EU: Sankce pro Kaddáfího, pomoc uprchlíkům a možná také mimořádný summit

Unijní ministři se včera (28. února) shodli na přijetí hospodářských sankcí vůči předákům režimu libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Situace v zemi, kterou již dva týdny otřásají mohutné lidové protesty, je ale natolik vážná, že některé velké členské státy EU začaly volat po svolání zvláštního summitu EU.

Zákaz cestování do evropské sedmadvacítky, zmražení majetku hlavním představitelům režimu, embargo na dovozu zbraní do země (včetně slzných plynů, obušků apod. – tedy toho, co by mohlo přispět k brutálnímu potlačování demonstrací) – tak zní výčet sankcí, které včera oficiálně schválila Evropská unie. 

Hlasování proběhlo na Radě pro dopravu, telekomunikace a energetiku a ministři svým rozhodnutím následovaly Radu bezpečnosti OSN, která sankce proti režimu libyjského vůdce Muammara Kaddáfího přijala o víkendu. 

Sankce EU by měly vstoupit v platnost během několika dalších dnů. 

Oživení Unie pro Středomoří 

V Libyi probíhají protivládně zaměřené demonstrace již od poloviny února a podle zahraničních médií si již stihly vyžádat na 2.000 mrtvých. Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, který zemi vládne více jak čtyři desítky let, se totiž nezdráhá obrátit zbraně i proti vlastnímu obyvatelstvu. 

Rada bezpečnosti proto vyzvala Mezinárodní trestní soud (ICC), aby brutální zásahy proti demonstrantům začal vyšetřovat jako zločiny proti lidskosti. 

Následky násilných nepokojů bude možná také řešit mimořádně svolaný summit EU. S nápadem přišel francouzský prezident Nicolas Sarkozy a jeho myšlenka našla pozitivní odezvu ve Velké Británii, Itálii a Španělsku. 

Evropská unie by měla podle Sarkozyho „přijmout společnou strategii, jak čelit krizi v Libyi a jejím důsledkům, které mohou mít významný vliv na stabilitu celého regionu.“  

Jedním z možných řešení by mohlo podle Sarkozyho být vzkříšení Unie pro Středomoří, tj. projektu, který v roce 2008 s velkou pompou zahajovalo právě francouzské předsednictví. Od té doby se ale „dítěti Sarkozyho“ příliš nedařilo a 43 lídrů členských zemí (včetně celé evropské sedmadvacítky) se proto rozhodlo, že své setkání, které bylo původně naplánováno na červen loňského roku, prozatím odloží.

Ropa, hlad a uprchlíci 

Nepokoje, které nemají daleko k občanské válce, znepokojují evropskou sedmadvacítku hned z několika důvodů. Jedním z nich je prudký růst cen ropy. 

Libye, která je členem OPECu (Organizace zemí vyvážejících ropu), za běžných okolností vyváží denně 1,1 milionu barelů, z čehož 85 % do Evropy. Nepokoje, které se rozhořely 15. února, vedly v minulých dnech k odstávkám v ropné těžbě a k omezování jejího exportu. 

Eurokomisařka pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí Kristalina Georgieva včera upozornila, že zdražení ropy se již začalo projevovat v potravinářském odvětví – ceny základních potravin v Libyi vystřelily k závratným výškám. 

Světový potravinový program OSN (WFP) varoval, že zásobovaní v Libyi „hrozí kolaps“, a to zejména ve východní části země, kterou kontrolují povstalci a Kaddáfího odpůrci.  

Prudké zdražení potravin nezasáhne pouze Libyjce, ale postihne i miliony chudých lidí po celém světě, prohlásila Georgieva. 

Dalším důvodem ke zvýšeným obavám jsou uprchlíci. Statistika OSN hovoří o tom, že v posledním týdnu z Libye uteklo kolem tisícovky obyvatel. Podmínky, které panují na hranicích mezi tímto severoafrickým státem a Egyptem a Tuniskem jsou podle pozorovatelů otřesné. 

Evropská unie se proto rozhodla, že na pomoc uprchlíkům věnuje tři miliony eur. „Schválila jsem mimořádnou pomoc tří milionů eur na dva úkoly: jednak na pomoc přímo v Libyi, na dodávky léků, zdravotní péče a další krizovou pomoc podle aktuální potřeby. Druhá část jde na pomoc přílivu uprchlíků na tuniské a egyptské hranici. Už tam odjeli experti situaci vyhodnotit,“ nechala se slyšet eurokomisařka. 

Česká ambasáda uzavřena 

Georgieva také oznámila, že členským státům EU se již podařilo úspěšně evakuovat většinu z 10 tisíc obyvatel EU, kteří pobývali v Libyi. Potvrdila ale zvěsti o tom, že ve státě, kde žije více jak 6 milionů obyvatel, se stále vyskytuje ještě zhruba šest set občanů EU, kteří žádají o okamžitou evakuaci. Jejich záchrana je ztížená tím, že se nacházejí na hůře dostupných místech, řekla komisařka. 

České ministerstvo zahraničí uvedlo, že všichni Češi již zemi opustili – poslední z nich, a to včetně personálu české ambasády, odjeli v neděli. Ministerstvo rovněž oznámilo, že velvyslanectví ČR v Tripolisu bylo z bezpečnostních důvodů dočasně uzavřeno.