EU chce uvalit sankce na čtyřicet lidí spojených s režimem běloruského prezidenta Lukašenka

© EPA-EFE/ANDREI STASEVICH / BELTA / POOL

Diplomacie Evropské unie navrhla seznam čtyř desítek lidí spojených s režimem běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, na něž chce evropský blok kvůli nedávným prezidentským volbám a následnému potlačování opozičních protestů uvalit sankce. ČTK to dnes sdělily dva diplomatické zdroje.

Seznam by ve druhé polovině září mohli schválit unijní ministři zahraničí, k čemuž je však potřeba jejich jednomyslná shoda. Tu zatím blokuje Kypr podporovaný Řeckem, které podmiňují svůj souhlas podporou sankcí za tureckou průzkumnou těžbu ve Středomoří.

Země EU neuznaly výsledek srpnových běloruských voleb, v nichž Lukašenko obhájil mandát. Podle Unie nebyly demokratické a spravedlivé a Lukašenkův režim tvrdým potlačováním následných protestů porušuje lidská práva.

Borrell nevyloučil sankce proti osobám zodpovědným za násilí a falšování voleb v Bělorusku

Unie hodlá přehodnotit vztahy s Běloruskem kvůli tamním prezidentským volbám a násilnému potlačení protestů, nevylučuje ani opětovné uvalení sankcí. O Bělorusku budou jednat v pátek ministři zahraničí EU na mimořádném zasedání Rady. 

Unijní diplomatická služba původně přišla s necelými dvěma desítkami jmen. Zvláště Polsko či pobaltské státy však požadovaly ráznější přístup, a tak Brusel seznam rozšířil na dvojnásobek.

„Jde o přední představitele režimu odpovědné za volby a násilné potlačování opozice,“ uvedl jeden z diplomatů. Sám Lukašenko na listině chybí, neboť některé státy včetně předsednického Německa chtějí pokračovat v dialogu s ním.

Řecko s Kyprem chtějí sankce proti Turecku

Na postizích vůči čtyřem desítkám lidí, které by měly zahrnovat zmrazení majetku a zákaz cest na území EU, se shodují všechny unijní země. Kypr spolu s Řeckem však odmítají svůj souhlas formálně stvrdit, dokud ostatní země nepodpoří jejich požadavek na potrestání Turecka za těžební aktivity poblíž jejich území.

Přijetí sankcí vůči členovi NATO však podle diplomatů velká část unijních zemí odmítá. Kypr a Řecko má na své straně zejména Francii či Rakousko, diplomatičtější cestu chce naproti tomu vůči Ankaře volit Německo či další státy včetně Česka.

Boj o Středomoří: EU i NATO řeší „turecké dilema“

Evropští ministři zahraničí řeší komplikovanou otázku, jak zareagovat na aktivity Turecka ve východním Středomoří a jeho spory s Řeckem. Země prezidenta Erdogana představuje čím dál větší přítěž také pro Severoatlantickou alianci.

„Přes protiturecké sankce zřejmě cesta nepovede, spíše půjde o to, jak Kypr a Řecko přesvědčit jinak,“ konstatoval další diplomat.

Bělorusko bude zásadním bodem programu jednání ministrů zahraničí 21. září a mnoho zemí zvláště z východního křídla Unie usiluje o to, aby byl sankční seznam schválen již tam.