EU má „problémy ve strojovně“, dosáhnout shody je stále obtížnější

@ European Union, 2019

Protievropská hnutí nabývají na síle a hledání shody mezi členskými zeměmi EU se komplikuje. Za hranicemi EU se přitom odehrávají krize, na které by měla Unie rychle a jednotně reagovat.

Ministři zahraničí EU se minulý týden nedokázali dohodnout na třech zásadních prohlášeních, přestože jejich debata trvala několik dní. Jednání selhala v otázkách týkajících se Venezuely, vztahů s arabskými zeměmi a také ruského porušování Smlouvy INF o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987.

Naopak prohlášení o Íránu, které bylo v předchozích týdnech několikrát pozdrženo kvůli marginálním změnám, bylo konečně schváleno.

„Máme problémy ve strojovně,“ prohlásil nejmenovaný vyslanec EU.

Dosažení konsensu mezi 28 členskými státy nebylo nikdy snadné, je ale naprosto klíčové pro ekonomické a diplomatické úspěchy EU. Patří mezi ně prodemokratická revoluce na Ukrajině a v Tunisku či projednávání íránské jaderné dohody.

EU v roce 2019: Rozmach bruselské zahraniční politiky

V roce 2019 se bude EU soustředit na překlenovací ustanovení, pomocí kterého chce získat více kompetencí v zahraničněpolitických otázkách, na Balkán, nebo na nápravu roztříštěných vztahů s Washingtonem. Budovat chce i nová partnerství.

Veškeré snahy šéfky evropské diplomacie Federicy Mogheriniové o dosažení shody v řadě dalších oblastech – od Jihočínského moře až po spor mezi Izraelem a Palestinou – ale ztroskotaly.

Nejednotnost současně znemožnila EU rychle ukládat hospodářské sankce za zneužívání práv, podobně jako to často činí Spojené státy, uvedli diplomaté.

Blížící se volby do Evropského parlamentu by navíc mohly situaci zhoršit, protože tradiční politické strany zastávají v Bruselu přísnější postoje, což pak působí dobře i na domácí politické scéně, vysvětlil diplomat.

„Pracujeme v pátek v noci, celý víkend, účastníme se nekonečného zasedání o těchto dokumentech a pak se v pondělí večer dočkáme toho, že někdo přijde a vše vetuje,“ dodal další diplomat.

Většinové hlasování

Zatímco francouzsko-německý tandem se snaží o hlubší integraci EU, Británie zaneprázdněná brexitem a Itálie ovládaná populisty jejich úsilí oslabují.

Rozpadající se jednota v rámci EU však podle diplomatů přináší vzrůstající potíže, které jsou stále zřetelnější a jejich dopady pociťuje i širší veřejnost. Není přitom důležité, jakou geopolitickou otázku se Unie snaží vyřešit.

Příkladem je Itálie, která navzdory podpoře Evropského parlamentu zablokovala švédský kompromis spočívající v uznání Juana Guaidého venezuelským prezidentem. Obávala se totiž hněvu ze strany Ruska, které podporuje jeho oponenta, prezidenta Nicoláse Madura.

Další evropské země uznaly Guaidóa prezidentem. Maduro jim pohrozil

Šéfa venezuelského parlamentu Juana Guaidóa uznává jako úřadujícího prezidenta více než deset evropských zemí. Vláda Nicoláse Madury oznámila, že s danými státy přehodnotí vztahy.

V otázce ruského porušení klíčové sovětsko-americké Smlouvy INF zase postup zablokoval Kypr s Řeckem. Stejný postoj zaujaly Atény v rámci OSN v roce 2017, kdy se EU pokusila kriticky posoudit záznamy o lidských právech v Číně.

Maďarsko spolu s Itálií, coby ostrým kritikem evropské přistěhovalecké politiky, rovněž představovalo překážku. Budapešť v pondělí bojkotovala společné prohlášení EU a Ligy arabských států, jelikož původní návrh odkazoval na Úmluvu OSN o migraci, kterou Maďarsko odmítlo.

„Ministerská schůze EU a arabských zemí nás stála týdny příprav a pozice Maďarska vážně nedává smysl. Smlouva INF zase byla o státech NATO oproti zemím, které členem NATO nejsou. V italské vládě je chaos. Právě tyto příklady ukazují, jak se každý stále více vydává na svou vlastní cestu,“ řekl zkušený evropský diplomat.

Unie a arabské státy se zaměří na spolupráci v bezpečnosti a boji proti terorismu

Schůzka ministrů zahraničí EU a Ligy arabských států (LAS) nepřinesla společnou deklaraci. Obě strany si však ujasnily agendu, kterou projednají při únorovém setkání v Egyptě.

Diplomaté dále uvedli, že polská vládní strana se staví negativně vůči všemu, co by mohlo vyvolat kritiku Spojených států.

Dokonce i proevropsky naladěné Španělsko se potýkalo s vnitřními spory. Konkrétně proto, že se Španělé cítili být vyloučeni z diplomatických iniciativ, jako byla například snaha přesvědčit Teherán, aby pomohl ukončit válku v Jemenu.

Politické jednotě by mohlo pomoci zavedení většinového hlasování o zahraniční politice na úrovni Rady EU, což loni navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Většinové hlasování by ulehčilo uvalování sankcí a rozhodování o zámořských krizových misích. Členské státy by se ale musely vzdát práva veta.