EU přitvrdila: přijme dodatečné sankce vůči Íránu

Ministři zahraničí evropské sedmadvacítky dnes (26. července) přijmou dodatečné sankce proti Íránu. Prezident islámské republiky Mahmúd Ahmadínežád prohlásil, že Teherán bude takový krok považovat za „nepřátelský“ a Brusel varoval před „tvrdou odpovědí“.

„Nechceme žádné napětí ani novou rezoluci. Hledáme logiku a přátelství,“ uvedl pro Press TV, íránský televizní kanál, který vysílá v angličtině, íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.  

„Kdokoliv, kdo přijme jakékoliv opatření, jako je kontrola našich lodí a letadel, jež je namířeno proti íránskému národu, by měl vědět, že íránská reakce bude okamžitá. Kdokoliv, kdo se bude podílet na protiíránsky zaměřených plánech, které zosnovaly Spojené státy, bude považován za nepřítele… a Írán tvrdě odpoví na jakoukoliv takovou hrozbu,“ vyslovil íránský prezident jen několik hodin před schůzkou ministrů zahraničí sedmadvacítky. 

Vysoce postavený zdroj z diplomatického prostředí totiž agentuře AFP prozradil, že právě na této schůzce (která začíná dnes) unijní ministři po vzoru USA schválí dodatečné jednostranné sankce. „Bude to svým způsobem ten nejopodstatněnější jednostranný balíček rozsáhlých sankcí, který EU vůči Íránu či jakékoliv jiné zemi kdy přijala,“ nechal se slyšet zdroj. 

Sankce, které se zaměří na energetický sektor, zahraniční obchod, dopravu, finance nebo prodej zboží, které může sloužit i k výrobě konvečních zbraní, mají jediný cíl – donutit vládu islámské republiky, aby znovu usedla k jednacímu stolu a zaručila se Západu, že leitmotivem jejího nukleárního programu není výroba jaderné bomby. 

„Tento balík (sankcí) má vyvolat tlak, který by přiměl Íránce, aby obnovili rozhovory,“ svěřil se již citovaný zdroj. 

Přesné detaily sankcí však nejsou zatím známy. Evropská unie se je rozhodla držet pod pokličkou co nejdéle, aby iránskému režimu neposkytla strategickou výhodu – dopředu se na ně připravit.  

I tak je někteří odborníci hodnotí jako velmi tvrdé. „Tyto sankce jsou překvapivě hodně silné,“ řekl například Mark Fitzpatrick, ředitel programu zabývajícího se nešíření jaderných zbraní na Mezinárodním institutu strategických studií v Londýně. „Jdou dokonce za rámec sankcí OSN.“ 

Evropská unie se k dodatečným sankčním opatřením vůči islámské republice odhodlala uchýlit poté, co Írán před několika dny pohrozil, že v rámci svého jaderného programu plánuje výstavbu termonukleárního experimentálního reaktoru. Podle Askara Sádikzadího, šéfa íránského centra pro výzkum jaderné syntézy, bude výzkum a následná výstavba trvat 12 let. 

Určité sankce již na začátku června přijala Rada bezpečnosti OSN. Státy jako Rusko nebo Čína, které s Íránem obchodují, ale odmítly podpořit ta opatření, která se týkala energetického průmyslu. Stejně postupovalo například i Turecko. 

„Plně implementujeme sankce OSN, ale pokud přijde na dodatečná sankční opatření ze strany jednotlivých zemí, ty implementovat nemusíme,“ uvedl pro Financial Times turecký ministr zahraničí Mehmet Simek

A jaké jsou vůbec šance dodatečných sankcí na úspěch? Podle některých komentátorů vysoké. Již citovaný Fitzpartick je přesvědčen o tom, že Írán se stejně jako v minulosti k jednacímu stolu vrátí. „Když se v minulosti Írán octl pod tlakem mezinárodního společenství, vždy došlo k nějakému posunu,“ myslí si. 

Poslední jednání, které s Íránem vedla šestice velmocí (Velká Británie, Francie, Německo, USA, Rusko a Čína), proběhlo v říjnu loňského roku v Ženevě.