EU chce lépe zvládat migraci, oživuje spolupráci s Afrikou a Blízkým východem. Organizace její přístup kritizují

Komisař EU pro rozšíření a sousedství Olivér Várhelyi © EPA

EU se rozhodla „obnovit“ spolupráci se zeměmi severní Afriky a Blízkého východu, a pomoct jim tak s modernizací hospodářství a s dalšími výzvami. V tématu migrace se však Unie příliš zaměřuje na bezpečnost a zapomíná na lidi, upozorňují lidskoprávní organizace.

Evropská komise v úterý představila dokument „k obnovenému partnerství s jižním sousedstvím“. Tento region čelí vedle pandemie i celé řadě socio-ekonomických, klimatických nebo bezpečnostních výzev, a EU mu tímto způsobem, ve svém vlastním zájmu, „podává pomocnou ruku“.

Hlavní cíl podle eurokomisaře pro politiku sousedství a rozšíření Olivéra Várhelyiho představuje zajištění stability – sociální, ekonomické i bezpečnostní. Důležitým tématem je i hospodářský růst, především tvorba pracovních míst a modernizace ekonomik, často zaměřených pouze na jeden sektor.

Velmi sledovanou kapitolou spolupráce je samozřejmě migrace, která má často původ právě v zemích severní Afriky nebo Blízkého východu. Komise plánuje řešit nelegální migraci nebo nucené vysidlování prostřednictvím „vzájemně výhodného a na míru šitého partnerství“ s těmito zeměmi. V souladu s unijním Paktem o migraci a azylu chce také chránit práva migrantů a uprchlíků.

Nový migrační pakt: Komise chce do řešení zapojit všechny státy

Evropská komise dnes zveřejnila nový Evropský pakt o migraci a azylu, soubor návrhů, kterými chce reformovat unijní migrační a azylovou politiku. Obávané kvóty se nevrací, státy se však budou muset zapojit do řešení.

„To je zásadní pro Evropu i jižní Středomoří, kde migrační toky ovlivňují jak hostitelské, tak tranzitní země. Více příležitostí a pracovních míst, které vytvoří hospodářský a investiční plán, přispěje k omezení faktorů, které vedou k nelegální migraci. K tomu je nutné spolupracovat jako partneři,“ píše Komise.

Ne všem se však současný přístup a plány Evropské unie zamlouvají. Podle sítě lidskoprávních neziskových organizací EuroMed Rights se EU v posledních deseti letech místo podpory bezpečné mobility nebo integrace migrantů soustředila na externalizaci kontroly hranic, tedy snažila se přesunout řešení (nelegální) migrace mimo území Unie.

„V tomto duchu byla formální a neformální partnerství se zeměmi jižního sousedství založena na podmíněnosti, která je měla donutit, aby se řídily agendou EU v této oblasti – více hraničních kontrol a readmisních dohod výměnou za příslib víz a rozvojové pomoci,“ píše EuroMed Rights ve svém pohledu na obnovu partnerství s jihem.

Tento politický přístup EU se podle organizace odráží jak v zacílení zdrojů ve víceletém finančním rámci 2021-2027, tak ve zmíněném Paktu o migraci a azylu. Další externalizace správy hranic a zvýšení frekvence návratů migrantů podle EuroMed Rights završuje „otočku“ EU směrem k čistě bezpečnostnímu přístupu, který ve výsledku vede „ke kriminalizaci a dehumanizaci migrantů a uprchlíků“.

Organizace místo toho navrhuje například zavedení skutečné odpovědnosti za porušování lidských práv v rámci migrační a azylové politiky, zvýšení poštu legálních tras do Evropy nebo reflexi migrace způsobené změnami klimatu.

Podcast: Velké migrační plány EU a jak se k nim staví Česko

V Evropě opět ožilo téma migrace. Evropská komise v září představila nový Evropský pakt o migraci a azylu, který členské státy včetně Česka už stihly detailněji analyzovat a začaly o něm vyjednávat. Jaká je současná česká pozice k novému migračnímu paktu? A co Evropská unie v oblasti migrace, boje proti terorismu nebo integrace migrantů chystá?

25 let spolupráce

V listopadu loňského roku uběhlo 25 let od chvíle, kdy se spustil tzv. barcelonský proces, a EU začala blíže spolupracovat se zeměmi východního a jižního Středomoří. V roce 2008 pak vznikla Unie pro Středomoří, která nad rámec bilaterální a regionální spolupráce vytvořila diskusní fórum pro 42 zemí – 27 členských zemí EU a 15 zemí z Blízkého východu a Severní Afriky. Probírají se zde témata jako doprava, průmysl, obchod, zaměstnanost nebo práva žen.

Už loni v prosinci začal ve světle současné krize „proces reflexe“ vzájemného vztahu EU s Izraelem, Libyí, Marokem, Sýrií a dalšími zeměmi, které v současné době trpí interními konflikty a regionálními spory. Stejně jako zbytek světa navíc musí řešit problém jménem pandemie.

„Abychom zmírnili vážný dopad pandemie COVID-19, musíme podporovat odolné, inkluzivní, udržitelné a propojené ekonomiky. Naším cílem v následujících měsících bude kreativně rozvíjet naše priority a sladit je s nástroji, které nám mohou v praxi pomoct s prosazováním prosperity a stability na obou stranách Středomoří. To je v našem společném zájmu,“ prohlásil v prosinci eurokomisař Várhelyi.

2020: Rozšíření EU a vztahy s nejbližším okolím

Rok 2020 nabídl poměrně zajímavý vývoj také v otázce vztahů EU s jejím nejbližším okolím – se státy západního Balkánu a zeměmi Východního partnerství. Shrnujeme nejdůležitější momenty.

Výsledkem je pak zmíněný dokument. „Nové partnerství“ se zaměřuje na pět kapitol:

  • Lidský rozvoj, řádná správa věcí veřejných a právní stát: Obnovení společného závazku k demokracii, právnímu státu, lidským právům a odpovědné správě věcí veřejných
  • Odolnost, prosperita a digitální transformace: Podpora odolných, inkluzivních, udržitelných a propojených ekonomik, které vytvářejí příležitosti pro všechny, zejména ženy a mládež
  • Mír a bezpečnost: Podpora zemí při řešení bezpečnostních výzev a hledání řešení probíhajících konfliktů
  • Migrace a mobilita: Společné řešení výzev nuceného vysídlení a nelegální migrace, zajištění bezpečných a legálních tras pro migraci a mobilitu
  • Zelená transformace, změny klimatu, energetika a životní prostředí: Využití potenciálu nízkouhlíkové budoucnosti, ochrana přírodních zdrojů regionu a „zelený“ růst

Součástí strategie, podobně jako v případě západního Balkánu, je i hospodářský a investiční plán. Ten má zemím jižního sousedství pomoct zajistit dlouhodobé oživení ekonomik, a to skrze peníze z Nástroje pro sousedství, rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), kde je na období 2021-2027 připraveno 7 miliard eur. Mobilizaci dalších 30 miliard investic v následujícím desetiletí si Komise slibuje od soukromého a veřejného sektoru.