EU a Čína v době koronaviru: Předražené nákupy, falešné certifikáty a hybridní válka

© Pixabay.com

Globální pandemie bude už navždy spojena s Čínou, odkud se nový typ koronaviru rozšířil do dalších zemí. Vláda v Pekingu se ale s tímto pojetím nehodlá smířit.

„Čína spustila masivní globální propagandistickou kampaň za účelem změnit narativ boje proti epidemii koronaviru. Cílem je ukázat kompetentnost čínského režimu a poukázat na slabost západních států. Čína dokonce začíná šířit dezinformace, že virus pochází z USA,“ řekl analytik Filip Šebok z Asociace pro mezinárodní otázky,

Peking se snaží celosvětovou krizi využít, a posílit tak svůj geopolitický i ekonomický vliv. Podle odborníků se může jednat o vůbec první globální krizi za poslední dekády, jejíž řešení nebude mít ve svých rukou USA, ale jiná velmoc, a to Čína.

V čínské strategii lze vypozorovat dva základní pilíře – tzv. rouškovou diplomacii a hybridní válku založenou na dezinformacích a propagandě na internetu.

Roušková diplomacie

Pokud jde o onu „rouškovou diplomacii“, s tou má velmi dobrou zkušenost i Česká republika.

„S miliony roušek a respirátorů, půjčkami s nízkými úroky a s týmy vědců a lékařů se Čína snaží vykreslit sama sebe jako dobrého samaritána, zatímco odmítá jakoukoli vinu a chyby při řešení krize,“ uvedla podle EURACTIV.com agentura AFP.

Málokde byla Čína s touto strategií tak úspěšná, jako právě v Česku. Důkazem může být i osobní přítomnost předsedy vlády Andreje Babiše či ministra vnitra Jana Hamáčka při příletu prvního čínského letadla se zdravotnickými pomůckami na pražském letišti, kde děkovali čínskému velvyslanci Čang Ťien-minovi.

My Číně zadarmo, ona nám za miliardy. Je to jen obchod a propaganda, varují odborníci

V České republice se opět začalo mluvit o Číně, tentokrát kvůli její pomoci v boji proti pandemii nového koronaviru. Jedná se ale skutečně o pomoc?

Následující týdny ale odhalily, že čínská „pomoc“ zdaleka není pomocí v pravém slova smyslu, ale spíše mnohamiliardový a často netransparentní obchod.

Jen pár dní po příletu prvního letadla s čínským zbožím se objevily informace, že vláda v Číně nakoupila respirátory třídy FFP2, před koronavirem však podle expertů chrání pouze respirátory třídy FFP3. O účinnosti nižší třídy respirátorů se nakonec vedly spory i mezi odborníky.

Čína skupovala české zásoby

Česká republika v té době čelila skutečně akutnímu nedostatku ochranných pomůcek pro zdravotníky, včetně respirátorů a roušek. Přesto policisté ve skladu v Lovosicích objevili a následně zabavili téměř 700 tisíc kusů roušek a skoro 30 tisíc respirátorů. Podle zjištění Aktuálně.cz toto nedostatkové zboží, které chrání lidské životy, původně skladoval jeden z nejvlivnějších mužů čínské komunity v Česku Čou Ling-ťien. Ten zásoby následně prodal nejmenované české firmě, která se je pokusila prodat ministerstvu zahraniční až za šedesátinásobek původní ceny.

Jen o den později přitom vyšlo najevo, že Bezpečnostní informační služba (BIS) českou vládu již na začátku března varovala, že čínská ambasáda v Česku od počátku roku organizovala hromadné skupování roušek a respirátorů.

„Cílem bylo nakoupit co největší množství pomoci pro koronavirem zkoušenou komunistickou velmoc a poslat je domů. Statisíce roušek, respirátorů či ochranných plášťů nyní v Česku kriticky chybí a ministerstvo zdravotnictví se je naopak pokouší nakoupit v Číně. Za ceny, které jsou často několikanásobkem běžných předkrizových,“ uvedl web Aktuálně.cz. K nákupům materiálu měla ambasáda aktivizovat Číňany žijící v Česku, mezi nimi mimo jiné i Čou Ling-ťiena.

Čína tak začala vydělávat miliardy nejen skupováním a následným prodejem zdravotnického materiálu, ale zároveň i jeho masivní výrobou.

S dodávkami potřebného materiálu přitom chtěly pomoci i české firmy, v prvních týdnech se na jejich nabídky ale nehledělo. Prioritou číslo jedna bylo dovážet zboží z Číny, a to navíc čínskými letadly. Některé české firmy se se svými nabídkami na vládu obracely dokonce opakovaně.

Podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM, GUE/NGL) je však třeba si uvědomit, že v takové krizové situaci bylo třeba jednat rychle.

„Bylo naprosto jasné, že se nemoc přenese do celého světa – i to je ostatně daň za globalizovaný svět. A to, že Čína dokázala využít například svých podniků pro výrobu roušek a ochranných pomůcek? Ve chvíli, kdy jich tady byl nedostatek nejen mezi lidmi, ale i ve zdravotnických zařízeních, mi bylo celkem jedno, jestli nám je prodává Čína, Německo, Vatikán nebo USA,“ zdůraznila redakci EURACTIV.cz.

Roušky a další zdravotnické materiály z Číny objednávaly i další evropské země, včetně samotné Evropské unie.

„Z toho, jak Číňané pružně a rychle reagovali, se spíše poučme, abychom pro příště mohli stejně pružně reagovat s našimi domácími výrobky,“ dodala Konečná.

Falešné certifikáty a nekvalitní zboží

Postupně vyšlo najevo, že hradní kancléř Vratislav Mynář a poradce prezidenta Martin Nejedlý se ještě v únoru vydali bez vědomí vlády na cestu do Číny, kterou nejdříve zdůvodňovali tím, že chtěli jménem prezidenta předat čínské vládě darovací smlouvu o humanitární pomoci Česka Číně. Následně ale vyšlo najevo, že s nimi cestoval rovněž i šéf česko-čínské obchodní komory Jaroslav Tvrdík. A byla to právě Tvrdíkova komora, která celou výpravu – včetně jedné zpáteční letenky za více než 150 tisíc korun – hradila.

Dva týdny po návratu z Číny se pak Tvrdík stal „klíčovým mužem, který začal určovat, u kterých čínských firem ministerstvo vnitra Jana Hamáčka utratí během vyhlášeného nouzového stavu miliardy korun za roušky, respirátory či rychlotesty,“ uvedl týdeník Respekt.

Důležité pak v tomto kontextu bylo zjištění webu Investigace.cz, že certifikáty, které měly prokazovat kvalitu dodaného zboží, jsou často falešné či minimálně zavádějící.

Že jsou přivezené respirátory nekvalitní a životy ve skutečnosti příliš nechrání se prokázalo o pár týdnů později.

„Všechny testované typy přiměřeně vyhověly požadavkům, ale pouze v případě, když jsme respirátory přilepili na hlavu testovací figuríny,“ řekl podle webu Seznam zprávy k závěrům testů Vladimír Ždímal, vedoucí Oddělení chemie a fyziky aerosolů v Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR.

„Když jsme je k testovací figuríně nepřilepili, klesla filtrační účinnost z původních asi 94 procent ke 40 procentům, a to jsme se opravdu snažili respirátor maximálně utěsnit,“ dodal.

Tím ale kontroverze kolem obchodování s Čínou v době nouzové stavu – tedy bez kontroly a klasického systému zadávání veřejných zakázek – zdaleka nekončí. Příkladem může být třeba zjištění, že vnitro v Číně nakupovalo zboží někdy i za několikanásobné ceny.

I přesto všechno se ale hradní kancléř Mynář společně s šéfem česko-čínské obchodní komory Tvrdíkem v polovině dubna sešli na Pražském hradě s čínským velvyslancem. Důvodem podle Mynářových slov bylo, že chtěl „oběma stranám poděkovat za to, co dělají pro Českou republiku v rámci dodávek humanitárních a hygienických prostředků“.

Hybridní válka

Výše popsaná „roušková diplomacie“ je pouze jedním pilířem čínské strategie v době koronaviru. Tím druhým je v minulosti už několikrát osvědčená hybridní válka postavená na masivní dezinformační a propagandistické internetové a mediální kampani.

Cíl je v tomto ohledu jasný – vykreslit Čínu nejen jako spasitele, který všem ostatním pomáhá, ale zejména jako oběť, která pandemii zvládla mnohem lépe než západní demokracie, které do Říše středu koronavirus zavlekly, přičemž vinu za jeho vznik a rozšíření následně neoprávněně přiřkly právě Číně.

Kupříkladu mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lijian Zhao opakovaně prohlásil, že virus do Wu-chanu možná přinesli američtí vojáci.

„Kdy se v USA objevil pacient nula? Kolik lidí je zde nakažených? Jaké jsou názvy nemocnic? Epidemii do Wu-chanu mohla klidně přinést americká armáda. Buďte transparentní! Ukažte veřejnosti všechna data. Spojené státy nám dluží vysvětlení,“ uvedl čínský představitel.

Zhao následně dodal, že Čína od počátku rozšíření viru komunikuje a úzce spolupracuje se Světovou zdravotnickou organizací i s mezinárodním společenstvím a je ve všem transparentní.

Na dezinformační snahy a lhaní ze strany Číny upozorňuje i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Greens/EFA).

„Covid-19 v Číně začal a rozšířil se kvůli institucionalizovanému lhaní a mlžení ze strany Čínské komunistické strany (ČKS), díky kterému se z místního viru stala celosvětová pandemie,“ řekla redakci EURACTIV.cz.

„Na konci roku 2019 byl virus poprvé nahlášen zpravodajskými službami USA a později i čínskými lékaři prostřednictvím čínských sociálních médií. ČKS ale udělala vše pro to, aby umlčela oznamovatele, jako je Dr. Li Wen-liang a další. Ještě i v tomto okamžiku mohlo zavedení ochranných opatření, přerušení mezinárodních letů a sociální odstup v Číně pravděpodobně zastavit šíření viru, ale ČKS nic neudělala a místo toho napadala lékaře a informátory,“ upozornila.

Němečtí zpravodajci navíc před nedávnem přišli s informacemi, že čínský prezident Si Ťin-pching v lednu žádal předsedu Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma, aby pozdržel informování o šíření nového typu koronaviru. S informací přišel německý deník Der Spiegel, WHO však zprávu ihned popřela.

O kontroverzní roli WHO a o jejím zpolitizování opakovaně hovořil i americký prezident Donald Trump, který se v polovině dubna rozhodl zmrazit americké financování této organizace. Roli WHO v této souvislosti rozebírá i sinoložka Olga Lomová z organizace Sinopsis.

Čína jako oběť a zachránce

Důkazů o probíhající hybridní válce v souvislosti s šířením koronaviru je ale mnohem více. Příkladem může být i snaha některých – dokonce i evropských – politiků očernit Evropskou unii, která prý v boji proti koronaviru zcela selhala a ukázala svou nekompetentnost. Málokdo však dodá, že EU v oblasti zdravotnictví nemá téměř žádné pravomoci a v oblasti řešení pandemické krize má svázané ruce.

EU jako bezzubý bojovník proti koronaviru? Komise může dělat jen to, co jí státy dovolí

Státy EU hledají odpověď na to, jak co nejlépe zvládnout současnou krizi okolo koronaviru. Evropská komise nedisponuje dostatečnými pravomocemi, aby na sebe mohla převzít kompletní zodpovědnost. Svoji podpůrnou roli však podle odborníka zvládá dobře.

Koronavirus ohrožuje Evropu. Jak EU bojuje s pandemií?

Pomalá a nedostatečně koordinovaná. Právě taková byla podle české vlády odpověď Evropské unie na šířící se nákazu novým koronavirem. Je to skutečně tak? Server EURACTIV.cz připravil aktualizovaný přehled opatření, které EU v boji proti nebezpečnému onemocnění přijala.

Před hybridními hrozbami, mezi které dezinformační válka patří, varují i odborníci.

„Čínským zájmem v Evropě je relativizovat odpovědnost čínské vlády za rozšíření pandemie a pozicování Číny jako zachránce Evropy. Oba tyto narativy jsou čistě dezinformační, tedy založené na nepravdivé interpretaci reality,“ řekl redakci výkonný ředitel Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Jakub Janda.

„V Evropě můžeme vidět, že se čínská vláda rozhodla začít využívat dezinformační strategie tak organizovaně a agresivně, jako to doposud činilo pouze Rusko. Agresivita Číny se ukázala také v panovačném jednání čínských diplomatů,“ dodal.

Podobného názoru je i Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky.

„Čínské kroky na domácí i mezinárodní scéně momentálně vedou ke snaze ukázat čínské vedení v pozitivním světle a přepsat narativ o čínském zvládání koronavirové krize. Čína se snaží ukázat jako země, která zvládla epidemii, je příkladem hodným následování, a kromě vlastních úspěchů ještě výrazně pomohla ostatním zemím dodávkami zdravotnického materiálu – bez ohledu na to, že velká část materiálu byly komerční prodeje, nikoli dary,“ upozornila.

„Snaží se přesvědčit svět, že je obětí, případně že jsou to rychlé kroky čínského vedení, které světu koupily čas a umožnily mu připravit se na pandemii.  O tom se snaží přesvědčit i své vlastní obyvatele tím, jak manipuluje s domácími zprávami a vyzdvihuje údajnou jednotu Číny v kontrastu k přeháněné ‚neschopnosti‘ západních zemí,“ dodala.

EU přitom varovala před masivní dezinformační kampaní v souvislosti s koronavirem ze strany Číny již na počátku března a poté i na počátku dubna.

Nebezpečné dezinformace o koronaviru přibývají. EU je poprvé připravena použít systém včasného varování

Evropská unie v souvislosti s šířením dezinformací o novém koronaviru vůbec poprvé využila tzv. systém včasného varování (Rapid Alert System).

Jourová: Dezinformací v době pandemie přibylo. Velká část je z Ruska, Čína vsází spíše na propagandu

O dezinformací v době koronavirové pandemie mluvila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovorech, které dnes zveřejnily německá agentura DPA a španělský list El País. EU podle ní proti fake news bojuje ověřenými fakty.

A podobně to vidí i europoslankyně Gregorová.

„Jsme svědky toho, jak čínský diplomatický sbor a dezinformační trollové vytvářejí alternativní realitu, která se odklání od klíčové úlohy Číny v této globální krizi a jak vytvářejí zcela evidentní nátlak na evropské diplomaty. Evropská služba pro vnější činnost takovémuto útoku na realitu a fakta čelila, tudíž v současné době hledáme, jak ji učinit odolnější vůči čínským zásahům i autocenzuře,“ prohlásila.

Tomu ovšem oponuje europoslankyně Konečná, podle které Čínu nelze osočovat z toho, že chtěla krize jakkoli využít.

„Myslím, že Čína stála na počátku pandemie před úplně novou situací a často velmi tvrdé kroky k omezení dalšího šíření COVID-19 se ve svém důsledku ukázaly jako správné. Podle mě je naprostým nesmyslem uvažovat v intencích toho, že z tohoto stavu chtěli představitelé Číny něco vytěžit. Naopak, Číňané ukázali cestu ostatním, včetně ČR, kteří také měli více času se na problémy připravit,“ zdůraznila.

Strategií jsou dezinformace a propaganda

V průběhu dubna si ale čínských kroků v internetovém prostoru začala všímat i světová média. Například The Wall Street Journal referoval o tom, že Peking v této dezinformační strategii užívá – stejně jako Rusko – zejména sociální sítě Facebook a Twitter.

Stejné dezinformační taktiky si v obsáhlém článku všímá i server China Digital Times, který pravidelně přináší komentovaný přehled o dění v Číně.

„Podle mnohých pozorovatelů se nyní Peking čím dál zřetelněji uchyluje k taktice a praktikám dříve známým hlavně z Ruska, tj. k systematickému šíření dezinformací spojenému s agresivní kampaní na sociálních sítích. Do této kampaně se nyní již otevřeně zapojili i někteří čínští diplomaté (nejvíce pozornosti v posledních týdnech vzbudil ‚mluvčí ministerstva zahraničí Číny! Čao Li-ťien) a ambasády, zejména prostřednictvím západních sociálních sítí, Facebooku a Twitteru,“ uvedla k tomu organizace Sinopsis.

S tím vším souvisí i čínské snahy cenzurovat výzkum koronaviru, zejména pak výzkum týkající se jeho původu. O podobných krocích informovala třeba stanice CNN.

Ve světě díky tomu výrazně sílí tlak na nezávislé vyšetřování, jehož cílem by mělo být zjištění skutečného původu viru a pravdy o tom, zda Čína na počátku šíření viru zatajovala či situaci úmyslně zlehčovala, o čemž mluví i zprávy amerických orgánů či americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

O nutnosti provést nezávislé vyšetřování týkající se původu pandemie hovořil v polovině dubna jako jeden z prvních i americký prezident Donald Trump.

O pár dní později Trump zašel ještě dále, když uvedl, že Peking by mohl čelit následkům za rozšíření viru.

Nezávislé vyšetřování následně začala požadovat i australská či německá vláda. České ministerstvo zahraničí si podle zjištění serveru Aktuálně.cz nechalo vypracovat analýzu, jejíž součástí jsou mimo jiné i informace o čínské cenzuře a zamlčování podstatných informací o původu viru.

„Čína již využívá překonání vrcholu epidemie k posílení svého mezinárodního postavení, sebeprezentaci svého modelu správy a krizové připravenosti, a dále posílení narativu o neschopnosti Západu (zejména USA) se s epidemií vyrovnat,“ informovala analýza.

Na to, že se Peking pandemii snaží využít ve svůj prospěch, upozornil v odpovědi na dotaz redakce i europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP).

„Bezesporu ano, a to jak ekonomicky, tak politicky. Naštěstí, zdá se mi, že ta politická rovina uspěla méně, než by si tamní představitelé komunistického režimu přáli. Ale je ještě brzy dělat silné závěry,“ řekl europoslanec.

„Navíc postup tamního vedení, myslím, posílil v Evropě volání po tom, že na zemích, jako je Čína, musíme být v budoucnu mnohem méně závislí a náš vztah musí být vyvážený. Škoda, že k tomuto poznání byla třeba pandemie. A snad se tato linie přemění v konkrétní kroky,“ dodal.

Skandál v unijní diplomacii

V polovině května se za nezávislé a nestranné vyšetření původu pandemie postavil i vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.

Právě on se přitom v posledních týdnech stal společně s Evropskou službou pro vnější činnost (European External Action Service, EEAS) terčem ostré kritiky za to, že se údajně podvolil čínskému tlaku a upravil finální znění zprávy týkající se čínské propagandy a dezinformací o koronaviru.

Podléhá unijní diplomacie tlaku Číny? Europoslanci chtějí Borrellovo vysvětlení

Diplomacie Evropské unie čelí podezření, že po tlaku Číny upravila zprávu o působení čínské propagandy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell by celou záležitost měl vysvětlit Evropskému parlamentu, řekl dnes ČTK lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

EEAS zprávu vydala o pár dní později.

V dokumentu mimo jiné stojí, že Rusko a v menší míře Čína „cílí konspirační teorie a dezinformace na veřejnost v EU a širším okolí“. U Číny jde podle Bruselu mimo jiné o snahu zamlžit původ viru, přiřknout za jeho rozšíření ve Wu-chanu vinu Spojeným státům či zaplavit sociální média manipulativními informacemi o tom, jak čínské úřady nemoc od počátku zvládly.

Podle některých médií však zpráva v původní verzi vyznívala vůči Pekingu mnohem ostřeji, přičemž na nátlak čínských diplomatů a čínské vlády EEAS tón reportu změnila ve prospěch Pekingu. Původním zdrojem této informace je South China Morning Post. Podle Financial Times pak čínská strana bruselské diplomaty v této souvislosti „varovala“ dokonce třikrát.

Josep Borrell po silném mediálním tlaku po pár dnech přiznal, že Peking se skutečně snažil skrze diplomatické kanály text zprávy změnit. Odmítl ovšem spekulace, že by Číňané uspěli.

S takovým vysvětlením se ale nechtějí spokojit někteří europoslanci včetně Tomáše Zdechovského či Michaely Šojdrové.

EU musí snížit svou závislost na dovozu léků z Číny, shodují se Jourová, Petříček a Vondra

Evropská unie musí snížit svou závislost na dovozu léků z Číny, kterou odhalila pandemie koronaviru. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli eurokomisařka Věra Jourová, ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Všechna tato zjištění a spory mezi západními demokraciemi a Pekingem ukazují, že snaha o „změnu narativu“ v souvislosti s šířením koronaviru a zvládnutím pandemie dalece přesahuje oblast ochrany zdraví občanů. Ve svém důsledku se jedná o snahu vzejít z této krize silnější i geopoliticky. Čína v této souvislosti hovoří o hrozbě „nové studené války“.

O tom, jak důležité bude tuto krizi zdárně zvládnout přitom mluví i evropští politici, byť se na rozdíl od svých čínských protějšků či amerického prezidenta neuchylují k takto ostrému tónu.

Evropa musí z této krize vzejít silnější

Server EURACTIV.cz přináší při příležitosti Dne Evropy exkluzivní komentář tří předsedů institucí EU. Autorem je předseda Evropského parlamentu David Sassoli, předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské  komise Ursula von der Leyenová.