EU a USA rozjely novou technologickou spolupráci, chtějí být digitálními tahouny

© Pixabay

Nový impuls pro transatlantické vztahy je možná tady. Evropská unie a Spojené státy chtějí posílit vzájemnou spolupráci v oblasti technologií, digitální politiky a obchodu. Posloužit k tomu má nově založené fórum, které by mohlo zásadním způsobem posunout pohled na globální standardy pro digitální technologie, zejména pro umělou inteligenci.

Evropský parlament dal na listopadovém plenárním zasedání jasně najevo podporu nedávno zahájené spolupráci EU a USA v oblasti obchodu a technologií. Nová Rada EU-USA pro obchod a technologie (Trade and Technology Council, TTC), která poprvé zasedla na konci září v americkém Pittsburghu, má sloužit jako fórum, na kterém budou Evropská unie a Spojené státy koordinovat své pozice k zásadním otázkám v této oblasti. Spolupráce by zároveň měla pomoci oprášit transatlantické vztahy a vrátit do nich vzájemnou důvěru, částečně pošramocenou napětím v obchodních vztazích. Kvůli nedávnému diplomatickému sporu mezi USA a Francií dokonce hrozilo, že se první setkání TTC neuskuteční, nakonec se však partneři stihli „usmířit“.

Místopředsedkyně Evropské komise pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová, která stejně jako místopředseda pro obchod Valdis Dombrovskis platformě za EU předsedá, europoslancům připomněla, že partnerství s USA hraje důležitou roli v realizování digitálních cílů, kterých chce EU dosáhnout do roku 2030. Zároveň se podle ní nabízí velká příležitost společně dohlédnout na to, aby digitální technologie, včetně umělé inteligence, sloužily nejen ekonomice, ale i společnosti.

Z prvního setkání EU a USA podle Vestagerové vyplývá, že obě strany Atlantiku mají zájem využít spolupráci k tomu, aby zaujaly vedoucí pozici v globální digitální transformaci založené na společných hodnotách. Ve společné deklaraci se strany totiž shodly, že vývoj i využívání digitálních technologií musí být v souladu s demokratickými hodnotami a lidskými právy.

Spolupráce probíhá v deseti pracovních skupinách, které se zaměřují například na oblasti výzkumu a vývoje, mezinárodních technologických standardů, dodavatelských řetězců, globálního obchodu či podpory inovací a vedoucího postavení evropských a amerických podniků.

Europoslanci se nechali slyšet, že spolupráce se spojenci bude zásadní pro nastavení globálních standardů pro technologie. Shodli se, že TTC je také důležitá pro posílení transatlantických vztahů. Už v říjnovém usnesení však zároveň vyzvali k tomu, aby bylo budoucí partnerství s USA postavené na rovnocennějších základech.

Bezpečné a důvěryhodné digitální technologie

Evropa a Spojené státy se shodují, že digitální technologie, včetně umělé inteligence, mají velký potenciál, ale mohou s nimi být spojena i rizika, pokud nebudou vyvíjeny a používány odpovědně. S tím souhlasí i místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti, Zelení/EFA), který je členem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), Delegace pro vztahy se Spojenými státy a zároveň je součástí Zvláštního výboru pro umělou inteligenci (AIDA).

„Evropa musí v diskuzi se Spojenými státy klást důraz na základní demokratické hodnoty, které je zapotřebí reflektovat i při vývoji technologií. Myslím teď především při utváření pravidel pro jejich využívání. Ta je zapotřebí nastavit tak, abychom zabránili tomu, že vlády budou zneužívat technologie způsobem, který podkopává národní bezpečnost a lidská práva,” uvedl pro EURACTIV.cz Kolaja.

Velmoci se shodují, že regulace by měla vycházet z rizik, které technologie jako umělá inteligence představují, a také jim odpovídat. Na takovém přístupu je založený vůbec první návrh Evropské komise na regulaci umělé inteligence, Akt o umělé inteligenci z dubna 2021, který ukládá řadu podmínek pro vysoce rizikovou umělou inteligenci a zároveň se soustředí na podporu projektů pro rozvoj té méně rizikové. Spolupráce s USA by zahájenou práci v EU měla podpořit.

Partneři se konkrétně zavázaly spolupracovat na metodách rozvoje důvěryhodné a odpovědné umělé inteligence a společně se podílet na projektech, které ji podporují. Chtějí také spolupracovat na lepším využití strojového učení (machine learning), posílení ochrany soukromí a zároveň se zabývat dopadem umělé inteligence na budoucnost trhu práce, zaměstnanosti a pracovních sil.

Obě strany také sdílí obavy týkající se velkých online platforem. Chtějí proto spolupracovat na problémech, jako je amplifikace nelegálního nebo škodlivého obsahu, například dezinformací, zajistit jejich větší transparentnost a nastavit férovější podmínky na digitálním trhu. Rada EU a Evropský parlament kvůli tomu nyní pracují na Aktu o digitálních službách a Aktu o digitálních trzích.

Do budoucna bude potřeba překonat spory ohledně regulace nadnárodních digitálních gigantů, především jejich zdanění, na kterém se EU a USA zatím neshodnou.

Větší technologická nezávislost

Podstatou spolupráce je také posílit postavení evropských a amerických firem oproti jiným globálním hráčům a omezit jejich závislost na dovozu, zejména z Asie.

V reakci na celosvětový nedostatek čipů, například v automobilovém průmyslu, se proto EU a USA zavázaly spolupracovat na obnovení rovnováhy ve svých globálních dodavatelských řetězcích. Obě strany chtějí zvýšit bezpečnost dodávek, pracovat na diverzifikaci dodavatelů, a zároveň posílit domácí výrobu. Nedávno představený Evropský akt o čipech má za cíl dosáhnout 20% podílu na celosvětové produkci čipů do roku 2030. Podobně i USA plánují investice do výroby a výzkumu polovodičů prostřednictvím návrhu zákona Chips Act.

Marcel Kolaja společný závazek vítá. „Evropská unie i Spojené státy se poučily z post pandemického vývoje a vydávají se v této oblasti směrem k větší soběstačnosti a technologické nezávislosti. Bude důležité, aby se Evropě podařilo vybudovat čipový ekosystém. Pro Evropu je to jedinečná příležitost, jak se v závodu o technologické vedení posunout o kus dál,” uvedl.

Něco takového ale bude velmi náročné. Jak pro deník Právo v říjnu řekl ředitel brněnské firmy Codasip vyvíjející procesory do čipů Karel Masařík, Evropa v tomto ohledu zaspala a má co dohánět.

Hodnoty versus Čína

V globálním měřítku lze transatlantické partnerství vnímat také jako konkurenční boj mezi demokratickým a autoritářským přístupem. Společná deklarace se vymezuje proti technologiím nerespektujícím lidská práva a demokratické hodnoty, jakou je například systém sociálního kreditu používaný čínským režimem.

„Evropa i Spojené státy by měly nastavit standardy založené na demokratických principech, které bude následovat celý svět. Nemůžeme dovolit, aby technologie občany diskriminovaly a aby byly zneužívány k plošnému šmírování občanů, jako se tomu děje v Číně,“ řekl redakci Marcel Kolaja.

Čínu během plenární debaty zmínili i další europoslanci. Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO, RE) uvedla, že se z TTC nesmí stát spojenectví proti Číně. Zároveň je ale přesvědčená, že není možné ignorovat geopolitickou realitu a kdo je hlavním konkurentem Unie.

Zdali toto partnerství bude dostatečně silné, aby vyvážilo zejména čínskou konkurenci, zůstává otázkou, a to i vzhledem k často rozdílným pohledům na obou stranách Atlantiku.

Příležitost, kterou je třeba využít

Spolupráce EU a USA v rámci Rady pro obchod a technologie je na samotném začátku a má ambiciózní cíle. Komise chce do procesu zapojit i evropské a americké firmy, odbory, neziskové organizace a další subjekty. Zahájila proto online konzultační platformu, na které mohou předkládat návrhy k budoucím aktivitám a sledovat výsledky jednání jednotlivých pracovních skupin.

Jaké výsledky může TTC přinést, se ukáže v následujících měsících. Z Evropských institucí však zní ambice, odhodlání a opatrný optimismus.

„Už jenom to, že se obě strany shodly na konkrétních bodech spolupráce, je významnou příležitostí pro kultivaci vzájemné důvěry. Samozřejmě bude bezpochyby záležet na schopnosti jednotlivé kroky implementovat a legislativně sladit. To ale uvidíme až příští rok,” doplnil Marcel Kolaja.

Podle think-tanku Council on Foreign Relations nabízí TTC šanci „obrátit list“ v transatlantických ekonomických vztazích, a to zaměřením se na menší počet otázek, ale takových, které mají strategickou důležitost. „Pokud by se to nepodařilo, umožnilo by to, aby dlouhodobé spory, velké i malé, znovu podkopaly pokusy o tolik potřebnou transatlantickou koordinaci,“ píše organizace.

Příští zasedání TTC by se mělo odehrát na jaře 2022 v Evropě.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Marcela Kolaji (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.