EU odsoudila násilí, které doprovázelo běloruské volby

V Bělorusku zasedne již počtvrté Alexandr Lukašenko do prezidentského křesla. Rozhodly o tom nedělní celostátní volby, které byly doprovázeny střety a násilným zásahem policie proti demonstrantům a předákům opozičních sil. Evropská unie tyto nepokoje odsoudila.

S nejrůznějšími proti-Lukašenkovskými hesly jako „Ať žije Bělorusko“ nebo „Ven!“ přišlo vyjádřit nesouhlas několik desítek tisíc lidí. Šlo tak o jeden z největších protestů proti muži, který železnou rukou vládne zemi již 16 let. Protestující projevovali svůj nesouhlas mj. házením kamenů a sněhových koulí. Podle reportéra agentury Reuters, který byl očitým svědkem nedělních událostí na Náměstí nezávislosti, zakročila policie proti demonstrujícím velmi tvrdě za použití obušků.

Po zásahu policie zůstalo několik lidí ležet na zemi, mezi nimi i postarší žena, která utrpěla několik ran do hlavy. Jiní byli odvlečeni do policejních aut. Opozice hlásí zadržení třech svých kandidátů. Jedním z nich je 56letý Andrej Sannikov, který již dříve k davu demonstrantů promluvil se slovy: „Pryč s Lukašenkem, svobodu Bělorusku.“

Další opoziční kandidát na prezidenta, Uladzimir Njakljajev, byl během protestů poraněn a jeho žena potvrdila, že byl se zraněními hlavy převezen do nemocnice. Pořádkové síly pak střelbou do vzduchu rozháněly dav, který Njakljajevovi vyjádřoval podporu a pokoušel se přidat k hlavnímu proudu demonstrujících.

Podle ministerstva vnitra za incident mohou Njakljajevovi příznivci, kteří svým chováním celý střet vyprovokovali.

V pondělí ráno přišla státní volební komise s výsledky, které prohlásily Lukašenka za vítěze prezidentských voleb. Podle nich získal 79,7 % hlasů. K urnám přišlo dle běloruských oficiálních zdrojů více jak 90 % obyvatel. Opozice prohlásila volby za zmanipulované.

EU se situací pozorně zabývá

Neklidná situace v Minsku neunikla pozornosti Evropské unie, která zvažuje, jakým způsobem nastalou situaci v Bělorusku dále řešit a jaké stanovisko k ní zaujmout.

Podle předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzka jsou incidenty doprovázející volbu běloruského prezidenta nepřípustné. Buzek ve svém prohlášení uvedl, že „tento zbabělý útok na opoziční kandidáty je hanebný a odsouzeníhodný.“

Dalším opozičním zatčeným kandidátem je 53letý Gregorij Kostusev, který byl dle slov svého asistenta zadržen ve svém voze.

Podle svědectví reportéra agentury Reuters pak někteří z demonstrantů dokonce rozbili vstupní dveře do budovy parlamentu a snažili se proniknout dále. Dav se pak tyto radikálnější kroky některých protestujících snažil krotit a eliminovat.

Alexandr Lukašenko (56 let) zřejmě nepředpokládal tak masivní nesouhlas se svým znovuzvolením do funkce běloruského prezidenta. Již před časem se vyjádřil s úsměvem ke slovům opozice, která varovala před protesty proti očekávané manipulaci s volebními výsledky.

Bělorusko se během Lukašenkova vládnutí dosud opíralo o spojenecké Rusko, které podporovalo zemi především po stránce energetické. Bělorusko slouží jako nárazník mezi Ruskem a zeměmi NATO. Je rovněž důležitou tranzitní zemí pro plyn tekoucí z Ruska do Evropy. Vztahy s Moskvou nejsou v současnosti pro Minsk nikterak růžové. Lukašenko se proto začal poohlížet i jinde a snaží se vyjednat podporu na Západě.

Pokud by byly nedělní volby shledány za „spravedlivé“, Evropská unie by mohla uvažovat o uvolnění finanční pomoci pro Bělorusko. Rozhodnout se chce ale až na základě zpráv pozorovatelů z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kteří mají své hodnocení zveřejnit během dneška.

Podle OBSE jsou nedělní volby méně zmanipulované než ty předchozí v roce 2006. Představitelé opozice v rámci protestů na Říjnovém náměstí uvedli (na základě svých povolebních šetření), že skutečná Lukašenkova podpora je daleko nižší, než uvádějí oficiální čísla (zhruba 30,7 %). Njakljajevovi přisuzují odhady 18 % hlasů a opoziční kandidát už také vyzval k uskutečnění druhého kola voleb.

Bezpečnostní síly již před volbami varovaly, že zasáhnou proti pokusům, které by měly za cíl situaci kolem volebních výsledku jakkoli dramatizovat.

Lukašenko je od nástupu do prezidentské funkce známý svým potíráním opozice a bývalým americkým prezidentem G. W. Bushem byl označen za posledního evropského diktátora.