EU rozšířila sankce vůči Sýrii, Asádův režim směřuje k izolaci

zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Bertil Videt.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie včera odsouhlasili další zesílení sankcí vůči syrskému režimu Bašára Asáda za pokračující krvavé zákroky proti opozici a civilnímu obyvatelstvu. Na seznam osob, které mají zakázán vstup na území EU a nemohou disponovat s prostředky na svých evropských účtech, přibylo 18 nových jmen.

Ministři zahraničí EU se včera připojili ke stupňujícímu se tlaku na syrský režim prezidenta Bašára Asáda a splnili tak výhrůžku, kterou Sýrii minulý měsíc vyslali vrcholní představitelé států a vlád Evropské unie. Ti tehdy pohrozili dalšími sankcemi v případě, že režim nezastaví násilnosti, které si podle údajů OSN vyžádaly už přes 3.500 lidských obětí.

Kromě rozšíření okruhu Asádových spolupracovníků o 18 nových jmen (převážně vojenských velitelů) ministři zahraničí včera rozhodli o pozastavení půjček, které syrský stát dostává z Evropské investiční banky (EIB). Sýrie čerpá z EIB půjčky v souhrnném objemu 1,37 miliard euro a dosud z těchto prostředků vyčerpala 560 milionů eur.

Podle britského ministra zahraničí Williama Haguea měla Evropská unie pro rozšíření sankcí, které se od včerejška vztahují již na 74 osob a 19 společností, jež se na represích vůči opozici a civilnímu obyvatelstvu podílejí, dobrý důvod.

„Z pohledu Evropské unie je velmi důležité, abychom zvážili dodatečná opatření, která zesílí tlak na zastavení nepřijatelného násilí vůči syrskému lidu ze strany Asádova režimu,“ řekl Hague novinářům.

Asád je pod tlakem

Ministři včera přivítali také nečekaný krok Ligy arabských států, která o víkendu Sýrii kvůli pokračujícím násilnostem pozastavila členství, vyzvala své členy k odvolání svých velvyslanců z Damašku a zvažuje další kroky. Ministři dodali, že EU bude o zesílení tlaku na syrský režim usilovat také na půdě OSN. Podle některých západních politiků právě víkendový krok arabských zemí otevírá cestu k dalším mezinárodním sankcím.

Izolace Sýrie se po překvapivém kroku ze strany arabských států prohlubuje. S tím, jak spojenců ubývá, se prohlubuje Asádova závislost na nearabském Íránu.

Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé Asádovi před měsícem vzkázal, že „barbarské represe“ povedou „k pádu celého režimu“. Také Rusko, které dosud stálo na straně prezidenta, uvedlo, že pokud neukončí násilnosti a nepřistoupí k zavádění reforem, čeká Asáda „smutný osud“.

Stálá představitelka EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashton včera informovala o tom, že je v úzkém spojení s představiteli arabských zemí a bude s nimi hledat možnosti, jak ochránit syrské civilisty.

„Situace v Sýrii vyvolává obrovské znepokojení,“ uvedla. „Hovořila jsem v včera v noci s generálním tajemníkem Ligy arabských států a vyjádřila jsem příslib, že s nimi budeme úzce spolupracovat.“

S vojenským zásahem se nepočítá

Ani EU, ani Liga ovšem ve svých úvahách nejdou tak daleko, aby zvažovaly vojenský zásah. Nedlouho poté, co se s pomocí mezinárodních vojenských sil podařilo svrhnout libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, je na evropských politicích znát, že s dalším vojenským zásahem váhají.

„V Libyi byla úplně jiná situace. Tady nemáme žádnou rezoluci Rady bezpečnosti a Sýrie je v daleko komplikovanější situaci,“ uvedl britský ministr William Hague.

Podle evropských politiků nejsou důvodem váhání jen o další výdaje na obranu zatěžující už tak napjaté státní účty. Vzhledem k vazbám Asádova režimu na Írán by případná intervence mohla vyvolat prohloubení destabilizace na Blízkém východě.

ČTK v souvislosti s možným vojenským zásahem cituje ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga, podle kterého by intervence v Sýrii byla „z vojenského hlediska daleko komplikovanější“. Ministr dodal, že Sýrie je nábožensky i etnicky velmi členitou zemí a že o změnu je proto třeba usilovat mírumilovným způsobem, „jinak bychom tam mohli zažít taky velmi nedobrý scénář“.

Problematickým prvkem je i roztříštěná opozice. Ministři proto opozičním silám v oficiálním prohlášení pouze vzkázali, že jsou připraveni „jednat s těmi zástupci opozice, kteří se hlásí k nenásilí a demokratickým hodnotám podobně, jako to činí Syrská národní rada“.

Navzdory sílícímu tlaku na syrský režim je ale otázkou, nakolik sankce nakonec budou účinné. Čína a Rusko podle syrských představitelů včera totiž znovu potvrdily, že úsilí Západu prosadit v Radě bezpečnosti OSN rezoluci odsuzující zákroky proti syrským civilistům, budou i nadále blokovat.