EU se k vítězství Putina staví opatrně a kritizuje volební klání

zdroj: Rada EU.

I přesto, že lídři evropských států vesměs nezpochybňují vítězství nynějšího premiéra Vladimíra Putina v nedělních prezidentských volbách, pozastavují se nad průběhem volební kampaně, která údajně nebyla spravedlivá. Na její nedostatky upozornila například Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Vítězem 1. kola nedělních prezidentských voleb v Rusku se podle očekávání stal Vladimir Putin, který oficiálně po sečtení všech hlasů získal přibližně 67 % (druhý skončil komunista Gennadij Zjuganov s přibližně 17 % hlasy). Dosáhl tak nadpoloviční většiny, která je ke zvolení nutná. 

Evropa ale jeho vítězství přijala velmi opatrně. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která již tradičně vysílá do volebních místností své pozorovatele, totiž uvedla, že volby neproběhly zcela podle regulí. Monitorovací misi se například nelíbilo, že kandidáta Putina podporovala drtivá většina domácích médií a jeho kampaň mohla spoléhat na vládní zdroje. Proti samotnému průběhu voleb ale neměla, až na malé výjimky, vážnějších námitek. 

Na nedostatky volebního boje upozornila například i vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton, která se k jejich výsledkům z unijních představitelů vyjádřila mezi prvními. Přímé gratulace se ale vyvarovala. 

„EU se těší na příštího ruského prezidenta a novou vládu s novým modernizačním programem, který počítá jak s hospodářskými, tak politickými reformami,“ uvedla Ashton. „Věříme, že nový ruský prezident bude připraven tyto reformy prosazovat, a to v dialogu s občany a občanskou společností,“ dodala. 

Unijní prezident Herman Van Rompuy, a stejně tak šéf Evropské komise José Manuel Barroso, zatím s oficiálními stanovisky nepřišli. Barrosova mluvčí pouze uvedla, že předseda Komise je připraven s Putinem hovořit, sám si ale zvolí, kdy k tomu bude nejvhodnější doba. 

Jak pohotově upozornili někteří analytici, situace tak trochu kontrastuje s rokem 2008, kdy v prezidentských volbách v Rusku zvítězil Dmitrij Medveděv a tehdejší prezident Putin (v úřadu 2000-2008) se ujal funkce předsedy vlády. Předseda Evropské komise Barroso společně s Javierem Solanou, předchůdcem baronky Ashton, nově zvolenému prezidentovi poblahopřáli jen pár okamžiků po jeho oficiálním zvolení. 

Kritiku na adresu novopečeného prezidenta, který se svého úřadu ujme v květnu, si neodpustil ani předseda Evropského parlamentu Martin Schulz (S&D). Ač zdůraznil, že Evropa a Rusko by měly společně pracovat na upevňování vzájemných vztahů, a to jak v oblasti obchodu, energetické bezpečnosti nebo globální stability, neskrýval své zklamání z vedení prezidentské kampaně.  

„Je mi líto, že se prezidentští kandidáti nemohli těšit z rovného přístupu médií a vládních zdrojů. Média zcela očividně podporovala pouze jediného kandidáta,“ uvedl Schulz. „Očekávám, že úřady tyto nesrovnalosti okamžitě prošetří,“ dodal. 

Z lídrů europarlamentu se vůči prezidentskému klání v Rusku asi nejostřeji vymezil lídr liberálů a bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt (ALDE). Ten včera navštívil Moskvu, kde podpořil desítky tisíc protestujících ruských občanů. 

„Se zemí, která nerespektuje základní demokratické principy, by se měly přerušit veškeré styky,“ nechal se slyšet Verhofstadt. 

Blahopřání, ale reformy musí pokračovat, pane prezidente 

A jak na Putinův návrat do křesla ruského prezidenta reagovali přední představitelé největších členských zemí EU?

Vřelého blahopřání se Putin, který bude v úřadu prezidenta působit šest let a v roce 2018 může usilovat o znovuzvolení, dočkal od francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho

Elysejský palác uvedl, že Sarkozy v dopise Putinovi zdůraznil význam „těsných a vzájemně prospěšných vztahů“ a také nutnost „pokračování demokratické a ekonomické modernizace“. 

S vítězem ruských prezidentských voleb se již spojil i britský premiér David Cameron. Ten podle vyjádření svého úřadu hovořil především o potřebě překonat vzájemné rozpory, jež mezi oběma zeměmi panují od doby, kdy Moskva odmítla vydat Andreje Lugového, podezřelého z vraždy Alexandra Litviněnka v roce 2006 v Londýně. 

Mluvčí německé kancléřky včera na dotaz novinářů uvedla, že Angela Merkel se s Vladimirem Putinem telefonicky spojí večer. Kancléřka měla Putinovi nabídnout „strategické partnerství“, ale zároveň mu měla také připomenout, že jeho země potřebuje důležité reformy. 

Podmínky, v nichž probíhaly prezidentské volby, označila mluvčí za „politováníhodné“. 

„Putin volby dobře připravil“ 

„Volby dopadly přesně podle očekávání: procenta byla správná, všechno šlo podle plánu. Takže můžu pouze blahopřát budoucímu prezidentovi Putinovi, jak dobře ty volby připravil,“ komentoval povolební výsledky český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg

Šéf české diplomacie je přesvědčen o tom, že nástup Putina nebude pro česko-ruské vztahy znamenat žádnou odchylku od stávajícího kursu. „Budeme mít na dlouhé roky Putina a už celkem víme, jak s ním na tom jsme,“ uvedl Schwarzenberg.  

Ruská politika se bude podle předsedy koaliční TOP 09 soustředit především na prohlubování vztahů s bývalými státy Sovětského svazu – Běloruskem, Ukrajinou nebo Kazachstánem. 

Na podzim loňského roku Putin, ještě coby ministerský předseda, navrhl, aby Moskva společně s těmito státy založila tzv. Euroasijskou unii, která by měla sloužit jako protipól EU (EurActiv 4.10.2011).