EU se snaží zastavit exodus Romů a Albánců z Balkánu

Belgie a Švédsko posílají žadatele o azyl zpět do jejich vlasti. Obávají se hromadného přílivu etnických Albánců a Romů, který by mohl nastat kvůli nedávnému zrušení vízové povinnosti pro občany Srbska a Makedonie.

Srbský tisk informoval, že minulý týden opustilo Belgii na 400 neúspěšných žadatelů o azyl. Museli se vrátit zpět do Srbska a Makedonie.

V prosinci 2009 zrušila EU vízovou povinnost pro Srbsko, Makedonii a Černou Horu.  Občané těchto zemí mohou nyní do schengenského prostoru vycestovat za jedno půlroční období až na 90 dní (EurActiv 1.12.2009). Od té doby zaznamenala Belgie prudký nárůst žádostí o azyl, které podávají nejčastěji etničtí Albánci z jihosrbské oblasti Preševo a z okolí města Kumanovo na severu Makedonie.

Podobně je na tom Švédsko, v němž hledají útočiště především romští obyvatelé Srbska. „Za poslední dva měsíce přijelo do Švédska 770 žadatelů o azyl, což je stejně jako za celý loňský rok,“ prohlásil švédský velvyslanec v Bělehradu Krister Bringeus.

Belgie během období, kdy narostl počet žádostí o azyl, odhalila ve své legislativě „skulinu“, která může daňové poplatníky přijít na stovky tisíc eur. Belgie má totiž podle současných zákonů povinnost vyplácet žadatelům o azyl, kterým nemůže z technických důvodů zajistit ubytování, 500 euro denně.

„Toto opatření považuji za šílené,“ řekl belgický premiér Yves Leterme televizi VRT. Belgie zřejmě doposud zaplatila uprchlíkům 205.250 tisíc eur, a to jen proto, že jim nebyla schopna zajistit nocleh. „Nemůžeme poskytovat politický azyl žadatelům, kteří mají ekonomické pohnutky. To nedává smysl,“ dodal Leterme

Špatné zprávy pro budoucí liberalizaci vízové politiky

Zatím to vypadá, že srbská vláda při navracení svých občanů domů spolupracuje. Hrozí totiž i ta možnost, že by mohl být bezvízový styk opět zrušen. Tento vývoj není dobrým znamením pro další liberalizaci vízové politiky. Utrpět by tím mohla Albánie, Bosna a Hercegovina či Kosovo, připouštějí diplomaté.

Náměstek srbského premiéra Ivica Dacić minulý týden v Bělehradě prohlásil, že občané z jižního Srbska, kteří se vydali do Belgie a do Švédska hledat politický azyl, „nemají šanci jej získat“ a budou se muset vrátit zpět do Srbska. Dodal, že v Belgii požádalo o azyl již 400 lidí, většinou Albánci nebo Romové. Ve Švédsku to bylo ještě o stovku víc. Dacić doufá, že tyto události nebudou mít negativní vliv na bezvízový režim se zeměmi schengenského prostoru.

Organizovaný zločin a diskriminace

Makedonie a Srbsko chtějí vyšetřit, zda za masovými odchody na západ Evropy nestojí organizovaný zločin.  Místní autobusoví dopravci začali podle informací srbského a makedonského tisku šířit klamavé zprávy o tom, že žadatelé o azyl na Západě dostanou domy, stravu a hotovost. Provozovatelé autobusové dopravy tak chtěli zvýšit své zisky.

Lidé, kteří se chtěli dostat za hranice, také mnohdy upláceli policejní úředníky, aby rychleji získali potřebné biometrické pasy. Za doklady zaplatili od 500 do 1000 euro. Informovala o tom zpravodajská agentura Balkan Investigative Reporting Network (BIRN). Stovky rodin dokonce prodaly svůj majetek a pořídili si jednosměrnou jízdenku na Západ.

Příčiny emigrace jsou ale mnohem složitější. Obyvatelé srbského údolí Preševo či makedonského Kumanova trpí vysokou mírou nezaměstnanosti a pociťují nezájem, či dokonce diskriminační chování, ze strany centrální vlády. „Život je pro ně někde jinde,“ napsal makedonský deník Dnevnik.