EU jedná s Obamou o jaderné bezpečnosti

Zdroj: Radio Free Europe

Stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy se včera (12. dubna) připojil k vrcholným představitelům přibližně padesátky zemí, kteří přijali pozvání amerického prezidenta Baracka Obamy na „nukleární summit“, jenž nemá v historii obdoby. Hlavním tématem washingtonského setkání je jaderná bezpečnost.

Jak poznamenal americký tisk, dvoudenní summit (12.-13. dubna) ve Washingtonu svolaný americkým prezidentem je od dob Franklina D. Roosevelta, který v roce 1945 zorganizoval setkání, jež stálo za zrodem Organizace spojených národů (OSN), dosud tím největším.

Podle seznamu hostů Evropskou unii ve Washingtonu zastupuje „prezident“ Herman Van Rompuy a několik představitelů národních států včetně belgického premiéra Yvese Leterma, českého ministerského předsedy Jana Fischera, francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, německé kancléřky Angely Merkel, italského premiéra Silvia Berlusconiho, jeho nizozemského protějšku Jana Petera Balkenendeho, polského ministra zahraničí Radosława Sikorskiho, španělského předsedy vlády Josého Luise Rodrigueze Zapatera, švédského premiéra Fredrika Reinfeldta a šéfa britské diplomacie Davida Milibanda.

Setkání na nejvyšší úrovni se koná přesně rok poté, co Obama na pražském Hradčanském náměstí představil svou vizi o budoucnosti bez nukleárních zbraní (EurActiv 6.4.2009).

Obava z jaderného terorismu

Washingtonský summit představuje pro hostitele – amerického prezidenta Baracka Obamu vyústění hektického týdne plného vyjednávání a diplomacie o jaderné bezpečnosti světa.

Americká administrativa do setkání, kterému předcházel maratón bilaterálních jednání například s lídry Kazachstánu, JAR, Indie, Pákistánu, Ukrajiny, Číny, Jordánska, Arménie a Malajsie, vkládá velké naděje.

Představitelé celkem 47 států s aktivním, začínajícím nebo plánovaným jaderným programem, kteří se do hlavního města Spojených států sjeli, se totiž mají zavázat ke krokům, které do budoucna předejdou šíření jaderného materiálu, jenž by mohl být zneužit teroristy k výrobě atomových zbraní.

„Ústředním bodem tohoto jaderného summitu je skutečnost, že největší hrozbou bezpečnosti Spojených států – v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu – je možnost, že by teroristická organizace získala nukleární zbraň,“ citovaly v neděli světové agentury slova prezidenta Obamy.

Podle BBC, která se odvolává na Rolfa Mowatt-Larssena, bývalého vysoce postaveného agenta CIA, má americký prezident těžké spaní kvůli třem hrozbám:

  • Pákistán předá jaderné zbraně do rukou teroristů;
  • Severní Korea se stane hlavním dodavatelem jaderných zbraní pro teroristické skupiny;
  • Al-Kájda provede jaderný útok.

Washingtonský summit navazuje na podpis odzbrojovací smlouvy START, která byla mezi prezidentem Obamou a jeho ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem podepsána minulý týden v Praze (EurActiv 9.4.2010).

Ukrajinský dárek pro prezidenta

Summit o jaderné bezpečnosti ještě ani pořádně nezačal, když americká administrativa zaznamenala první úspěch. Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč totiž ještě před zahájením pracovní večeře krátce po půlnoci SELČ, přislíbil, že se jeho země do roku 2012 zbaví svých zásob vysoce obohaceného uranu.

„Na dnešním summitu o jaderné bezpečnosti Ukrajina demonstrovala své vedoucí postavení, když oznámila zásadní rozhodnutí o odstranění veškerých zásob vysoce obohaceného uranu do příštího summitu, který se bude konat v roce 2012,“ uvádí se v dokumentu summitu.

Neúspěšná jednání s Čínou

Na rozdíl od setkání amerického prezidenta s Janukovyčem, jednání s čínským prezidentem Chu Ťin-tchao, kterému dominovala otázka sankcí vůči Íránu, takový úspěch neslavila.

Čína, která společně se Spojenými státy, Ruskem a dvojící evropských států Francií a Velkou Británií zasedá v Radě bezpečnosti OSN jako její stálý člen (tj. má právo veta), s jejich zavedením nesouhlasila.

Turecko sankce nepodpoří

Ač turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, který se washingtonského summitu rovněž účastní, odmítl podpořit Obamův apel na zavedení mnohem tvrdších sankcí vůči íránskému režimu, prohlásil, že jeho země by v otázce kontroverzního teheránského jaderného programu ráda vystupovala jako zprostředkovatel.

Erdogan dále uvedl, že Turecko již v 17. století uzavřelo s Íránem strategickou alianci, a proto by upřednostnilo, aby se celá situace řešila diplomatickou cestou. „Věřím, že můžeme nalézt východisko,“ svěřil se turecký premiér reportérce CNN.

Ali Asghar Soltanieh, velvyslanec Íránu při Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE), summit kritizoval, když konstatoval, že rozhodnutí přijatá na konferenci nebudou závazná pro země, které se jí neúčastnily.

„Výsledek washingtonské konference je dopředu znám. Žádné z rozhodnutí, které zde bude přijato, nebude pro země, které se konference neúčastnily, závazné,“ uvedl pro zpravodajskou agenturu ISNA.

Podle harvardského Belfer Center se na světě vyskytuje takové množství jaderného materiálu, že by stačilo na výrobu až 200 tisíc nukleárních zbraní.

V současné době se v americkém a ruském arzenálu nachází dohromady 20 tisíc jaderných braní. Atomovými zbraněmi ale disponují i další země a jiné státy využívají jaderný materiál v energetice nebo ve výzkumu.