EU jako mediátor mezi Izraelem a Palestinou? Nemá páky, říká expertka Kalhousová

Izrael si minulý týden připomněl 74 let nezávislosti. © EPA-EFE/ATEF SAFADI

Násilí mezi Izraelci a Palestinci za poslední měsíc eskalovalo. Nepokoje na Chrámové hoře, vypálené rakety či nejnovější útok na izraelský Den nezávislosti. Evropská komise vyzvala obě strany, aby ukončily násilí a uvedla, že „pracuje na tom, aby byla mírová jednání znovu obnovena“. To však Unie nebude mít vůbec jednoduché. Jednání v posledních letech uvázla na mrtvém bodě a samotná sedmadvacítka je v otázce izraelsko-palestinského konfliktu rozdělená víc než kdy předtím.

Podle Ireny Kalhousové, ředitelky Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově, v současnosti žádná mírová jednání mezi Izraelem a Palestinou neprobíhají. Kromě vln násilí je totiž komplikuje také nedůvěra.

„Izraelci nevěří současnému palestinskému vedení, že je schopno garantovat prosazení mírových dohod. Navíc izraelská vláda v současnosti obsahuje celé spektrum politických stran zleva i zprava. Hlavně ty pravicové strany nechtějí dvoustátní řešení,“ popsala pro EURACTIV.cz expertka.

Podle ní se vzájemné vztahy udržují zejména v ekonomické rovině, kde je patrná izraelská snaha zlepšit situaci na palestinském území. „Nová vláda izraelského premiéra Naftali Bennetta například začala Palestincům vydávat více povolení k práci v Izraeli. Tito lidé pak přichází zpět do Palestiny s penězi, což pomáhá tamní ekonomice,“ uvedla Kalhousová.

Cesta k takzvanému dvoustátnímu řešení, tedy vytvoření nezávislého Státu Palestina, se i přes neutuchající podporu Evropské unie postupně vzdaluje. Izraelská pravice toto řešení dlouhodobě odmítá a podpora slábne i mezi Palestinci samotnými. Pomyslný hřebíček do rakve zasadil „mírový plán“ minulé americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa ze začátku roku 2020, který měl potvrdit izraelskou okupaci výměnou za ekonomickou pomoc Palestincům. Podle kritiků tento návrh zásadně stranil Izraeli. V rámci Unie se Trumpův plán setkal s podporou pouze šesti států, mezi kterými bylo například Česko, Maďarsko či Itálie. Zbytek sedmadvacítky plán odsoudil a s žádnou schůdnější alternativou unijní představitelé nepřišli.

The Capitals: Evropa sleduje izraelsko-palestinský konflikt, Rakousko se vzdalo neutrality

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

Unie hraje druhé housle

Rozdílné pohledy na věc nepanují totiž jen mezi Bruselem a Washingtonem, ale také v rámci Unie samotné. „Členské státy se shodují na tom, že je třeba dosáhnout dvoustátního řešení, ale v konkrétních bodech se pak už dělí na více propalestinské a proizralské. Těch je menšina a spíše ubývají,“ uvedla Kalhousová.

Právě nejednotnost a slabá zahraniční politika EU stojí za tím, že Unie hraje v mírovém procesu až druhořadou roli. „Izrael i Palestinci chápou, že tím hlavním mediátorem budou Spojené státy, protože ty mají schopnost garantovat výsledky případné dohody. Kvůli tomu, že EU je hlavně ekonomická síla a není vojenský hráč, tak na Blízkém východě je ta její pozice automaticky slabší. Blízký východ je přece jenom stále o těch základních věcech, jako je zajištění bezpečnosti státu a garance hranic,“ popsala redakci expertka.

Západní Evropa trpí postkoloniálním syndromem

Izrael navíc dlouhodobě vnímá Unii jako zaujatou ve prospěch Palestiny. Podle Kalhousové je těch důvodů několik. Ten hlavní je, že v mnoha západoevropských zemích, jako je Francie či Skandinávie, převažuje názor, že Izrael je ta silnější země, která okupuje palestinské území a měla by v mírovém procesu udělat větší kompromis.

„Dalším faktorem je, že spousta evropských zemí trpí postkoloniálním syndromem a převzali ten pohled, že Izraelci jsou ti příchozí z Evropy, kdežto Palestinci jsou původní obyvatelstvo. To je samozřejmě historicky dost problematické, ale ve veřejném mínění celkem silně rozšířené,“ přiblížila expertka a dodala, že svoji roli hrají také početné muslimské menšiny v řadě západoevropských zemí.

Izraelské přesvědčení navíc posílilo jmenování současného šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella do funkce. Ten totiž ještě jako španělský ministr zahraničí tvrdě kritizoval izraelské vojenské akce v Gaze a prosazoval jednostranné uznání Palestiny Španělskem. A EU si v očích Izraelců neudělala dobré jméno ani za Borrelovy předchůdkyně Federicy Mogheriniové. Ta patřila k předním zastáncům takzvané jaderné dohody s Íránem, kterou Izrael považuje za zásadní ohrožení své bezpečnosti.

Kulhánek: Velká část zemí EU je pro užší spolupráci s Izraelem

Velká část zemí Evropské unie podporuje posílení spolupráce s Izraelem včetně obnovení činnosti asociační rady řešící společná témata. Po jednání ministrů zahraničí členských států s jejich izraelským kolegou Jairem Lapidem to novinářům v Bruselu řekl šéf české diplomacie Jakub Kulhánek.

Peníze před politikou

EU tak v současnosti hraje roli zejména v oblasti ekonomické spolupráce. I přes zmíněné politické neshody je blok pro Izrael dlouhodobě nejvýznamnější obchodní partner. Navíc, dobré ekonomické vztahy dokládá také izraelská účast v programu Horizon Europe schválená na konci loňského roku. Program je zaměřený na rozvoj vědy a technologického výzkumu s rozpočtem zhruba 95 miliard eur. Země má pověst „start-up velmoci“, která dodává Evropě špičkový software i hardware. A nemalý podíl izraelského exportu do EU tvoří také zbraně. Izraelský obranný průmysl loni zaznamenal rekordní prodeje do zahraničí ve výši více než 11 miliard dolarů. Přes 40 procent z těchto zbraní putovalo právě na starý kontinent.

Co se týče Palestiny, zde se Unie angažuje hlavně ve finanční pomoci. Brusel posílá Palestincům zhruba 300 milionů eur ročně. Největší podíl z této sumy putuje přímo do rozpočtu autonomní palestinské administrativy. Pomocí tohoto programu s názvem PEGASE palestinské úřady financují svůj provoz a vyplácí mzdy zaměstnanců ve veřejné službě. Další unijní peníze pak směřují na podporu uprchlíků prostřednictvím UNRWA (Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě). Jen za loňský rok to bylo 92 milionů eur. Dalších 35 milionů eur pak loni putovalo přímo na humanitární pomoc, zejména v Pásmu Gazy.

#jasnovEU – díl 5: EU (ne)financuje palestinské teroristy

EU má spoustu chyb. Jak jsme ale zjistili, jedním z jejích největších hříchů je antisemitismus a podpora palestinských teroristů. Podívali jsme proto trojúhelníku EU – Izrael – Palestina na zoubek.

EU klade podmínky

Právě finanční pomoc Palestině má řadu problematických aspektů. Kritici v tomto smyslu zmiňují nejvíce takzvaný fond mučedníků, pomocí kterého posílá palestinská administrativa peníze vdovám po teroristech či přímo uvězněným palestinským bojovníkům. Podle principu „platba za zabití“ dostávají nejvíce peněz ty rodiny bojovníků, kteří spáchali nejzávažnější násilný čin.

„EU mnoho let posílala do Palestiny peníze bez nějaké výraznější snahy kontrolovat, kam konkrétně proudí. A není to jenom o tom, že část peněz skončí v rukou lidí, kteří se podílí na násilí proti Izraeli. V Palestině to navíc vede k silné korupci a tvorbě závislosti,“ popsala Kalhousová. Podle dat EU je jen v Pásmu Gazy závislých na zahraniční pomoci zhruba 80 procent obyvatelstva.

V rámci EU samotné tak postupně začíná sílit přesvědčení, že penězovody bez větších kontrolních mechanismů a podmínek pro palestinské vedení nedělají dobrotu. To dokládá rozhodnutí z letošního března, kdy Komise odmítla Palestincům vyplatit 214 milionů eur určených z větší části právě na chod administrativy. Vyplacení peněz totiž Brusel podmiňuje změnou palestinských učebnic, které jsou podle Unie i Izraele antisemitské a podněcují násilí vůči Židům.

To Palestinci odmítají a tvrdí, že za zastavením peněz stojí z velké části komisař pro sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi, který je jako Maďar proti Palestině zaujatý. Pro odmítnutí jeho návrhu a obnovení finančních toků je však třeba souhlas 14 členských států. Unijní peněžní podpora palestinským úřadům tak zatím zůstává u ledu.