EU musí podle europoslanců pomoci dalším Afgháncům

© EPA-EFE/Roman Rios

Evropská unie hodlá ochránit co největší počet Afghánců, nechce však dát podnět k tomu, aby ve velkém zamířili do Evropy. Během diskuse s poslanci Evropského parlamentu to dnes prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož bude sedmadvacítka vyjednávat s Tálibánem i o dodržování lidských práv.

Velká část europoslanců vyzývala k tomu, aby se evropský blok vstřícněji postavil k Afgháncům ohroženým nástupem radikálního hnutí a nabídl jim azyl v unijních zemích.

Státy EU se na nutnosti jednat s Tálibánem shodly již začátkem září, kdy zároveň daly najevo, že chtějí afghánským běžencům pomáhat především prostřednictvím podpory sousedních států, kam by lidé prchající před vládnoucími radikály mohli zamířit.

„Nikdo neví, jak budou silné migrační proudy. Nebudou takové, jako při válce v Sýrii, ale jejich síla bude záležet na vývoji v zemi,“ prohlásil dnes Josep Borrell. EU je podle něj připravena s Tálibánem jednat a monitorovat situaci v zemi prostřednictvím své mise v Kábulu. Jak bude EU k afghánské vládě přistupovat, záleží na jejím přístupu například k terorismu či právům obyvatel, zvláště žen.

Afghánistán ukázal, že EU potřebuje jednotky rychlé reakce, myslí si Borrell

Vlády členských zemí Evropské unie musí pokročit v plánech na vytvoření unijních sil rychlé reakce, aby byl blok lépe připraven na budoucí krize podobné té v současném Afghánistánu. Podle agentury Reuters to uvedl šéf evropské diplomacie Josep Borrell.

„Mluvit o lidských právech v debatě s Tálibánem může vypadat jako oxymorón, ale musíme to dělat,“ řekl Borrell. Dodal, že nově složená vláda hnutí neodpovídá představám EU, prioritou však je, aby zcela odmítavý postoj úplně neodřízl evropský blok od dění v Afghánistánu.

Afghánci si zaslouží více podpory

Podle řady europoslanců je přístup unijní diplomacie i členských zemí k rizikovým skupinám obyvatel málo otevřený a Afghánci pronásledovaní novým režimem budou potřebovat najít bezpečné útočiště.

„Musíme vybudovat solidaritu mezi členskými státy, abychom mohli přijmout afghánské žadatele o azyl,“ prohlásil litevský europoslanec Petras Auštrevičius z liberální frakce. Podobně kriticky se na adresu členských zemí odmítajících rozdělit si mezi sebe tisíce lidí ohrožených Tálibánem vyjadřovali i poslanci z dalších skupin. Španělská šéfka socialistů Iratxe Garcíaová podotkla, že zvláštní pozornost si zaslouží odvážné afghánské ženy, které v ulicích protestují proti omezování svých práv po nástupu radikálů. EU by podle dalších poslanců měla pomoci i aktivním afghánským intelektuálům, studentům, novinářům či dalším skupinám potenciálně ohrožených lidí.

„Musí dostat okamžitou ochranu, i kdyby jejich žádost (o azyl) byla v minulosti zamítnuta,“ podotkla nizozemská zelená poslankyně Tineke Striková. Podobný osud potká ročně v EU desítky tisíc Afghánců, kteří by však po zásadním zhoršení poměrů v zemi mohli mít na azyl nárok.

Test jménem Afghánistán. Jakou roli sehrává EU?

Evropská unie pracuje na evakuacích z Afghánistánu, prozatím však není jasné, které státy se bývalých afghánských spolupracovníků EU ujmou. Současná krize by nicméně mohla přispět k urychlení vzniku nové migrační a azylové politiky.

Mnoho poslanců zdůrazňovalo, že se EU musí zasadit o co nejrychlejší doručení humanitární pomoci do země. Podle Borrella je třeba to učinit dříve, než na sever země, kde je hladomorem ohroženo pět milionů lidí, přijde zima. Někteří zákonodárci rovněž zdůrazňovali, že evropské země musí na pomoci Afgháncům spolupracovat s dalšími státy, aby mohla být skutečně efektivní.

Strach z přílivu migrantů přetrvává

Státy EU mají obavu, aby neúspěch mírové mise a nástup radikálů v Afghánistánu nepřinesl opakování migrační vlny z roku 2015, kdy do Evropy mířily statisíce lidí zvláště ze Sýrie. Některé zvláště západoevropské země sice hovoří i o možnosti nabízet Afgháncům azyl přímo v Unii, zejména státy východního křídla EU se k tomu však stavějí odmítavě.

EU po summitu G7: Z Afghánistánu se nesmí stát nový trh pro pašeráky lidí

Státy skupiny G7 po dnešním mimořádném jednání ve společném prohlášení ujistily o svých pokračujících závazcích vůči lidem v Afghánistánu a obnovených humanitárních snahách.

Rázně proti přijímání afghánských běženců v Evropě se z europoslanců postavili pouze členové nacionalistické frakce, kteří dlouhodobě zastávají silně protimigrační postoje. „Evropa má s ohledem na minulost povinnost se ochránit,“ prohlásil francouzský europoslanec Jérome Rivier, podle něhož mají Afghánci po nevydařeném ukončení mírové mise Evropanů dost a vliv nyní v zemi posílí Rusko a Čína.

Europoslanci na základě dnešní debaty připraví usnesení, jehož konečné znění budou schvalovat ve čtvrtek.