EU kvůli wagnerovcům pozastavuje výcvik vojáků v Mali. Z regionu však odejít nehodlá

Ursula von der Leyenová, ještě jako německá ministryně obrany, na návštěvě mise EUTM Mali © EPA/MICHAEL KAPPELER

Džihád, organizovaný zločin a nestabilita. Bezpečnostní situace v Mali i celém sahelském regionu se nelepší. A to ani po zhruba dekádě intenzivních snah mezinárodní komunity. Svoji roli v nich až donedávna hrála také unijní výcviková mise EUTM Mali. Její osud je nyní nejasný.

Unie od roku 2013 cvičila malijské ozbrojené síly. Mise EUTM měla za cíl zlepšit jejich schopnosti udržovat v zemi klid a pořádek. Za dobu svého fungování vycvičily stovky unijních vojáků včetně českých na 15 tisíc těch malijských. Kvůli sporům s centrální vládou, která se dostává stále více pod vliv Ruska, však letos v dubnu šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že EU své výcvikové aktivity pozastavuje.

Unie tak svým rozhodnutím následovala kroky Francie ze začátku roku. Po diplomatické roztržce mezi vládnoucí juntou v Bamaku a Paříží ohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, že Francie zahájí postupné stahování svých vojáků ze země. „Nemůžeme vojensky působit v zemi, kde autority mají skryté cíle a strategie,“ uvedl. Francie se v Mali významně angažovala v rámci protiteroristické Operace Barkhane, kde působilo zhruba 5 tisíc francouzských vojáků.

Mise OSN jako náhrada?

Unijní i francouzské mise v Mali jsou součástí spletité soustavy mezinárodních iniciativ, které mají za cíl zlepšit bezpečnost v zemi a porazit islamistické povstalce na severu země. Kromě nich v zemi působí zejména stabilizační kontingent MINUSMA pod hlavičkou OSN. Ten nejspíš v nejbližší době naopak posílí. Například Německo nedávno avizovalo, že přesměruje část svých vojáků z mise EUTM právě k MINUSMA.

Podle Jana Daniela, experta na region Sahelu a severní Afriky z Ústavu mezinárodních vztahů, však také mise OSN čelí neochotě malijských autorit, které budují úzké vztahy s Moskvou.

„MINUSMA je důležitým aktérem v malijském prostředí co se týká podpory bezpečnosti, ale zároveň se dlouhodobě potýká s problémy, jak svůj ambiciózní mandát naplňovat. Navíc k tomu, aby v zemi mohla působit, potřebuje také souhlas malijské vlády a Ruska. Právě malijská vláda misi v minulých týdnech házela klacky pod nohy v podobě dodatečných byrokratických požadavků a podobně. Samotné německé posílení tak nejspíše pro změnu její strategické úlohy stačit nebude,“ uvedl pro redakci.

S wagnerovci nechce mít Unie nic společného

Situaci v Mali v evropských očích komplikuje zejména vnitropolitický vývoj země. Centrální vláda v Bamaku se v posledních dvou letech stala obětí dvou vojenských převratů a junta, která se dostala v zemi k moci v květnu loňského roku, se k demokratizaci až dosud stavěla odmítavě. I proto se Mali dostalo pod hospodářské sankce od Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) v čele s regionálním hegemonem Nigérií.

Pod tlakem sankcí své plány malijský vojenský lídr Assimi Goïta na začátku června zmírnil. Civilní vláda by se podle něj do Mali měla vrátit nejpozději na začátku roku 2024. Jenže neshody s evropskými zainteresovanými hráči přetrvávají.

Pochybný postoj malijské vlády k demokratickému směřování země totiž není jediná věc, která dělá Evropanům vrásky. Zásadnějším problémem je v poslední době zjevné směřování Mali pod vliv Ruska. Po dodávkách ruských zbraní včetně helikoptér a radarových systémů to dokládá také kontrakt s ruskou žoldnéřskou skupinou Wagner Group. Ta je západními státy obviňována z brutálních praktik a hrubého porušování lidských práv.

The Capitals: Rusko se snaží zdiskreditovat misi EU v Mali

Co zajímavého se odehrává v Evropě? Přečtěte si dnešní The Capitals!

Vyčkávací taktika

Unie, stejně jako samotná Francie, je v současnosti ve složité pozici. Cvičit a investovat do malijské armády, která poté aktivně spolupracuje s wagnerovci a napomáhá ruským zájmům, je pro evropské hráče zjevně problematické. Na druhou stranu je stabilita a bezpečnost v zemi pro Unii zásadní prioritou, kterou nechce zcela svěřit na starosti ruským žoldnéřům.

EU tak podle Daniela řeší, jak s malijskými vojáky pracovat způsobem, aby tím nešla na ruku ruským žoldnéřům. „Podle jednoho z nedávno uniklých návrhů se spekuluje o možnosti, že by se EUTM alespoň prozatím zapojovala do tréninku v oblasti lidských práv, ochrany civilistů, účastnila se strategických konzultací s vedením armády, ale nezapojovala se do tréninku,“ popsal expert.

„Myslím, že do jisté míry jde i o vyčkávání, co se vlastně stane dále, a snahu udržet v zemi alespoň nějakou pozici,“ dodal. Samotné stažení ze země podle Daniela není jednoduché, zejména kvůli vybudované vojenské infrastruktuře.

Oči se upírají na sousedy

Nejpravděpodobněji se tak zatím jeví plán postupného přemístění unijních vojáků do sousedních zemí. Ve hře je zejména Niger, kde již Unie pomáhá s výcvikem policejních sil pod hlavičkou civilní mise EUCAP. V rámci regionu Sahelu totiž Niger, jedna z nejchudších zemí na světě, patří mezi ty stabilnější. Navíc, loňské volby i přes krátké povolební násilné protesty byly pozorovateli označeny za „první demokratické předání moci“ v historii země.

Unie tento vývoj v Nigeru kvituje, a do země tak kromě unijních policistů a vojáků míří také vysoké finanční částky. Jen na konci letošního února ohlásil komisař pro krizové řízení Janez Lenarčič, že Brusel pošle do země humanitární pomoc ve výší zhruba 43 milionů eur.

Podle experta Daniela tak vývoj v sousedním Mali neznamená ústup unijních iniciativ ze Sahelu. Region představuje pro evropské země stále zásadní zdroj nestability, která se šíří do sousedních regionů západní Afriky a Guinejského zálivu, a ve výsledku ovlivňuje i bezpečnost v Evropě. Unie tak svým angažmá nesleduje pouze humanitární, ale také ryze pragmatické cíle.

„Existuje zde obava, co se stane, pokud by se v těchto zemích rozhořel větší konflikt a jaké dopady by to mělo pro migraci do Evropy. Sahel je totiž zároveň i region, který je pro Evropu důležitý právě v rámci potírání nelegální migrace, neboť přes něj vedou trasy právě ze západní Afriky dále na sever,” uzavřel Daniel.

EU chce posílit svou roli v mezinárodní bezpečnosti. Pomoci má mírový nástroj s pěti miliardami eur

V současném sedmiletém programovém období 2021-2027 bude Evropská unie disponovat novým nástrojem na posílení míru. Ten jí má pomoci stát se globálním hráčem a přispět k zachování mezinárodní bezpečnosti.