EU dotuje výrobu vakcín pro rozvojové země. Nestačí to, stěžují si organizace

© EPA-EFE/Stringer

Rozvojové země nemají peníze na nákup vakcín proti covid-19. Evropská unie jim na vakcíny přispěla již 2,2 miliardy eur (zhruba 57 miliard korun), přesto čelí kritice od humanitárních organizací. Podle nich by měla prolomit patenty farmaceutických společností a umožnit výrobu vakcín po celém světě.

Pobřeží slonoviny patří mezi nejchudší země světa. Ve světovém žebříčku zemí podle bohatství zaujímá zhruba 150. pozici. Podobně je na tom i Ghana. Obě země Guinejského zálivu spojuje však i jedno pozitivum – v březnu úspěšně zahájily očkování proti covid-19. Jsou totiž zapojené do světové iniciativy COVAX, která má zajistit přístup k vakcíně i těm nejchudším regionům.

Za vznikem iniciativy COVAX, do které se zapojilo 92 zemí, stojí Světová zdravotnická organizace (WHO). Na jejím financování se výrazně podílí i Evropská unie. Ta na vývoj a výrobu vakcíny pro rozvojové země poslala už 2,2 miliardy eur, tedy zhruba 57 miliard korun. Spolu s Velkou Británií a Spojenými státy se tak zařadila mezi hlavní donory.

„Všech 92 zemí dostane vakcíny z iniciativy COVAX již v první polovině roku,“ ujistila evropská komisařka pro mezinárodní partnerství Jutta Urpilainenová.

Sliby chyby. Česko mělo přispět 750 tisíc eur na vývoj vakcíny, zůstalo ale pouze u slibu

Před necelým rokem uspořádala Evropská komise celosvětovou dárcovskou konferenci. Cílem akce bylo vybrat peníze na vývoj vakcíny proti covid-19. Česko slíbilo příspěvek ve výši 750 tisíc eur. Podle zjištění serveru EURACTIV.cz ale Česko příspěvek nikdy neodeslalo.

Prolomení patentů Evropská komise zatím odmítá

Výrobní kapacity farmaceutických společností jsou však zatím omezené a Evropa zatím nezvládá proočkovat ani vlastní populaci. Situace by se ale mohla brzy zlepšit. Očekává se, že v roce 2021 by mělo do rozvojových zemí skrze COVAX doputovat až 1,3 miliardy dávek.

Podle humanitárních organizací se však Evropa dostatečně nesnaží. EU by podle nich měla prolomit patenty chránící výrobní postupy farmaceutických firem.

„EU nese politickou zodpovědnost za to, aby umožnila jakékoli zemi svobodně vyrábět tyto důležité nástroje – především očkovací látky – a tím tuto bezprecedentní pandemii zvládnout. Je na čase, aby se Evropská unie a její představitelé zavázali k neomezenému sdílení technologií s výrobci v zemích s nízkými a středně vysokými příjmy,“ apeloval prezident mezinárodní organizace Lékaři bez hranic Christos Christou.

Svět bojuje o vakcínu. „Očkovací nacionalismus“ zatím převládá, a to i v Evropě

Zatímco ve většině zemí Evropské unie se začalo očkovat proti onemocnění covid-19 již na konci roku 2020, v zemích rozvojového světa se na první dávky vakcíny teprve čeká. EU se zavázala tento problém řešit větší finanční pomocí.

Evropská komise se takovému kroku brání a prolomit patenty odmítá. Farmaceutické společnosti by podle unijní exekutivy měly sdílet své výrobní postupy dobrovolně, nikoli z donucení.

S tím nesouhlasí nemalá část poslanců Evropského parlamentu. Mezi hlasité zastánce prolomení patentů patří frakce evropských socialistů, která je druhou největší politickou skupinou v europarlamentu. Stejně tak se k záležitosti staví čeští Piráti.

„Všichni, včetně států EU si musí uvědomit, že globální pandemie se dá vyřešit pouze solidaritou, tedy sdílením vakcín, zdrojů a technologií a know-how,“ prohlásila pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.

Zatímco Evropané by měli být podle plánů Komise proočkování ze 70 procent do konce letošního léta, většina obyvatel rozvojových zemí se letos vakcíny nedočká. COVAX podle Gregorové zajistí očkování jen pro 20 procent populace globálního jihu.

„Světový nedostatek a nesplněné smlouvy farmaceutických firem způsobují boje o vakcíny. EU sice jako jedna z mála daruje COVAXU i vakcíny, bohužel to není dostatek,“ uvedla poslankyně s tím, že kvůli boji o vakcíny se může podíl proočkované populace v rozvojových státech ještě snížit.

EU vůči AstraZenece přitvrdí. S Británií se chce dohodnout

Evropská komise dnes slíbila rázný přístup v omezení exportu covidových vakcín firmě AstraZeneca, dokud nezačne plnit své závazky vůči EU. Eurokomisař Thierry Breton prohlásil, že do té doby nebude společnost vyvážet vakcíny vyráběné v podnicích v Unii.

COVAX spoléhá na AstraZenecu

Iniciativě COVAX se zatím podařilo získat 28 milionů dávek. Vyrobila je pro ně britsko-švédská společnost AstraZeneca ve svém indickém závodě. Světová zdravotnická organizace očekávala, že AstraZeneca ji v březnu dodá dalších 40 milionů vakcín. V dubnu k nim mělo přibýt 50 milionů navíc.

Indické výrobní kapacity ale stejně jako ty evropské nestíhají poptávku po vakcíně pokrývat. WHO proto na konci března státy zapojené do COVAXU upozornila, že se dodávky vakcín oproti původním plánům opozdí.

Očkování rozvojovým zemím mezitím slibují i další globální hráči – Rusko a Čína. Ruské výrobní kapacity jsou však zatím velmi omezené a dodávky nezvládá plnit ani Čína. Ta sice začátkem února slíbila vakcíny 53 rozvojovým státům, jak ale informovaly Financial Times, jejich distribuce drhne.

Otazníky vyvolává i jejich účinnost a zejména nedostatek dat, na základě kterých by mohli mezinárodní experti čínské vakcíny posoudit.

EU potřebuje zrychlit očkování, zpřísnila kritéria pro vývoz vakcín

EU bude moci omezit vývoz vakcín do států, které vakcíny samy nevyvážejí nebo jsou v očkování dále než unijní země. Evropská komise dnes rozšířila působnost systému kontrol vývozu, který zavedla ve snaze přimět farmaceutické firmy k plnění závazků vůči EU.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.