu odmítají s tím, že nedostatečně definuje vesmírné zbraně a zároveň ignoruje systémy s možností vyslání do vesmíru, které už Rusko a Čína (která pakt podporuje) mají.

Zatímco Spojené státy v současnosti své kosmické obranné programy považuje za něco odděleného od vzdušných sil, Rusko v roce 2015 udělalo opak. Ruské letecké síly dnes tvoří tři složky, kombinující prvky kosmických sil, vzdušných sil a sil protiraketových.

Evropská unie zatím co se vesmíru týká plánuje pokrok spíše v oblasti vědy a výzkumu. Připravuje nový vesmírný program, který by zastřešoval všechny aktivity Unie v této oblasti. Představit by ho koncem roku měla Evropská kosmická agentura (ESA).

Díky GSA je Praha centrem evropských vesmírných aktivit. Co bude dál?

Vesmírná agentura GSA již šest let úspěšně působí v Praze. Rozsah jejích zodpovědností se stále rozšiřuje. Existují v ČR domněnky, že se chystá oslabení pražské centrály. Česká vláda se zasazuje o úzkou spolupráci s agenturou a o navýšení jejích aktivit.