EU má stále zájem podepsat smlouvu s Ukrajinou, situace je ale nejasná

zdroj: Evropská komise.

Jen necelé dva týdny zbývají do summitu Východního partnerství ve Vilniusu, kde má Evropská unie podepsat s Ukrajinou asociační dohodu. V její cestě ale stojí především věznění bývalé premiérky Julije Tymošenkové, jejíž propuštění na léčení je podmínkou podpisu smlouvy. Ačkoliv je ex-premiérka stále ve vězení, včerejší jednání ministrů zahraničí EU nepotvrdilo ani nevyvrátilo podpis smlouvy. Čas se ale krátí a názory na reálnost uzavření dohody se mezi médii i politiky různí.

Summit Východního partnerství, kde má být podepsána plánovaná asociační dohoda s Ukrajinou, se koná 28. a 29. listopadu v litevském Vilniusu. Zda k podpisu reálně dojde, je ale zatím nejasné.

Ukrajina se podpisem smlouvy měla přiblížit západní Evropě, a otevřít tak mimo jiné cestu pro obchodní příležitosti členských států EU. Příklonu Ukrajiny se ale snaží zabránit Rusko, které se snaží přesvědčit Kyjev, aby se země raději přidala do Celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu.

Kromě ostrých výroků na adresu Ukrajiny a její budoucnosti se Moskva snažila zapůsobit také nabídkou vzájemné spolupráce a výhodných ekonomických projektů.

Již dříve Sergej Glazjev, poradce ruského prezidenta Vladimíra Putina, označil podpis smlouvy za „sebevražedný krok“. Glazjev minulý týden navíc uvedl, že by v případě odmítnutí asociační dohody obě země profitovaly například ze společné výroby letadel Antonov (EurActiv 11.11.2013).

Stále se jedná

Rada EU si agendu Východního partnerství, kam patří i Ukrajina, určila jako jedno z témat k jednání 18. a 19. listopadu. Včerejší (18. listopadu) jednání ministrů zahraničí zemí EU ale nepřineslo větší překvapení.

Rada zhodnotila přípravy na litevský summit a uvedla, že by na konci listopadu k podpisu smlouvy dojít mělo. „Ministři také diskutovali o pokroku Ukrajiny v podmínkách, které stanovila EU pro podpis asociační dohody,“ stojí mimo jiné v tiskové zprávě Rady.

Vývoj v jedné z podmínek, osudu Julije Tymošenkové, je však zatím téměř nulový. Rada EU nazývá soud a věznění ex-premiérky „selektivní justicí“ a v tiskové zprávě zdůrazňuje, že právě tomuto tématu se nyní musí Ukrajina věnovat.

Obavy z neúspěchu

Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle po včerejším jednání vyzval Ukrajinu, aby „okamžitě jednala“, jinak zemi dojde čas. Westerwelle prohlásil, že směřování Ukrajiny by mělo vést k Evropské unii.

Podobně se vyjádřil i litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius, jehož země právě předsedá Radě EU. „Ještě je čas. Ukrajina má čas jednat,“ uvedl.

Linkevičius v rozhovoru pro ukrajinskou zpravodajskou agenturu Ukrinform řekl, že na pondělním jednání nebyla dohoda odmítnuta, a to je pro Ukrajinu důležité.

Německá kancléřka Angela Merkelová v Berlíně hovořila o tom, že si Ukrajina nyní musí vybrat mezi EU a Ruskem. „Musím říct, že zatím není jisté, zda je pro podpis smlouvy Ukrajina ochotna splnit požadavky, které jsme určili,“ uvedla během jednání Spolkového sněmu.

Případ Tymošenková

Na začátku listopadu se v ukrajinském parlamentu nepodařilo prosadit návrh zákona, který by zaručil propuštění a léčení bývalé ukrajinské premiérky. Osud Tymošenkové, který je nadále klíčovou překážkou podpisu dohody, se tedy nijak nevyvíjí.

V ukrajinském parlamentu se zatím jednalo o třech různých návrzích zákona, které měly případ ex-premiérky vyřešit, žádný z nich neprošel (EurActiv 14.11.2013).

Otevřená záležitost?

Vít Hloušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě v Brně EurActivu řekl, že podpis dohody je stále ještě otevřenou záležitostí. Deset dní je podle něj poměrně dlouhá doba, protože technické aspekty jsou již dojednány. Nyní se čeká na vyřešení politického problému ve spojitosti s expremiérkou Tymošenkovou.

Docent z Fakulty sociálních studií ale poznamenal, že ukrajinská reprezentace je poněkud nevypočitatelná, a je tedy těžké říci něco s jistotou. Podobně se vyjadřují i média, která o vývoji asociační dohody informují – nelze s jistotou tvrdit, co se na konci listopadu stane.

„Myslím si, že kdyby se Ukrajina v těch deseti dnech rozhodla splnit všechny podmínky, tak by to mohlo dopadnout. Ale upřímně řečeno, pokud by to opravdu chtěla, tak by to udělala už dřív. Takže kdo ví,“ uvedl.

Hloušek redakci také řekl, že politika Ukrajiny vůči Evropské unii je v posledních letech velmi špatně čitelná. „V podstatě se mi zdá, že Ukrajina začala hrát takovou hru, kdy se přiblížení evropské integraci využívá spíš jako mírně nátlakový prostředek vůči Rusku, přičemž ale není zřejmé, do jaké míry to myslí vážně, do jaké míry se jedná o nějakou hlubší evropeizaci ukrajinské politiky,“ poznamenává Hloušek.

V evropských médiích se často skloňuje spojení „ukrajinský neúspěch“. Jak ale Hloušek dodal, byl by to neúspěch i z pohledu Evropské unie, protože by se ukázalo, že bonus, který mohla Ukrajina získat, by nestačil na ukrajinské politické změny.