EU na prahu další migrační krize? Borrell svolal mimořádné zasedání Rady

Od pátku roste na turecko-řecké hranici napětí. Ankara se nechala slyšet, že už nadále nebude bránit migrantům v překračování vnější hranici EU, což spustilo snahu tisíců z nich dostat se do Řecka. Rada EU kvůli tomu mimořádně zasedne.

Výhrůžky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana z loňského podzimu se zřejmě naplnily. V pátek se totiž v reakci na útok syrského režimu na turecké vojáky operující v syrské provincii Idlib a následný nárůst počtu lidí směřujících ze Sýrie do Turecka rozhodl „otevřít migrantům bránu do Evropy“. Turecko tak již aktivně nezabraňuje migrantům směřovat do Evropské unie, jako to dělalo dosud.

Pod tlakem je tedy především Řecko, které zesílilo ochranu společné hranice s Tureckem a na místo vyslalo i vojáky. Nejenže turecké jednotky dostaly pokyn dát lidem volný průchod, podle dostupných informací migranti dokonce k řeckým hranicím bezplatně jezdí autobusy.

Jak napsala ČTK, po oznámení Ankary, že hranice Turecka s Řeckem jsou otevřené, vzrostly i počty běženců, kteří se do EU snaží dostat přes řecké ostrovy v Egejském moři. Jen od neděle jich tam podle řecké pobřežní stráže připlula tisícovka, z toho 423 na ostrov Lesbos. U jeho břehů ráno pobřežní stráž vylovila z moře 48 migrantů, jejichž člun se převrhl. Jedno dítě ze skupiny ale zemřelo při převozu do nemocnice.

EURACTIV.com dnes ráno informoval, že řecké úřady v neděli zaznamenaly 10 000 pokusů ilegálně překročit hranice na pevnině. Podle odhadů je na řecko-turecké hranici v současnosti 13 000 migrantů. Policie musela použít slzný plyn, z opačné strany létalo kamení. Turecká média podle ČTK tvrdí, že Řekové na hranicích zastřelili jednoho migranta, řecká média to ale popírají.

„Nepokoušejte se vstoupit do Řecka nelegálně – pošleme vás zpět,“ napsal na Twitteru řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Zároveň oznámil, že země nebude měsíc přijímat nové žádosti o azyl. Na místo střetů se zítra vydá společně s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.

Bulharské plány

Další exponovanou zemí je Bulharsko, to však zatím není pod stejným tlakem jako Řecko. I tak však „posílilo hranice na maximum“. Bulharský premiér Bojko Borisov zároveň připravuje mezinárodní setkání, jehož tématem by mělo být řešení stávající migrační krize. Dnes by se měl kvůli tomu setkat s tureckým prezidentem.

Podle Borisova musí EU „rychle zajistit peníze pro Turecko potřebné k opětovnému přijetí a péči o uprchlíky“. „Společně s nimi [Tureckem] se o to musíme postarat, protože není jejich povinností, aby to dělali sami,“ vysvětlil. Bulharský prezident je Turecku nakloněný, před dvěma lety například zorganizoval společný summit EU-Turecko, který se soustředil právě na migrační otázku.

I další balkánské země se mají na pozoru. Například Chorvatsko má připravený krizový plán a zároveň zdůrazňuje, že situaci je potřeba řešit diplomaticky.

Dohoda platí, nebo ne?

„Co jsme včera (v pátek) udělali? Otevřeli jsme dveře,“ prohlásil v sobotu Erdoğan. „Ty dveře nezavřeme… Proč? Protože Evropská unie by měla plnit své sliby,“ dodal turecký prezident bez dalšího vysvětlování. Zasel tak pochybnosti o tom, jestli stále platí dohoda mezi EU a Tureckem z roku 2016, na jejímž základě se mimo jiné navraceli ilegální migranti z Řecka zpět do Turecka. Erdoğan dnes své varování ještě vystupňoval prohlášením, že „do Evropy brzy zamíří miliony uprchlíků“.

Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell si kvůli eskalaci napětí telefonoval s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Cavusoğluem, který ho ujistil, že Ankara bude nadále plnit migrační pakt z března 2016. Z praktického hlediska to ovšem vypadá, že dohoda o navracení migrantů z Evropy do Turecka, a s tím spojené aktivní zabraňování jejich překračování hranic, už neplatí.

Německo podle informací ČTK tlačí na to, aby dohoda zůstala platná a byla dodržována. „Zažíváme uprchlíky a migranty, kterým na turecké straně říkají, že cesta do EU je teď otevřená, což samozřejmě není. To vede tyto lidi, muže, ženy a děti do extrémně těžké situace a staví i Řecko před enormní výzvy,“ uvedl Steffen Seibert, mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové.

„Německá vláda zůstává přesvědčená, že dohoda EU a Turecka je dobrá pro obě strany, že oběma stranám pomáhá a že má být dodržována,“ doplnil. Berlín je podle něj s Ankarou připraven jednat o nynější o situaci i platbách ze strany EU, které jsou součástí dohody a které Turecko kritizuje. Spolková republika také považuje za důležité, aby o situaci co nejdříve jednal s Ankarou i Brusel.

EU reaguje

Josep Borrell zareagoval na řeckou výzvu k řešení situace a na tento týden svolal mimořádné zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC), kde se scházejí šéfové diplomacií členských zemí. I on poukázal na potřebu nadále dodržovat zmíněnou dohodu s Tureckem.

„Obnovené a pokračující boje v okolí Idlibu představují vážnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost. Důsledkem je nepředstavitelné utrpení napříč populací, a dopad nepociťuje jen tento region. Evropská unie musí zdvojnásobit svou snahu a reagovat na tuto hroznou lidskou tragédii všemi dostupnými prostředky,“ nechal se slyšet Borrell. Jediné řešení je podle něj politické.

K situaci se dnes vyjádřila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jak napsala ČTK, otevření tureckých hranic do Evropy pro uprchlíky ze Sýrie podle předsedkyně nemůže být řešením současné složité situace v oblasti. Evropská unie podle ní chce zajistit dodržování migrační dohody s Tureckem, a proto posílí dialog s Ankarou. Von der Leyenová spolu s šéfy dalších dvou hlavních unijních institucí vyrazí v úterý kvůli eskalaci napětí do Řecka.