Čínská diplomacie v praxi: Nejprve cukr, poté bič, ukazuje studie. Cesta na Tchaj-wan ale ČR neublíží

© EPA

Na počátku týdne proběhl „videosummit“ mezi EU a Čínou. Jeho výsledek nepřekvapí – EU se k Pekingu postavila kriticky, zároveň ale vyzdvihla důležitost vzájemných vztahů. Nová studie ale ukazuje, že čínská politika si žádá tvrdší přístup. Cesta na Tchaj-wan může být prvním krokem.

„Naše vzájemná ekonomická závislost je velká, stejně tak musíme společně pracovat na globálních výzvách, jako je ochrana klimatu, udržitelný rozvoj nebo boj proti pandemii Covid-19,“ řekl po summitu novinářům předseda Evropské rady Charles Michel.

Následně ale přešel ke kritičtějšímu tónu. „Zároveň si musíme uvědomit, že spolu nesdílíme stejné hodnoty, politické systémy a přístup k multilateralismu. Budeme vystupovat jasným a sebevědomým způsobem, budeme pevně bránit zájmy EU a budeme se držet našich hodnot,“ upozornil.

„Také jsme dali najevo, že jsme vážně znepokojeni bezpečnostním zákonem pro Hongkong,“ dodal.

V podobném duchu poté hovořila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Pandemie Covid-19 a jiné výzvy nám jasně ukázaly, jak je partnerství mezi EU a Čínou důležité, a to hlavně pokud jde o obchod, klima, technologie a obranu světového multilateralismu. Ale aby se naše vztahy mohly dále prohlubovat, musí být založeny na dodržování pravidel, reciprocitě a na dosažení rovných podmínek pro obě strany,“ uvedla.

EU a Čína v době koronaviru: Předražené nákupy, falešné certifikáty a hybridní válka

Globální pandemie bude už navždy spojena s Čínou, odkud se nový typ koronaviru rozšířil do dalších zemí. Vláda v Pekingu se ale s tímto pojetím nehodlá smířit.

Narážela přitom na dlouhodobé spory mezi EU a Čínou, které spočívají v neoprávněné podpoře a zvýhodňování čínských firem ze strany Pekingu a v nedostatečném přístupu evropských firem na čínský trh. Peking totiž evropským společnostem stále nezaručuje na svém trhu stejné podmínky, jaké mají čínské firmy v Evropě.

„Stále máme nevyvážené obchodní a investiční vztahy. Nepokročili jsme v odbourávání tržních bariér, k čemuž jsme se zavázali v prohlášení z loňského summitu,“ uvedla dále von der Leyenová.

Brusel a Peking přitom chtěli ještě letos uzavřít dlouho plánovanou investiční dohodu. Evropští lídři ale dali během summitu jasně najevo, že dohoda bude uzavřena teprve až Čína změní svůj přístup a opustí dumpingové praktiky. Tvrdší přístup Komise proti nekalé konkurenci a státním subvencím dokazuje i nedávno zveřejněná strategie, podle které by EU měla mít do budoucna možnost takové firmy pokutovat.

Dovážet levné zboží z Číny bude složitější. Europoslanci schválili přísnější pravidla

Evropská unie získá novou zbraň proti čínskému dumpingu. Čínští obchodníci dovážejí do Evropy výrazně levné zboží, za nízkou cenou ale často bývají výhody a dotace od vlády. Díky novému nařízení, které schválil Evropský parlament, by však šlo uvalit vyšší dovozní …

V4 jako brána pro posilování čínského vlivu v Evropě

Podle odborníků by však EU měla být vůči Číně mnohem kritičtější a zaujmout razantnější a tvrdší postoj. A to dříve, než bude pozdě.

„Summit EU-Čína celkem předvídatelně nepřinesl velký pokrok. Na evropské straně panuje stále jakási důvěra v to, že se Čína nakonec podvolí evropské kritice, ale Čína ze současného stavu věcí benefituje a zvlášť po koronavirové krizi nebude mít zájem na tom rychle něco měnit,“ řekla redakci EURACTIV.cz Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

„Klíčovou roli v tomto může sehrát tlak na Čínu ze strany Spojených států a snaha Pekingu zabránit tomu, aby se Evropská unie stala stejně silným kritikem Číny,“ dodala.

Tvrdší postoj Unie vůči Pekingu by měly prosazovat především země V4, tedy Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko. Dokazuje to nově zveřejněná rozsáhlá studie projektu MapInfluenCE z dílny Asociace pro mezinárodní otázky, která se zabývá čínským vlivem ve Visegrádské skupině.

Podle stostránkového policy paperu, který detailně analyzuje čínskou strategii vůči těmto zemím, používá Čína ve snaze rozšířit svůj politický a ekonomický vliv ve střední Evropě metodu cukru a biče.

„Nová studie projektu MapInfluenCE přináší unikátní komparativní pohled na čínskou diplomacii vůči České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku za posledních 15 let. Studie autorů ze čtyř zemí Visegrádu ukazuje, že Čína přistupuje k použití cukru nebo biče v závislosti na vývoji vnitřního politického prostředí, situaci v bilaterálních vztazích i na základě geopolitického vývoje,“ uvádí autoři.

My Číně zadarmo, ona nám za miliardy. Je to jen obchod a propaganda, varují odborníci

V České republice se opět začalo mluvit o Číně, tentokrát kvůli její pomoci v boji proti pandemii nového koronaviru. Jedná se ale skutečně o pomoc?

Dobrým příkladem je v tomto ohledu Česká republika, která má bohaté zkušenosti s oběma zmíněnými metodami.

„Čína vždy na začátku navazování vztahů začíná s cukrem. K biči se Peking uchyluje, pokud dotyčná země neplní přání Číny. Mezi příklady uplatnění ‚metody cukru‘ platí povýšení vztahů na úroveň strategického partnerství, což zná i Česko, které podepsala s Čínou strategické partnerství v roce 2016 při návštěvě Si Ťin-pchinga v Praze,“ upozorňuje Ivana Karásková, která je zároveň jedním z autorů policy paperu.

Mezi další metody, ke kterým se Čína v zemích V4 uchyluje, patří podle studie intenzivnější kontakty mezi čínskou komunistickou stranou a politickými stranami, nárůst počtu pozvání pro politiky do Číny či zřízení přímých leteckých linek mezi hlavními městy Visegrádu a čínskými městy. Jen Praha měla čtyři přímé linky, přičemž o vzniku páté se jednalo.

Dalším pilířem čínské strategie pro posílení vlivu jsou i v Česku dobře známé sliby mnohamiliardových investic.

„Příklady tohoto přístupu jsou víceméně stejné ve všech zemích Visegrádu, na které jsme se zaměřili, liší se jen mírou, do jaké je druhá země přijímá nebo o ně usiluje a hloubkou těchto kontaktů,“ upřesnila Karásková.

Nekontrolované investice z východu ohrožují národní bezpečnost, varují odborníci

K přímým zahraničním investicím je Česká republika čtvrtá nejotevřenější na světě. Nemáme žádné kontrolní mechanismy, které by nás před rizikovými investicemi chránily. Před pronikáním cizích mocností do strategických oblastí u nás pravidelně varuje BIS i další odborníci. Nic se však neděje a ekonomický a politický vliv Číny a Ruska se pomalu zvětšuje. A to nejen v ČR.

V Česku Peking sází na bič

Autoři studie upozorňují, že v České republice se více než v jiných zemích Peking rozhodl uplatňovat rovněž i „metodu biče“. To souvisí s tradičně silnější opozicí vůči čínské politice, než je tomu v jiných zemích V4.

Mezi tyto metody, kterými se Čína snaží vynutit své, patří podle odborníků třeba ignorování představitelů země, jež se vůči Číně „provinili“,

„O tom by mohl vyprávět například český velvyslanec Vladimír Tomšík, se kterým se Číňané odmítli setkávat v době, kdy zastoupení Prahy řešilo vypovězení smlouvy s Pekingem,“ připomněla.

Ignorace se ale týká i ministrů. Kupříkladu tehdejšímu ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi zrušila Čína plánovanou cestu do Pekingu poté, co se jeho stranický kolega a ministr kultury Daniel Herman sešel s dalajlámou.

Častá je podle autorů i strategie zastavování bilaterálních jednání, rušení přímých leteckých linek, rušení pozvání do Číny pro kulturní soubory, hrozby ukončení sponzoringu pro sportovní kluby či hrozby odvety na českých firmách, které podnikají v Číně.

„Ta paleta nástrojů je poměrně široká a jejím cílem je vytvořit dostatečný tlak na představitele státu, aby automaticky brali v potaz čínská přání. Ostatně celá kauza kolem cesty předsedy Senátu ČR Miloše Vystrčila na Tchaj-wan ukazuje velkou řadu z těchto nástrojů ‚metody biče‘,“ uvedla Karásková.

Vystrčil před nedávnem potvrdil, že na Tchaj-wan koncem srpna opravdu vyrazí. Proti tomuto rozhodnutí se opakovaně vymezili prezident Miloš Zeman, předseda vlády Andrej Babiš i ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.

Česko se chce chránit před zahraničními investory. Zákon má ale mezery

V Legislativní radě vlády v současnosti leží návrh zákona o prověřování zahraničních investic. Ten vytváří zcela nový mechanismus screeningu přímých investic ze zahraničí, které by pro Česko mohly představovat bezpečnostní riziko. Takovou investici bude možné úplně zakázat.

Argumentují přitom možným negativním dopadem této cesty na vzájemné ekonomické i politické vztahy Prahy a Pekingu. K explicitním výhrůžkám se v tomto ohledu uchýlila i samotná čínská vláda, a to především v dopise adresovaném bývalému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi.

„České podniky, které mají ekonomické zájmy v Číně, budou muset za návštěvu Tchaj-wanu předsedou Kuberou platit. Návštěva Tchaj-wanu předsedou Kuberou nikomu nepřispěje. Doufáme, že česká strana dodrží politiku jedné Číny a zruší tuto návštěvu a tím zabrání porušování čínsko-českých vztahů,“ stojí mimo jiné v dopise.

Karásková: Čína jen vyhrožuje, reálně nám neublíží

„My se domníváme, že tu vzniklo jakési podivné očekávání a strach z následků, které se ale reálně dotknou (pokud vůbec) jen velmi malého počtu subjektů. Jinými slovy, čínské hrozby budou jen tak reálné a dopady budou jen takové, jaké Číně dovolíme,“ upozornila Karásková.

Autoři studie připomínají, že Čína má tři možnosti, jak Česko „potrestat“ – vojensky, politicky a ekonomicky. Uplatnění vojenské moci podle odborníků nepřichází vůbec v úvahu. Pokud jde o politické následky, český velvyslanec prý možná bude nějakou dobu v Pekingu ignorován, ale jelikož Česko v mezinárodních organizacích nyní s Čínou žádné zásadnější téma neprojednává, nebudou škody pro české zájmy nikterak velké.

„Čínská nelibost by mohla postihnout Česko ekonomicky, ale pro nás je nejdůležitější obchod v rámci Evropské unie. Největšími investory jsou v Česku pořád Holanďané a Němci, z asijských investorů Jižní Korea a Japonsko,“ připomněla Karásková.

Dveře už nebudou dokořán. Česko začne prověřovat rizikové zahraniční investice

Obrana České republiky před rizikovými investicemi ze zahraničí nabírá na obrátkách. Po Evropské unii se na tento problém zaměřilo i české ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Postih se tak dá očekávat v případě českých firem, které působí na čínském trhu. Analytici ale upozorňují, že z těch velkých společností je jedna nominálně nizozemskou firmou, druhá je součástí německého koncernu.

„To poslední, co by momentálně Čína chtěla dělat, je ještě více antagonizovat Německo, a tím i Evropskou unii,“ tvrdí odborníci z AMO.

A ze zkušeností z jiných zemí je známo, že čínské „potrestání“ netrvá věčně. „Z příkladu ignorace Norska poté, co čínský disident Liou Siao-po dostal Nobelovu cenu míru a exporty norských lososů měly problémy v Číně víme, že ‚čínské potrestání‘ trvá obvykle plus mínus dva roky. Pak se vrací vše na začátek a hra začíná nanovo.“

Formát 17+1 není jen skořápka, pomáhá Číně

Policy paper ovšem upozorňuje ještě na jeden častý nešvar. Tím je nabízení lukrativních pozic bývalým českým politikům či diplomatům ze strany čínských firem napojených na komunistickou vládu.

Autoři studie upozorňují, že tito zaměstnanci lobují za své nové zaměstnavatele, přičemž využívají své znalosti a rozsáhlé kontakty na těch nejvyšších místech v české politice.

Ve střední a východní Evropě se v souvislosti s rozšiřováním čínského vlivu hovoří i o platformě 17+1, jejíž součástí je také Česko. O tomto formátu se často mluví jako o „vyprázdněné skořápce“, nedávný audit vztahů s Čínou ale ukázal, že tomu tak není.

„Platforma je velmi živá a slouží k pevnějšímu ukotvení Číny ve střední a východní Evropě. Zvlášť vztahům mezi čínskými provinciemi a městy a jejich českými protějšky dosud nebyla věnovaná dostatečná pozornost, stejně tak jako kontaktům mezi čínskou komunistickou stranou a politickými stranami v regionu, vazbám na akademické prostředí, neziskový sektor nebo novináře,“ upozornila Karásková.

To ale neznamená, že by Česko mělo tuto platformu bez dalšího opustit. Podle autorů studie je naopak třeba být ve využívání této platformy chytřejší.

„Česko by mělo být chytřejší v používání 17+1, například tím, že nenechá Číně tak široké pole působnosti, ale spojí se s ostatními středoevropskými a východoevropskými zeměmi (zejména členy EU) a bude prosazovat přes platformu vůči Číně své vlastní zájmy,“ uzavřela Karásková.

Nová Hedvábná stezka je zatím spíš chiméra, ukazují zkušenosti Visegrádu

Slovensko, Polsko a Maďarsko mají s Čínou podobné zkušenosti. Navzdory velkému důrazu na vzájemné obchodní vztahy zůstává obchodní bilance ve výrazné nerovnováze a významné čínské investice zatím nepřichází. Jak se země V4 staví k Číně politicky? A co má vlastně asijská velmoc za lubem?