EU tlačí na Ukrajinu, aby lépe bojovala s korupcí

© European Union, 2018

EU po společném summitu apeluje na Ukrajinu, aby přitvrdila v boji s korupcí. Evropská finanční pomoc se bude podle Evropské komise odvíjet od úspěchu sektorových reforem. Unie také prodloužila sankce vůči Rusku.

Nová garnitura prozápadních politiků, která na Ukrajině převzala moc po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a vlně protestů z roku 2014, slibovala reformy a snížení korupce. Zahraniční dárci investovali do těchto reformních programů miliardy dolarů.

Čtyři roky poté je ale korupce stále všudypřítomná a Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli prodlevám v zavádění reforem zablokoval další část finančního programu.

Po pondělním setkání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že uvolnění další pomoci v hodnotě jedné miliardy eur pro stabilizaci ekonomiky a zavedení strukturálních reforem bude čistě záviset na vývoji reforem a snahy ukrajinské vlády potírat korupci.

„Z 12,8 miliard eur slíbených za mého mandátu Ukrajině už EU a evropské finanční instituce zmobilizovaly přes 11 miliard eur. Naše Komise navrhla čtvrtý makro-finanční asistenční program, který před několika dny podepsala Rada ministrů a Evropský parlament. Osobně jsem se prezidentu Porošenkovi zavázal, že za slíbených podmínek budou zmíněné peníze uvolněny,“ řekl Juncker.

„Čím více reforem na Ukrajině uvidíme, tím větší pomoc EU poskytne,“ dodal.

Porošenko je EU za pomoc vděčný

Porošenko, který by příští rok mohl svůj mandát obhájit, tvrdí, že je odhodlaný bojovat s korupcí a uvádí úspěšné reformy energetického sektoru, bankovnictví a systému zadávání státních zakázek jako důkaz své protikorupční zdatnosti. Porošenkova popularita ale v poslední době prudce klesla kvůli pomalému průběhu reforem.

Ukrajinský prezident ve svém projevu sliboval, že reformy budou pokračovat.

„Jsem vděčný evropským zemím za objektivní a příznivé posouzení našich úspěchů, což se odráží ve společném prohlášení. Je pravda, že Ukrajina zvládla protlačit více reforem za poslední čtyři roky, než se povedlo za celé období od vyhlášení své nezávislosti,“ dodal Porošenko.

„Ubezpečil jsem své evropské kolegy, že nemáme v žádném případě úmysl reformní proces brzdit. Poděkoval jsem za všechno, co EU dělá pro realizaci našich reforem, stabilizaci ekonomiky a růstu,“ řekl ukrajinský prezident.

Podle prezidenta Evropské rady Donalda Tuska se mohou reformy na Ukrajině zdát v tuto chvíli náročné, měly by ale zemi do budoucna pomoci.

„Vítáme založení Nejvyššího protikorupčního soudu a budeme očekávat rychlé přijetí potřebných novel, které tento orgán uvedou do plné funkčnosti. Protikorupční reformy musí zůstat naší prioritou,“ dodal Tusk.

EU nadále trvá na územní celistvosti Ukrajiny

Prezident Evropské rady také vyjádřil trvající podporu EU pro ukrajinskou územní celistvost, svrchovanost a nezávislost.

„Evropské neuznání ilegální anexe Krymu a Sevastopolu stále platí a rozšířili jsme listinu vízových zákazů poté, co na poloostrově proběhly ruské prezidentské volby a co byl postaven Kerčský most bez svolení ukrajinské vlády,“ doplnil Tusk.

EU prodloužila kvůli anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny sankce proti Rusku o dalších šest měsíců, uvedla Rada EU ve čtvrtek 6. července.

Ekonomické sankce zaměřené na konkrétní sektory ruské ekonomiky byly prodlouženy až do 31. ledna 2019. EU se k těmto krokům uchýlila poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová zpravili Radu o aktuálním stavu minského procesu.

Minské dohody, jejich cílem bylo ukončení bojů v Donbasu, měly být naplněny v prosinci 2015. I když některé členské státy se nemohou dočkat, až sankce opadnou, hlavy států se dohodly, že sankce setrvají kvůli nedodržení těchto dohod.

Tusk se také zmínil o sestřeleném letadle malajsijských aerolinek z nechvalně známého letu MH-17. „Vzdáváme hold obětem, žádáme Rusko, aby převzalo za incident plnou zodpovědnost, a naléháme, aby jedinci zodpovědní za tuto tragédii byli patřičně potrestáni,“ řekl.

Holandští žalobci v květnu zjistili, že letadlo malajsijských aerolinek letu bylo zničeno raketou vystřelenou ruskou vojenskou jednotkou. Útok provedený nad východní Ukrajinou v červenci 2014 zabil všech 298 lidí na palubě. Rusko tvrdí, že s případem nemá nic společného.

Summit NATO

Porošenko se zúčastní blížícího se summitu NATO, který se má konat 11. a 12. července v Bruselu. Proti ukrajinské přítomnosti na summitu se hlavně staví Maďarsko. Viktor Orbán, který udržuje s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vřelé vztahy, dokonce pohrozil blokováním společného prohlášení.

Porošenko a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg mají 12. července vydat společné prohlášení mimo oficiální agendu summitu. Ukrajina a Gruzie se chtějí stát součástí Aliance, ale některé členské státy věří, že by takový krok zbytečně poškodil vztahy s Moskvou.

Agentuře Reuters se pod zachováním anonymity svěřil ukrajinský diplomat, podle kterého „Američané ujistili Kyjev, že ukrajinské zájmy budou na summitu hájeny“.

Na otázku, zda USA uznají ruskou anexi Krymu, americký prezident Donald Trump lakonicky odpověděl, že „ještě uvidíme“.