Další změny v rozpočtu ČR? Kromě obrany se budou v lednu řešit seškrtané peníze na humanitární pomoc

© Pixabay

Osekání rozpočtu na obranu není jedinou obětí, kterou vládní koalice musela přinést, aby zajistila podporu rozpočtu pro rok 2021. Změn dozná také kapitola určená na humanitární a rozvojovou pomoc. Ministerstvo zahraničí chce ale škrty ještě zvrátit při lednovém jednání vlády.

Ještě v červnu 2020 se počítalo s tím, že na zahraniční rozvojovou spolupráci půjde z českého rozpočtu 707 milionů korun a na humanitární pomoc 220 milionů korun.

Podle schváleného návrhu se ale rozpočet na rozvojovou spolupráci scvrkne o 100 milionů oproti původním plánům. O sto milionů nižší bude také rozpočet české humanitární pomoci, což znamená, že se srazí na polovinu dosavadních výdajů.

Unijní peníze uprchlíkům v Turecku pomáhají, dlouhodobé řešení ale nepřináší

Evropský parlament dnes odsouhlasil navýšení finanční pomoci pro uprchlíky v Turecku. Ta je sice užitečná, dlouhodobě udržitelné řešení však nenahradí. Turecké vládě se navíc úplně nezamlouvá.

Podle Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FORS) by to mohlo značně ohrozit české projekty v této oblasti. Ani původní návrh rozpočtu totiž nebyl humanitární a rozvojové pomoc příliš nakloněn, 200milionový škrt tak představuje velký zásah.

Změny v rozpočtových kapitolách prošly při pátečním hlasování Poslanecké sněmovny o rozpočtu ČR na rok 2021. „Šlo o úlitbu komunistům v rámci celého balíku domluv výměnou za jejich podporu zákona o státním rozpočtu,“ upozornil ředitel FORS Pavel Přibyl.

Jak ale na dotaz redakce uvedlo Ministerstvo zahraničí ČR, hned v lednu začne rezort prosazovat navrácení rozpočtu určeném pro rozvojovou a humanitární pomoc do předchozích mezí.

„Na lednovém zasedání vlády budu požadovat návrat 200 milionů korun, které byly na tuto agendu vyčleněny, do rozpočtu ministerstva zahraničí. Na tom jsme se shodli také s vicepremiérem Janem Hamáčkem,“ uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček pro EURACTIV.cz s tím, že rozvojová a humanitární pomoc je důležitou součástí české zahraniční politiky.

Jedná se tak o další položku rozpočtu, se kterou chce vláda po pátečním hlasování poslanců manipulovat. Podobný příslib zazněl také od ministra obrany Lubomíra Metnara, jehož rezort přišel kvůli kompromisní dohodě o 10 miliard korun. I tyto peníze by se však měly armádě vrátit po lednovém jednání vlády.

Česko má své závazky

Česko má v oblasti rozvojové a humanitární pomoci své mezinárodní závazky. „Česko poskytuje na zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc dlouhodobě pouze kolem 0,13 procenta hrubého národního důchodu (HND), závazek je 0,33 procenta HND,“ vysvětlil Přibyl s tím, že tento závazek byl původně vztažen k roku 2015 a následně byl obnoven s tím, že k němu Česko dospěje v roce 2030.

K dosažení 0,33 procenta HND na oficiální rozvojovou pomoc (ODA) se zavázaly všechny členské státy EU, které přistoupily v roce 2004 a později. Starší členské země mají cíl mnohem vyšší, a to na úrovni 0,7 procenta HND. Pokud by tedy Česko pomoc seškrtalo, od cílů by se tak podstatně vzdálilo.

Unie pošle Libanonu 33 milionů eur na okamžitou pomoc

Evropská unie přislíbila 33 milionů eur (téměř 865 milionů Kč) na pomoc libanonskému hlavnímu městu Bejrútu, který se potýká s následky ničivé exploze. Proběhne také dárcovská konference.

Přestože ekonomická krize vyžaduje úpravy v rozpočtu, podle FORS by Česko mělo pomáhat chudším oblastem světa i nadále. Vyjádření solidarity s těmi, jejichž situace se stále zhoršuje, je podle ředitele FORS Přibyla důležité. Česko tak navíc pomáhá i samo sobě. „Zahraniční rozvojová pomoc je nástrojem pro zvýšení stability ve světě,“ podotkl Přibyl.