EU čelí běloruskému hybridnímu útoku. Co zmůžou chystané sankce?

Alexandr Lukašenko s migranty (8. listopadu 2021). © PA-EFE/MAXIM GUCHEK / BelTA

Situace na hranici Běloruska a Evropské unie vedla k další, páté sérii sankcí. Jak se může evropská sedmadvacítka bránit hybridnímu útoku běloruského režimu a co by si měla počít s eskalující humanitární krizí?  

Od letošního léta se na vnější hranici EU s Běloruskem vyskytují tisíce migrantů, kteří se chtějí dostat dále do Evropy, ať už přes Litvu, Lotyšsko nebo Polsko. Na vnější hranici je pomáhá přes Bělorusko dopravit právě režim Alexandra Lukašenka jako odvetu za sankce uvalené Evropskou unií.

Ta k několika sériím sankcí přistoupila v reakci na loňské prezidentské volby v zemi, po kterých se Lukašenko ujal prezidentského úřadu. Unie však jejich výsledek, stejně jako Lukašenka prezidentem, neuznává. Sankce ze strany EU přišly také v reakci na represe vůči opozičním silám a občanské společnosti v zemi a také kvůli uzemnění letadla společnosti Ryanair a následnému uvěznění opozičního novináře Ramana Prataseviče.

Migrační tlak, který na unijní hranici Lukašenkův režim vyvíjí, je považován za hybridní útok na blok. Naposledy se tak na adresu běloruských kroků vyjádřila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na návštěvě Litvy a Lotyšska, která jednání režimu podle ČTK označila za „záměrný, cynický a nebezpečný hybridní útok“.

Kroky Běloruska jako hybridní operaci vnímá také analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček.

„Jedná se o svého druhu hybridní operaci, která zahrnuje celou řadu nástrojů, od instrumentalizace pašeráctví a civilní přepravy lidí z Blízkého východu do dezinformací, ale také diverzní činnosti, včetně zapojování běloruských tajných služeb do akcí proti polským pohraničníkům a využívání migrantů a uprchlíků jako lidských štítů ve snaze poškodit reputaci Polska v Evropě a světě,“ řekl redakci.

„Odveta“ za sankce vedla k sankcím

Unie v reakci na zatlačování migrantů z Běloruska do států bloku přistoupila k další, již páté, sérii sankcí.

Ty mají tentokrát cílit na osoby a subjekty, které se podílí na přepravě migrantů na vnější hranici EU a jejich zatlačování za unijní hranice, tedy mimo jiné na dopravní a letecké společnosti. Konkrétní seznam se v těchto dnech připravuje. Podle Vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepa Borrella by měl zahrnovat „fyzické osoby, aerolinky, cestovní agentury a všechny zúčastněné“, kteří se snaží dostat ilegálně migranty přes unijní hranice.

„Rozhodnutí odráží odhodlání Evropské unie postavit se zneužívání migrantů pro politické účely. Jsme proti těmto nelidským a nelegálním praktikám. Zároveň i nadále upozorňujeme na nepřijatelné pokračující represe, které režim uplatňuje vůči vlastnímu obyvatelstvu na svém území, a budeme na ně odpovídajícím způsobem reagovat,“ dodal Borrell k nové sérii sankcí, kterou ministři unijních zemí posvětili v půlce listopadu.

Podle české europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL, EPP) není vůči běloruskému režimu sankcí nikdy dost. Upozornila však také na druhou stránku věci. „Striktní přístup EU vhání Lukašenka ještě více do náruče Moskvy. On je nyní už úplný vazal Putina. Bělorusko bohužel přestává být samostatnou zemí, z ekonomického i vojenského hlediska. Na běloruský problém je tedy nutné nahlížet i jako na problém ruský,“ zdůraznila.

Co EU zmůže?

Na ruskou linku upozorňuje i analytik Havlíček. Podle něj má Unie v rukou jen omezené nástroje, jak na dění v Bělorusku a jeho hybridní útok vůči EU reagovat, a sankce vůči mezinárodním a běloruským leteckým společnostem a vůči představitelům běloruského režimu a jeho institucím vnímá jako nejlepší a nejefektivnější reakci.

„Myslím, že má smysl stále zvyšovat sázky, a to jak vůči Bělorusku, tak vůči Rusku a jeho vedení v Kremlu, které si musí být vědomé následků svých činů (…) Aby nicméně mohly být sankce skutečně efektivní, musí nejen zacílit na klíčové sektory ekonomiky a významné představitele režimu, ale také musí odtrhnout Bělorusko od ruské podpory a ekonomické ‚pomoci‘ (půjček), které režim stále drží nad vodou. Sankce tak musí mít bezesporu také ruský komponent a upozornit Rusko, že chránit Bělorusko (či postupně získávat jeho suverenitu) také něco stojí,“ vysvětlil analytik.

Současná opatření či připravovaná pátá série sankcí však určité ovoce nese. „Týká se to jak jednotlivců, kterým EU může zamezit v cestování do EU a obstavit majetek, tak potom firem a finančních ústavů, které mohou přijít o možnost půjčovat si na západních trzích, ale také běžně operovat na těch světových. Důsledky to má poměrně zásadní také pro běžné finanční operace,“ dodal Havlíček.

Tlak ze strany EU už před přijetím nového sankčního balíčku přiměl některé aerolinky k novým opatřením. Například irácká národní letecká společnost už v srpnu pozastavila pravidelnou linku do Minsku. V listopadu přistoupila k rušení letů do běloruské metropole také syrská aerolinka. Reagovaly také turecké aerolinie, které tento měsíc přestaly prodávat jednosměrné letenky do Běloruska zákazníkům z některých zemí Blízkého východu. Informoval o tom server Politico.

Reakce přišla také od libanonské vlády. ČTK s odkazem na agenturu AFP informovala, že vláda minulý týden nařídila cestovním kancelářím v zemi, aby jako destinaci přestaly propagovat Bělorusko.

Podcast: Lukašenkův režim se stabilizoval. EU má jen omezené možnosti, jak zasáhnout, říká analytik

Jak si po dynamickém vývoji stojí vztahy EU a Běloruska? Může mít EU na situaci v Bělorusku vliv? A jak funguje běloruský režim po roce od prezidentských voleb? Poslechněte si epizodu podcastu Evropa zblízka s analytikem Michalem Lebduškou. 

Někteří migranti se vrací, krize ale přetrvává

V posledních dnech se stovky migrantů vrací z Běloruska zpět do svých vlastí na palubách repatriačních letů. Alexandr Lukašenko se nechal slyšet, že nikoho k návratu do vlasti nutit nebude a podle Polska Bělorusko dělá opatření, která mu umožní migranty na bělorusko-polské hranici udržovat dlouhodobě.

Jak uvedla ČTK, podle Polska členové běloruských bezpečnostních sil u hranice zřizují provizorní městečko pro migranty s výdejnou jídla, obchody či mediálním studiem, které má „sloužit ruské a běloruské propagandě“.

Podle europoslankyně Šojdrové však Lukašenko svého nedosáhne, i přesto, že míří na migraci – unijní Achillovu patu. „Jeho (Lukašenkovi) přátelé v Kremlu mu poradili, že migrace je způsob, jak lze, a to i prostřednictvím extrémní pravice, naleptávat evropskou demokracii. Chce také mezi zeměmi EU způsobit rozkol. Ale myslím, že se přepočítá. Následovat mohou maximálně jen další sankce,“ uvedla.

Šojdrová i Havlíček se shodují, že Unii ještě zbývá manévrovací prostor a mohla by v sankcích zajít i dále.

„Dalo by se zařadit na sankční seznamy také společnosti a zástupce firem, které obchodují s ropou a zemním plynem či potašovými hnojivy, která jsou nicméně pro EU a jednotlivé země lukrativní,“ doplnil Havlíček.

„Chtělo by to cílené sankce napříč sektory, například i od soukromých subjektů. Evropské firmy by si měly rozmyslet dělat v Bělorusku byznys. Sama jsem před časem vyzvala UEFA, aby odebrala vysílací práva na evropský fotbal státní propagandistické televizi a dala je nezávislé Belsat. Prezident UEFA slíbil, že v tomto směru něco podniknou. To jsou konkrétní kroky, které ten režim mohou bolet,“ dodala Šojdrová.

Humanitární krize

Kromě hybridního útoku se však zároveň EU musí vyrovnat s humanitární krizí, která se na jejích vnějších hranicích odehrává. Migranti jsou uvízlí „na území nikoho“ mezi dvěma hranicemi, nemají dostatek jídla a vody a čelí tvrdým podmínkám. Jsou často vyčerpaní, zranění, několik z nich zemřelo. Podle svědectví migrantů, kteří se vrátili z Běloruska zpět do svých zemí, s nimi bylo špatně zacházeno a čelili fyzickým útokům.

Podle nevládní organizace Human Rights Watch Bělorusko a Polsko porušují jejich lidská práva. Organizace ve své zprávě na základě rozhovorů s migranty uvádí, že polští pohraničníci migranty někdy i násilně zatlačovali zpět do Běloruska, kde čelili násilí a ponižujícímu zacházení.

Podle organizace by měla Evropská unie zatlačit na Polsko, aby dodržovalo unijní a mezinárodní smlouvy a ukončilo tzv. nelegální pushbacky. Nelegální praxi popsala před nedávnem redakci polská právnička Marta Górczyńska.

„V současné době jsme na bělorusko-polských hranicích svědky zatlačování uprchlíků zpět za hranice, aniž by byly zahájeny návratová nebo azylová řízení. Znepokojující je, že se taková praxe a přístup stávají normálními,“ řekla v rozhovoru.

Podle organizace Amnesty International se objevují zprávy o nelegálním zatlačování také v Litvě a Lotyšsku. Informace přináší Frontex, který do těchto zemí přijel na pomoc.

„Agentura Frontex je již aktivní v Lotyšsku i Litvě a nezdá se, že by to bránilo nuceným nezákonným vytlačováním za hranice těchto zemí. V Litvě výkonný ředitel Frontexu Fabrice Leggeri sám přiznal, že Frontex podal četné zprávy o závažných incidentech poté, co byl svědkem porušování lidských práv,“ uvedla Amnesty International.

Polská právnička: Migrační politika EU je čím dál přísnější, lidská práva uprchlíků jsou v ohrožení

Evropská unie směřuje k migrační politice „zavřených dveří“, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Marta Górczyńska. Striktní přístup a stavění plotů na hranicích ale nejsou řešením migrace do Evropy a současná krize na bělorusko-polských hranicích může vést k humanitární katastrofě, dodává.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Michaely Šojdrové (Evropská lidová strana). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.