EU bude mít svou vojenskou intervenční sílu. Další obranné projekty plánuje, v jejich čele může stát i Česko

Federica Mogheriniová [© European Union, 2018]

Spolupráce zemí EU v oblasti obrany bude zase o něco intenzivnější díky nové iniciativě a budoucím návrhům, které předložilo i Česko. Posílená unijní obrana má upevnit spolupráci s NATO a vyrovnat obchodní spory s USA. Šéfka unijní diplomacie navíc požaduje více financí na boj s migrací. Takové výsledky přineslo dnešní zasedání Rady pro zahraniční záležitosti.

Funkční projekty spolupráce zemí Evropské unie v obranné oblasti mohou pomoci na blížícím se summitu NATO ztlumit případné rozpory mezi USA a evropskými členy aliance, míní náměstek české ministryně obrany Jakub Landovský. V Lucemburku, kde o vojenské spolupráci zemí EU dnes společně jednali ministři zahraničí a obrany bloku, Landovský novinářům řekl, že Česko do další vlny trvalé strukturované spolupráce, označované zkratkou PESCO, nabídne tři konkrétní projekty.

Na trvalé obranné spolupráci se skupina 25 zemí – státy EU bez Británie, Dánska a Malty – dohodla loni v prosinci. V první fázi bylo potvrzeno 17 projektů spolupráce, Česká republika se účastní tří, v několika dalších je zemí pozorovatelskou.

Česko může být lídrem několika projektů PESCO

Další vlna společných projektů bude státy EU a Evropskou obrannou agenturou (EDA) posuzována letos na podzim. Podle Landovského už partnerské státy projevily zájem o české nápady na vlastní projekty, které by Praha chtěla v rámci PESCO vést.

Týkat se mají ochrany před zbraněmi hromadného ničení, výcviku pilotů na nové generaci letounu L-39 z Aera Vodochody a třetí projekt je zaměřen na oblast elektronického boje, kde by ČR mohla využít svých schopností týkajících se pasivních systémů.

Přečtěte si také rozhovor s odborníkem Weissem: Spolupráce EU v obraně pomůže ušetřit.>>>>

Výkladní skříní evropské obranné spolupráce, ale také úspěšné kooperace mezi EU a NATO, je podle Landovského projekt vojenské mobility, na němž se podílí většina unijních zemí. Jeho cílem je zařídit snazší přesuny vojáků a techniky z východu na západ a ze severu na jih Evropy jak technicky, tak také zjednodušením nejrůznější povolení a úředních omezení.

„Výsledkem má být jakýchsi 90 000 kilometrů dálnic připravených pro vojenské transporty, plus letiště a přístavy. Je to věc, která ukazuje, že evropská spolupráce má smysl. Jsou to investice do duální infrastruktury, bude se investovat do dálnic, ale s vojenským rozmyslem a akceptací vojenských připomínek,“ podotkl Landovský.

Spolupráce EU a NATO funguje

Podobné projekty podle něj pomáhají ukázat, že kooperace uvnitř EU i mezi Unií a NATO má smysl a je důležitá. „Na summitu NATO můžeme očekávat dost zásadní debatu o sdílení obranných výdajů,“ poznamenal Landovský.

Americký prezident Donald Trump dlouhodobě žádá, aby ostatní spojenci zvýšili své příspěvky na společnou obranu. Německo ale podle českého náměstka dalo nyní jednoznačně najevo, že jeho plány neobsahují finální částku v podobě dvou procent hrubého domácího produktu v roce 2024, jak se spojenci dohodli na summitu ve Walesu. USA tak nejspíš na tento vývoj mohou příští měsíc na summitu v Bruselu zareagovat.

„Je to skutečně historický moment, kdy se mohou začít promítat věci jako jsou cla do tak zásadních záležitostí jako je obrana euroatlantického prostoru. Což samozřejmě není dobře,“ poznamenal Landovský.

Přečtěte si také: Americká cla českému průmyslu výrazně neuškodí. Obchodní válka by ale mohla >>>>

Podle náměstka českého ministra zahraničí Ivo Šrámka byla dnes důležitá otázka, jak zamezit zhoršování vztahů mezi evropskými spojenci a USA v situaci rostoucího geopolitického napětí.

„Jde o to, jak to udělat, aby obchodní spor neeskaloval a nezasáhl klíčové oblasti spolupráce, zejména společnou obranu,“ uvedl náměstek.

Pravidla světového obchodu se mění a EU se ocitla na rozcestí. Více >>>>

Podle Šrámka na to, aby se obchodní problémy udržely odděleně od obranných otázek, dnes na unijním jednání apelovala řada delegací, včetně české.

„Ale na druhou stranu je jasné, že ten problém není v této chvíli ani tak v Evropě. Uvidíme, co se stane na summitu NATO,“ poznamenal náměstek. Svá cla na hliník a ocel USA zdůvodňují obavami o vlastní národní bezpečnost, což EU jako dlouhodobý a blízký spojenec pokládá za absurdní.

Nová intervenční iniciativa EU je na světě

Devět zemí EU se dnes v Lucemburku přihlásilo k francouzskému návrhu projektu evropské intervenční iniciativy, tedy vojenské síly, která by mohla být rychle nasazena v krizové situaci.

Příslušný dokument byl podepsán na okraj jednání ministrů obrany a zahraničí zemí EU a podle šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové by měl podpořit společné programy unijních států v rámci takzvané trvalé strukturované spolupráce v obranné oblasti, označované zkratkou PESCO.

Vojáci by se měli po Evropě pohybovat rychleji, počítá s tím nový plán Komise. Více >>>>

„Nemyslím, že bychom se měli bát nějaké fragmentace nebo zdvojování úsilí,“ podotkla Mogheriniová. K projektu označovanému zkratkou EII se kromě Francie přihlásily Německo, Belgie, Dánsko, Nizozemsko, Estonsko, Španělsko, Portugalsko a také z Unie odcházející Británie, které by mělo pomoci udržet obranné napojení na evropské země také po jejím odchodu z Unie.

Budoucí vznik podobné intervenční síly, o jejíž ustavení se zasazuje francouzský prezident Emmanuel Macron, dnes dopoledne uvítal i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Iniciativa by podle něj mohla doplnit a posílit vlastní alianční snahy o lepší připravenost jednotek pro případ krizových situací.

Na migraci je potřeba více peněz

Členské státy Evropské unie by podle Mogheriniové také měly rychle doplnit potřebných 1,2 miliardy eur (přes 30 miliard Kč) do speciálního fondu, který Unie využívá ve snaze zmírnit migrační toky při spolupráci s africkými zeměmi původu migrantů.

Unijní svěřenecký fond pro Afriku vznikl na konci roku 2015 s cílem přispět ke zlepšení situace v afrických zemích a tím k odstranění důvodů, kvůli nimž se ekonomičtí migranti vydávají na cestu do Evropy. Fond má nyní k dispozici skoro 3,4 miliardy eur (přes 87 miliard Kč), především z Evropského rozvojového fondu (EDF) a dalších unijních nástrojů.

Členské státy zatím slíbily jen asi 420 milionů eur (10,8 miliardy Kč) a ve skutečnosti přispěly částkou méně než 380 milionů (9,8 miliardy Kč). Původní představou přitom bylo, že státy ze svého dorovnají částku, kterou do fondu přispěje komise ze společných unijních peněz.

Mogherinová dnes rovněž uvedla, že na čtvrtečním summitu hlav států a vlád zemí EU hodlá představit některé své návrhy na další posílení „vnějšího aspektu“ evropské odpovědi na migrační krizi.