EU bude i nadále prosazovat jadernou dohodu s Íránem, z níž včera odstoupily USA

[© European Union 2018]

Dohoda o nešíření jaderných zbraní, kterou americký prezident Trump považuje za neúčinnou a proto z ní odstoupil, nadále platí. EU se za ní zavázala a chce převzít roli USA v mezinárodním společenství. Jedním z důvodů jsou i rozsáhlé obchodní styky evropských zemí s Íránem. Česko stojí na straně Unie.

Evropská unie hluboce lituje rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od jaderné dohody s Íránem. V prohlášení to dnes uvedla šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová. Zopakovala tak svá slova z úterního večera, že smlouva je funkční. Dohodu, kterou pokládá za výsledek dvanáctiletého diplomatického úsilí, chce Evropská unie udržet ve spolupráci se světovým společenstvím.

Dohoda, kterou podpořila také Rada bezpečnosti OSN, je podle Unie klíčovým prvkem světových snah o nešíření jaderných zbraní a je zásadní pro bezpečnost v regionu.

EU hodlá úplné a efektivní uplatnění dohody dál prosazovat, dokud bude Írán plnit své závazky, které z ní plynou. Mogheriniová v dnešním prohlášení opět upozornila na deset zpráv Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), které potvrzují, že Teherán podmínky dodržuje.

Evropa proti Trumpovi

Mogheriniová tak dnes jménem EU zopakovala postoj, který dal Brusel – ale také Paříž, Londýn a Berlín – najevo už v úterý večer, krátce po Trumpově oznámení. Ve společném prohlášení trojice zemí vyzvala Spojené státy, aby nekomplikovaly situaci dalším zemím, které chtějí dohodu udržet.

Podle Trumpa je dohoda, domluvená za jeho předchůdce Baracka Obamy, neúčinná, neboť nezabránila tomu, aby Teherán pokračoval v úsilí o vyrobení jaderné zbraně. Trump označil dohodu za shnilou už v jejím samotném jádru. Řekl, že je příšerná, jednostranná a postavená na lži, které se podle něj ještě před uzavřením dohody dopustil Írán při poskytnutí informací o stavu svého jaderného programu.

Trump oznámil, že obnoví sankce proti islámské republice, a to na „nejvyšší úrovni“. Rovněž varoval zbytek světa před snahou nějak Íránu pomáhat. Jeho postoj ocenil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Mogheriniová: EU opakovaně zdůrazňovala, že konec sankcí má pozitivní dopad na obchod a ekonomické vztahy s Íránem. EU zdůrazňuje své odhodlání zajistit, že to bude pokračovat i nadále.

Mogheriniová dnes za Unii uvedla, že konec sankcí souvisejících s jaderným programem je zásadní částí dohody. „EU opakovaně zdůrazňovala, že konec sankcí má pozitivní dopad na obchod a ekonomické vztahy s Íránem. EU zdůrazňuje své odhodlání zajistit, že to bude pokračovat i nadále,“ uvedla dnes šéfka diplomacie EU.

Spojené státy se „s udivujícím zápalem“ obracejí zády k mezinárodním vztahům a přátelské spolupráci. V reakci na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa vypovědět jadernou smlouvu s Íránem to dnes prohlásil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Krok Bílého domu podle něj ukázal, že USA „už nechtějí spolupracovat s ostatními částmi světa“.

V poselství regionálnímu vlámskému parlamentu Juncker řekl, že roli Spojených států teď musí převzít Evropa. „V tomto okamžiku musíme nahradit Spojené státy, které jako mezinárodní hráč ztratily sílu a v důsledku toho z dlouhodobého hlediska i vliv,“ konstatoval šéf bruselské exekutivy.

Dění kolem Íránu a včera oznámeného amerického rozhodnutí se dostane na stůl summitu EU příští týden v bulharské Sofii spolu s americkým přístupem k obchodním otázkám, uvedl včera večer na twitteru předseda unijních schůzek Donald Tusk. Reakce EU bude podle něj jednotná.

Postoj Česka je shodný s EU, ale jisté výhrady má

Česká republika bude dál prosazovat mezinárodní dohodu o nešíření jaderných zbraní (JCPOA), považuje ji za důležitý nástroj. V reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o odstoupení Spojených států od dohody to dnes uvedlo ministerstvo zahraničí.

Podle ministra Martina Stropnického (ANO) Česko nechce štěpit stanovisko Evropské unie k Trumpovu kroku, které vydala k americkému odstoupení od jaderné dohody šéfka unijní diplomacie Mogheriniová. V unijním prohlášení mu ale chybí konstatování, že Teherán vyvíjí balistické rakety. Upozornil navíc, že nelze zcela pomíjet argumenty Izraele a Spojených států, které tvrdí, že Írán dohodu porušoval. Česká diplomacie nad íránským raketovým programem vyjádřila znepokojení.

„ČR ve shodě s ostatními členskými státy EU považuje JCPOA za důležitý nástroj ke snižování rizika šíření jaderných zbraní a denuklearizace regionu, které hodlá ČR ve spolupráci s partnery i nadále prosazovat,“ uvedl Černínský palác. Mezinárodní společenství se podle ČR musí urgentně zabývat íránským balistickým programem a dalšími aktivitami Íránu, které nepřispívají k stabilizaci regionu, dodala česká diplomacie.

Ministerstvo zahraniční: ČR ve shodě s ostatními členskými státy EU považuje JCPOA za důležitý nástroj ke snižování rizika šíření jaderných zbraní a denuklearizace regionu, které hodlá ČR ve spolupráci s partnery i nadále prosazovat.

Mogheriniová po Trumpově prohlášení uvedla, že smlouva funguje a je zásadní pro bezpečnost regionu, Evropy a celého světa. Mogheriniová také poznamenala, že ji zvlášť znepokojuje Trumpovo oznámení nových protiíránských sankcí.

Před sankcemi varoval také Stropnický. Podle něj mohou tato americká opatření postihnout i evropské firmy.

Premiéři a prezidenti členských zemí EU se budou Trumpovým rozhodnutím zabývat příští týden na summitu v Sofii. Za Českou republiku se ho zúčastní předseda vlády v demisi Andrej Babiš (ANO).

Ekonomické zájmy převažují nad mírem

Úsilí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německé kancléřky Angely Merkelové přimět amerického prezidenta Trumpa udržet USA v jaderné dohodě s Íránem si nezadalo se snahou Íránu o totéž. Íránský režim využil všechny možnosti – hrozby, přemlouvání i prosby, napsal server The Hill. Merkelová ani Macron podle něj ale nejsou mírotvorci, jimž jde výhradně o světový mír, regionální stabilitu nebo nešíření jaderné vojenské technologie. Jejich akčnost lze vyjádřit v dolarech – šlo jim o udržení výhodného obchodování svých zemí s Íránem.

Francouzi jsou mistři v prosazování svých obchodních zájmů s malými ohledy na ostatní. Minulá dohoda s Íránem z roku 2003 se zhroutila kvůli nesouhlasu Francie. Právě Francie byla hlavním dodavatelem pro íránský jaderný program. Podobně jednoznačným důrazem na vlastní ekonomické zájmy se vyznačuje německá zahraniční politika, což dokládá souhlas s plynovodem Nord Stream 2 bez ohledu na porušování mezinárodního práva ze strany Ruska.

Evropská unie byla před zavedením mezinárodních protiíránských sankcí v roce 2006 největším obchodním partnerem Íránu a chtěla by tuto pozici obnovit.

Obchody evropských zemí s Íránem se vyplatí

Obchody s Francií po roce 2006 zkolabovaly. Po zrušení sankcí, což umožnila jaderná dohoda z roku 2015, vzrostly od ledna do října 2017 o 118 procent ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Ropná společnost Total uzavřela s Íránem kontrakt za 4,8 miliardy dolarů (104 miliard Kč) na rozvoj největšího světového pole zemního plynu na příštích dvacet let. Firma Airbus chtěla Íránu prodat 100 letadel za 18 miliard dolarů. Velké podíly v Íránu mají automobily Renault a Peugeot.

Německo bývalo v minulosti vůbec největším obchodním partnerem Íránu, v roce 1975 činil objem vzájemných obchodů 4,5 miliardy dolarů a později v 70. letech vzrostl na šest miliard. V roce 2013 spadl na dvě miliardy, avšak loni se německý vývoz do Íránu začal zotavovat a dosáhl 3,5 miliardy dolarů.

Evropa se snaží zachránit dohodu s Íránem, s posledním pokusem přišla Velká Británie. Více >>>>

V letech 2016 a 2017 vzrostl objem vývozu z EU do Íránu ročně o 31,5 procenta a dovozu skoro o 84 procent. Některé unijní země měly z obnovy vztahů s Íránem po zrušení sankcí nemalý prospěch – obchody s Rakouskem například vzrostly loni o 34 procent, objem obchodů se Španělskem dosáhl loni v přepočtu skoro 43 miliard Kč a s Nizozemskem 34 miliard Kč. Itálie své obchodování s Íránem od roku 2016 zvýšila ročně o 117 procent.

EU do Íránu vyváží jaderné reaktory, boilery, strojírenské produkty, nástroje, farmaceutické a chemické výrobky, auta, letadla, plasty a zařízení pro vesmírné projekty.

Nejvíc obchodních kontaktů má Írán s Čínou a Spojenými arabskými emiráty. Loňský objem obchodů s Čínou činil 37 miliard dolarů a do Číny mířilo 21 procent íránského exportu. Z mimoevropských států jsou pak na dalších místech SAE, Irák a Jižní Korea.