EU by měla využít nynější situace a posílit svou obrannou spolupráci, říká český šéf Evropské obranné agentury

Šéf Evropské obranné agentury Jiří Šedivý [European Defence Agency]

Evropské sousedství je nestabilní, unijní blok by proto neměl promarnit příležitost a začít využívat veškeré nástroje, které má k dispozici, aby zvýšil svou obrannou spolupráci, říká v rozhovoru pro EURACTIV šéf Evropské obranné agentury (EDA) Jiří Šedivý.

V druhé polovině listopadu EU poprvé představila přezkum svých obranných kapacit, tzv. Koordinovaný roční přezkum o obraně (CARD), z něhož nevyplynuly zářné vyhlídky na dosažení „strategické autonomie“ EU. Zpráva hodnotila národní obranné plány a úsilí 26 členských států v rozvoji svých kapacit. Zpráva nepokrývá jen Dánsko, které má z unijních obranných aktivit výjimku.

„Evropská obrana trpí fragmentací, duplikací a nedostatečnými výdaji,“ uznává šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

https://twitter.com/EUDefenceAgency/status/1335899543406309377

„Strategické prostředí v našem sousedství se opravdu zhoršuje. Je jasné, že pandemie COVID-19 nám vzala mnoho energie a přesunula naši pozornost na jiné priority. Někteří se obávají, že její obětí bude i celková jednota,“ řekl pro EURACTIV.com Šedivý. Dodal ovšem, že jakákoliv krize v EU nás vždy nakonec povzbudí ke větší spolupráci, a to i v obraně.

Podle něj je hlavním výstupem zprávy to, že „rozvoj kapacit je roztříštěný a kvůli různým národním postupům dochází k duplikacím. Tím ztrácíme efektivitu a interoperabilitu.“

Šedivý zdůraznil, že zpráva byla poprvé založena na detailních konzultacích se všemi státy v rámci EHP (Evropského hospodářského prostoru) s výjimkou Dánska.

„Výsledky nejsou nové, co je ale nového, je metoda, a ta nám ukázala takové výsledky,“ uvedl.

https://twitter.com/EUDefenceAgency/status/1335932069684375553

Obranné priority EU

Zpráva rovněž vyzývá vlády EU, aby se zaměřily na zbraně šesté generace a pokusily se vyhnout nákladným národním duplikacím. To by mělo být součástí desetileté strategie EU pro rozvoj vlastních vojenských kapacit. Její součástí jsou nové bitevní tanky (MBT), hlídkové lodě, obrana ve vesmíru, systematizace vojáků, obranné prostředky proti dronům (C-UAS), zbraně pro zabránění přístupu protivníkovi (tzv. A2/AD) a posílená vojenská mobilita.

Státy se podle Šedivého na těchto prioritách shodly, jsou jakýmsi „průnikem současných zájmů a potřeb do budoucna“.

„Doplňují prostředky, které využívají členské státy v řadě dalších formátů a rámců,“ uvedl Šedivý. Uznává, že mnoho členských států dává evropské priority až na třetí místo za národní zájmy a zájmy NATO. Doplňují zároveň další mezinárodní obranné aktivity.

„Náš návrh nezamýšlí pokrýt všechno, je součástí širšího obrázku,“ dodal šéf EDA. Zdůraznil zároveň, že již šest oblastí je podpořeno nebo budou fungovat na základě existujících obranných rámců, jako jsou PESCO či Evropský obranný fond.

„Je důležité zmínit, že v rámci všech těchto aktivit jsme schopni více či méně udržet stejný směr, kontinuitu a koherenci,“ uvedl.

Český obranný průmysl si může sáhnout na miliony z fondů EU. Cesta k penězům je ale zatím trnitá

Evropská armáda sice neexistuje, členské státy EU ale úzce spolupracují na vývoji a výrobě nových obranných technologií. Evropská unie chce jejich úsilí finančně podporovat, založila proto speciální fond. Ten může být obrovskou příležitostí pro rozvoj evropského i českého obranného průmyslu.

Vzhledem k tomu, že členské státy již mají v současné době nastaveny výdajové plány pro následujících několik let, unijní priority ovlivní jejich plánovací cyklus až po roce 2025.

Může se to sice zdát pozdě, Šedivý však očekává, že v červnu příštího roku bude jeho agentura schopná představit konkrétnější závazky, které budou respektovat plány členských států.

První pracovní program za 7 miliard eur z Evropského obranného fondu, který by měl započít v březnu, by měl být zaměřen na rozvoj spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje vojenských technologií a vybavení. Opatření by mělo být doprovázeno dalšími společnými projekty PESCO, které budou zřejmě zacíleny na šest hlavních priorit.

Ty podle Šedivého přetrvají i navzdory koronavirové pandemii. Zároveň ale uznal, že kvůli ekonomickému zpomalení bude větší tlak na obranné rozpočty členských států. Více spolupráce proto bude „racionální volbou“.

Podle Borrella by EU neměla kvůli koronaviru škrtat výdaje na obranu

Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by Evropská unie neměla snižovat výdaje na společnou obranu ani přesto, že potřebuje masivně investovat do podpory hospodářství stiženého koronavirovou krizí. Současná pandemie může vést ke zhoršení bezpečnostní situace a EU by na to měla být připravena.

Mezi 26 projekty PESCO, které by měly být realizovány do roku 2025, je i lékařské velení EU spojené s návrhem vojenské nemocnice EU nebo projektem multifunkčního transportního letounu.

„Ministři, kteří se účastní tohoto projektu, chtějí, aby v reakci na COVID-19 došlo k posílení jedné části zmíněné nemocnice, která je zaměřena na následky boje s biologickými zbraněmi,“ upřesnil Šedivý s tím, že nad ochrannými opatřeními proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným zbraním (CBRN) se nyní uvažuje.

„Příští rok bude naprosto zásadní, protože během něj dojde k využití všech těchto nástrojů a procesů. Bude se jednat o rok koherence,“ vysvětlil.

„Budoucí strategický kompas EU zajistí, že členské státy budou schopny dostát svým závazkům a společně investovat do obrany,“ myslí si Šedivý.

Vojenská doktrína EU

Podle nového strategického dokumentu by EU měla do roku 2022 předložit vojenskou doktrínu a definovat budoucí hrozby a své cíle. To je důležité zejména v době, kdy se diskutuje nad tím, zda by Evropa měla posílit svou vojenskou obranu nezávisle na USA.

Doktrína by se měla týkat krizového managementu, odolnosti, rozvoje kapacit a partnerství. Potvrdili to vysoce postavení úředníci.

Dosavadní snahy EU o vymezení společné vojenské strategie byly zatím neúspěšné kvůli velkým rozdílům mezi bezpečnostními prioritami členských států.

„I navzdory nové americké administrativě, která se beztak bude muset zaměřit na asijsko-pacifický region, se od nás bude očekávat více autonomie. Musíme být proto silnější a spolehlivější v NATO,“ zopakoval Šedivý to, co již řada úředníků zdůrazňuje několik let.

„Pro evropskou obranu je to zcela bezprecedentní situace: nestabilní strategické prostředí kolem Evropy a zkušenosti s COVID-19 nás učí více spolupracovat, tím se ale Evropa k USA neobrací zády,“ dodal Šedivý.

Evropská obranná agentura – cesta k lepší evropské obraně?

Český diplomat Jiří Šedivý 5. května oficiálně usedl do ředitelského křesla Evropské obranné agentury. Čím přesně se agentura zabývá?