Členské státy diskutují o reformě unijních summitů i Rady EU

© Shutterstock

Členské státy EU chtějí pružněji reagovat na zahraničněpolitické výzvy, pracují proto na revizi podoby summitů Evropské rady. Dle oficiálních záznamů, do nichž měl EURACTIV.com možnost nahlédnout, představují takovou výzvu například americký prezident Donald Trump nebo Čína.

Snahy o revizi jsou součástí debaty iniciované finským předsednictvím, které vede Radu EU od 1. července do konce letošního roku. Diskuse má za cíl zlepšit naplňování unijních cílů, a to zejména těch stanovených strategickou agendou pro období 2019-2024, kterou lídři podpořili v červnu.

Hned na počátku svého předsednictví Finsko přišlo s návrhem, jak vylepšit fungování Rady EU, která sdružuje ministry z členských států.

Z Bukurešti do Helsinek. Evropské unii od července předsedají Finové

Se začátkem července se v Unii střídají předsednické země. Radu EU, kde zasedají ministři národních vlád, po Rumunsku přebírá Finsko. Seveřané se plánují soustředit na boj s klimatickými změnami a ochranu principu právního státu.

Německo, Francie, Nizozemí a Irsko se podle uniklých záznamů z jednání 10. července nicméně shodují na tom, že návrh by měl kromě změn v Radě EU usilovat také o revizi vrcholných summitů Evropské rady, kde se potkávají prezidenti a premiéři.

Úsilí národních států o reformu summitů EU by však mohlo být v rozporu s přesvědčením předsedy Evropské rady, který je odpovědný za organizaci zasedání lídrů členských zemí.

Očekává se, že nastávající předseda Evropské rady, belgický politik a bývalý premiér Charles Michel, přednese k návrhu vlastní doporučení poté, co věc zkonzultuje s představiteli národních států.

Některé členské státy, včetně Německa a Itálie, rovněž vyzdvihují důležitost zlepšení koordinace práce ministrů a lídrů zemí v oblasti zahraniční politiky. Ve vnějších vztazích EU existuje „potřeba soudržnosti mezi Evropskou radou a Radou pro zahraniční věci (jedna z tzv. složení Rady EU, pozn. EURACTIV.cz)“, uvedla Itálie v zápisu z jednání.

Vztahy mezi EU a USA jsou po zvolení Donalda Trumpa napjaté a vzestup Číny či stálá hrozba ze strany Ruska napomohly tomu, že se zahraniční vztahy Unie v posledních letech staly na summitech často projednávaným tématem.

Američané opět hrozí miliardovými cly, tentokrát kvůli evropské podpoře Airbusu

Na počátku týdne dorazila z Washingtonu znepokojivá zpráva. Americká administrativa se prý chystá uvalit další cla na evropské výrobky, tentokrát ve výši 11 miliard dolarů.

Některé hlasy varují před národními snahami ovlivnit fungování Evropské rady. Generální tajemník Rady EU Jeppe Tranholm-Mikkelsen podle zápisu například varoval, že záleží na vedení každé z institucí, aby přehodnotilo její vlastní pracovní metody.

Dle slov generálního tajemníka by se revize pracovních metod Rady EU mohla týkat také dynamiky vztahu mezi Radou EU a Evropskou radou v různých oblastech, včetně zahraničních věcí.

Některé členské státy, především Francie, si ovšem chtějí udržet vliv na podobu a fungování summitů. Když byla záležitost opětovně projednávána velvyslanci 15. července, Paříž podle získaných dokumentů zdůrazňovala své přesvědčení, že lídři zemí by také měli promluvit do přehodnocení pracovních metod Rady EU.

Paříž taktéž navrhla, aby se na dalším summitu Evropské rady v říjnu zhodnotil pokrok učiněný v diskuzích na toto téma.

Mluvčího francouzské vlády se redakci EURACTIV.com s žádostí o komentář nepodařilo zastihnout.

Lepší plnění stanovených cílů

Nová strategická agenda 2019-2024, která stanovuje priority EU a poskytuje vodítka pro činnosti unijních orgánů, zahrnuje mimo jiné kapitolu o tom, jak lépe plnit cíle vytyčené agendou.

Finsko rozeslalo dokument s cílem prozkoumat názory členských států na to, jak implementovat strategickou agendu a jak by Rada EU mohla začlenit průřezové prvky agendy do hlavních diskusí, zejména v otázkách souvisejících s přiblížením EU občanům.

Tato priorita bude důležitá zejména v první polovině mandátu nadcházející Komise. Její předsedkyně Ursula von der Leyenová plánuje zahájit konferenci o budoucnosti Evropy, ve které budou občané a orgány EU rovnocennými partnery v diskusi o přezkoumání fungování Unie.

Komise bude mít v čele první ženu, Evropský parlament těsně podpořil von der Leyenovou

Europoslanci dnes v tajné volbě poměrně těsnou většinou zvolili do funkce předsedkyně Evropské komise navrženou Ursulu von der Leyenovou. Němka reprezentující lidovce dokázala na svou stranu dostat i liberály a část socialistů, kteří byli pro její osud klíčoví.

EU blíže občanům

Během setkání velvyslanců 15. července kladly Francie, Španělsko, Švédsko, Slovensko, Portugalsko, Kypr, Bulharsko a Malta důraz na potřebu přiblížit Unii občanům.

Finsko vidí tyto snahy jako nadějné, neboť na začátku nového unijního cyklu bude EU zatěžovat menší množství projednávané legislativy, a bude tak více prostoru pro politické diskuze.

Některé členské státy, konkrétně Francie, Belgie, Česká republika, Švédsko, Lotyšsko, Řecko, Chorvatsko a Slovensko, také chtějí, aby se v rámci přezkumu pravomocí Rady EU navázalo na dřívější rozhodnutí ministrů a unijních lídrů.

Německo zase vyzdvihlo důležitost vysílání „pozitivních“ poselství unijním občanům po každém zasedání Rady EU.