EU je znepokojena průběhem ruských voleb

Vladimir Putin, ruský premiér; zdroj: Evropská komise.

Catherine Ashton, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vyjádřila své znepokojení nad průběhem nedělních parlamentních voleb v Rusku, ve kterých vládnoucí strana Jednotné Rusko premiéra Vladimíra Putina sice zaznamenala prudký pokles hlasů, přesto ale získala v dolní komoře parlamentu nadpoloviční většinu.

„Zprávy o narušení procedurálních postupů, jako je například nedostatečná nestrannost médií, chybějící oddělení strany a státu a pokusy o zastrašování nezávislých pozorovatelů mě velmi znepokojují,“ řekla včera (6. prosince) Catherine Ashton s tím, že zároveň oceňuje, jak byly volby do Dumy připraveny. 

Evropská „ministryně zahraničí“ dodala, že doufá, že k podobným praktikám nebude docházet v březnových prezidentských volbách.

K parlamentním volbám se vyjádřil i předseda evropského parlament Jerzy Buzek, který litoval především toho, že byly nedělní volby poznamenány omezenou politickou soutěží a nedostatečnou rovností. To zdůraznila i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která volby oficiálně sledovala, a Parlamentní shromáždění Rady Evropy.  

„Rusové si zaslouží plnohodnotnou demokracii. Vysoká volební účast značí, že ruský lid se zajímá o své občanské povinnosti a práva. Zaslouží si svobodný, transparentní a spravedlivý volební proces,“ uvedl Buzek s tím, že je znepokojen zadržením desítek opozičních aktivistů, zastrašováním Golosu, jediné ruské nevládní organizace, která volby sledovala, i kybernetickými útoky na přední nezávislé zpravodajské weby.  

Evropský parlament je znepokojen zejména tím, že sdělovací prostředky, které se dostaly pod vliv vládnoucí strany Jednotné Rusko, byly zaujaté, a že docházelo ke zjevným porušením procedurálních postupů a k případům manipulace při sčítání hlasů.

„Ve vývoji biliterálních vztahů EU a Ruska se musíme posunout. Chceme, aby byla naše dlouhodobá spolupráce založena na demokracii, právním státu a svobodě projevu,“ dodal Buzek.  

Protesty ruské opozice

V moskevských ulicích už druhým dnem protestují stovky lidí, kteří požadují konec dvanáctileté nadvlády Vladimíra Putina. Proti nim se včera postavily desítky tisíc policistů posílených jednotkami ministerstva vnitra. 

Policie oznámila, že v centru Moskvy zadržela asi 250 lidí, kteří se snažili uspořádat nepovolené shromáždění. Dalších přibližně 200 lidí bylo zadrženo v Petrohradě, kde se opoziční síly, povzbuzené nejhorším výsledkem Putina od jeho převzetí moci v roce 1999, také rozhodly vyjít do ulic.  

Většina ruských politických expertů však odmítá myšlenku, že by mohly protesty přerůst v povstání. Velké pouliční protesty nemají, s výjimkou bolševické revoluce v roce 1917, v Rusku tradici a opozice je tvrdě potlačována.

Na setkání zástupců Jednotného Ruska Putin prohlásil, že plánuje přeskupení vlády až po březnových prezidentských volbách, a potvrdil, že k žádným okamžitým opatřením nedojde. To ale opozičním lídrům nestačí. 

Putin, který byl mezi lety 2000 a 2008 po dvě funkční období ruským prezidentem, se v Rusku těší velké popularitě. Mnoho lidí však nesouhlasí s jeho úmyslem vyměnit si pozici s prezidentem Dmitrijem Medveděvem, čímž by se mohl stát oficiální hlavou státu na příštích 12 let.