EU rozšiřuje seznam nezvaných hostů z Běloruska

Brusel připravuje tvrdší sankce pro autoritativní režim v Bělorusku. Vízum do EU by nyní neměli dostat ani synové běloruského prezidenta Aleksandra Lukašenka a dalších 156 vlivných představitelů režimu.

Synové běloruského prezidenta Aleksandra Lukašenka Viktor a Dimitri, společně s dalšími zhruba 115 funkcionáři běloruského režimu, by si měli začít hledat nové destinace pro své dovolené a obchodní cesty. Na návštěvu Londýna, Paříže a dalších míst v EU totiž nedostanou víza.

Brusel tak chce potrestat nejvlivnější představitele režimu za zásah proti účastníkům prosincových demonstrací a věznění příslušníků opozice. Na dnešním zasedání Rady ministrů mají šéfové diplomacie zemí sedmadvacítky rozhodnout o navýšení seznamu nezvaných hostů z Běloruska o dalších 117 jmen. Pokud nový návrh projde, nepodívá se do EU celkem 158 členů běloruské garnitury.

Podle informací, které se podařilo získat internetovému portálu EUobserver.com, nová rozšířená listina zahrnuje Viktora Lukašenka, člena bezpečnostní rady státu, i politicky celkem nevýznamného Dimitrije Lukašenka, který šéfuje prezidentskému sportovnímu klubu.

Na seznamu jsou také významní členové bezpečnostních sil (ministr obrany), tajných služeb (šéf tajné policie, KGB), justice (generální prokurátor) a zahraniční politiky (poradce prezidenta pro otázky zahraničních vztahů).

Podstatnou část „černé listiny“ tvoří také přívrženci Lukašenka, kteří měli dohlížet na hladký průběh běloruských prezidentských voleb. Listina obsahuje jména 24 šéfů volebních komisí, 30 právníků a 10 novinářů, kteří podle nejmenovaného unijního diplomata vedou „Lukašenkovu propagandu“.

Zákaz vstupu do EU se překvapivě nebude vztahovat na dva nejvyšší členy běloruské nomenklatury: ministra zahraničí Sergeje Martynova a prvního náměstka běloruského premiéra Viktora Semaška. Podle diplomatických zdrojů si tak chce Brusel ponechat přístup alespoň k některým z vládních představitelů.

„Měli bychom si uchovat alespoň jeden komunikační kanál. Mezi všemi zloduchy v Bělorusku Martynov nepatří k těm nejhorším,“ uvedl diplomat z Bruselu.

Ekonomické sankce budou následovat

Na dnešním zasedání mají unijní ministři zahraničí zvážit také možnosti ekonomických sankcí vůči Bělorusku. Údajně nejtvrdším navrhovaným opatřením je bojkot běloruských rafinérií Belneftekhim a výrobce průmyslových hnojiv Belaruskalii.

Zisky obou firem jsou důležitým zdrojem běloruského státního rozpočtu, nehledě na to, že patří k několika málo podnikům, které nejsou životně závislé na obchodování s Ruskem.

Dalším uvažovaným opatřením je blokování půjček, které Bělorusko dostává od Evropské investiční banky, Mezinárodního měnového fondu a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Brusel také „zřejmě pozastaví podporu všech svých projektů v Bělorusku a zmrazí se spolupráce s Minskem v rámci Východního partnerství,“ dodává varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška, podle něhož Unie chce mnohem více podpořit běloruskou opozici a nezávislá média.

Podle nejmenovaného zdroje z Bruselu měl Lukašenkův režim měsíc na to, aby propustil politické vězně, a nyní nastal čas na sankce.

„Doufali jsme, že hrozba těchto opatření najde v Minsku odezvu a přispěje k propuštění politických vězňů. To se nestalo a nyní nastal čas pro další krok,“ uvedl zdroj.

Představitele běloruského režimu čeká také zmražení bankovních účtů vedených v zemích EU. O svá tajná konta se ale běloruská garnitura zatím bát nemusí. Brusel totiž musí nejprve jejich konta odhalit a to ještě nějaký čas potrvá.