EU pomůže východu s obnovou po pandemii. Ukrajina netrpělivě vyhlíží protiruské sankce

Nový německý kancléř Olaf Scholz (vlevo) hovoří na summitu Východního partnerství s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, 15. prosince 2021 © EPA

Zatímco napětí mezi Ukrajinou a Ruskem je nejvyšší za poslední roky, lídři EU se ve středu 15. prosince po čtyřech letech sešli se svými protějšky ze zemí Východního partnerství (EaP) na summitu, jehož cílem bylo znovu potvrdit strategický význam regionu. Bělorusko tentokrát reprezentovala prázdná židle.

Na východ od EU není v poslední době moc veselo. Napětí se stupňovalo nebo stupňuje jak na ukrajinských, tak na bělorusko-polských hranicích. Minimálně v jednom z těchto případů je zřejmé zapojení Ruska, které se dlouhodobě snaží o destabilizaci Evropské unie, a to i skrze její blízké partnery.

Ruské vojenské operace v blízkosti hranic s Ukrajinou a možné reakce na ně jsou jedním z témat dnešního summitu Evropské rady, který navázal na zmíněný včerejší summit EaP, kde zasedla také Ukrajina. „Jakákoli další vojenská agrese proti Ukrajině bude mít v reakci těžké důsledky a přijde velmi draho,“ vyjádřil se ke krizi na Ukrajině Charles Michel, předseda Evropské rady.

Jak napsal EURACTIV.com, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na summitu snažil přesvědčit evropské lídry, aby co nejrychleji sáhli k dalším a rozsáhlejším protiruským sankcím, a odradili tak Rusko od dalšího vyhrocení konfliktu. Jestli byl úspěšný, se teprve uvidí.

Kromě Ukrajiny se summitu zúčastnily čtyři další země Východního partnerství, a to Arménie, Ázerbájdžán, Moldávie a Gruzie. I když do této skupinky patří také Bělorusko, tato země nebyla letos na summit pozvána. Mezi nejzásadnější důvody patřilo zmíněné napětí na bělorusko-polských hranicích, stejně jako podvody v prezidentských volbách z minulého roku, které vedly k mohutným občanským protestům. Bělorusko se dokonce rozhodlo své členství v EaP pozastavit, nicméně Unie nadále spolupracuje s běloruskou občanskou společností, se kterou se evropští lídři setkali v neděli. Za Bělorusko zůstala ve středu u jednacího stolu symbolicky prázdná židle.

Bezpečnostní podpora na obzoru?

Konflikty nejsou pro oblasti východní Evropy a Zakavkazska v poslední době žádnou výjimkou.  Ať už se jedná o válku v Náhorním Karabachu mezi Arménií a Ázerbájdžánem z minulého roku, či vnitřní napětí v Gruzii.

„Ráda bych však zdůraznila, že i v takto nepříjemném kontextu je setkání lídrů stěžejní, hlavním cílem ze strany EU je zdůraznit poselství jednoty, solidarity a podpory,“ nechala se v rámci úterní debaty think-tanků EUROPEUM a AMO slyšet Petra Gombalová Kyslingerová z Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), kde má na starosti mimo jiné partnerství s východními regiony.

Přestože Východní partnerství nemá primárně sloužit jako nástroj k řešení konfliktů, bezpečnostní aspekty podle Gombalové Kyslingerové nelze opomenout. Pozornost má být podle ní zaměřena na hybridní hrozby, kybernetickou bezpečnost a dezinformace.

Unie chce se zeměmi EaP v některých případech spolupracovat v oblastech spadajících pod Společnou bezpečnostní a obranou politiku (SBOP). I k tomu byl vytvořen Evropský mírový nástroj (EPF), díky němuž může EU poskytovat vojenskou pomoc svým partnerům a financovat své zahraniční vojenské mise. Skrze tento nástroj by pak od příštího roku měla být poskytována pomoc Ukrajině, Gruzii a Moldavské republice.

Peníze na obnovu, ale s podmínkami

Zaměření budoucí politiky Východního partnerství je silně ovlivněné pandemií covidu-19, což se projevilo i v názvu budoucího společného programu – „oživení-odolnost-reforma.“  Státy východu mají s pomocí Unie investovat mimo jiné do odolnosti svých ekonomik, vlády práva, životního prostředí, digitální transformace a inkluzivní společnosti, která stojí na genderové rovnosti.

Koncept odolnosti však vyvolává v odborné veřejnosti rozpaky. Dle mnohých se může míjet účinkem, jelikož ho každý ze států EaP může chápat jinak, a dokonce zcela jinak než samotná Unie. Vyvážit by to nicméně mohl větší důraz na odpovědnost východních států samotných, kterou Unie na summitu prosazovala. Čerpání výhod má být podmíněno závazky a hodnotami, které státy přijaly již na prvním summitu v Praze v roce 2009, myslí si Pavel Havlíček, výzkumný pracovník AMO.

K tomu se nakonec státy samy přihlásily ve společném prohlášení, které ze summitu vzešlo. V tom stojí, že Východní partnerství je „i nadále pevně založeno na společných základních hodnotách, společných zájmech a sdílené odpovědnosti, zodpovědnosti, inkluzivitě, diferenciaci a vzájemné odpovědnosti.“

Jen prohlášení ale nestačí, potřeba je sáhnout ke skutečným činům. To si uvědomuje moldavská prezidentka Maia Sanduová, která v předvečer summitu představila své plány na zastavení vylidňování a zdůraznila, že k úspěchu reforem v její zemi bude potřeba zapojení regionálních a lokálních samospráv. Při jednání na půdě Výboru regionů proto apelovala i na budování přeshraničních partnerství mezi moldavskými samosprávami a jejich protějšky v zemích Evropské unie.