Budíček jménem válka. EU posílí obranu a sníží energetickou závislost na Rusku, shodli se lídři

© EPA-EFE/MIKHAIL KLIMENTYEV

Druhý den neformálního summitu Evropské rady ve francouzském Versailles se věnoval posílení evropské obrany a postupnému snižování závislosti na ruských dodávkách plynu, ropy a uhlí. Prezidenti a premiéři zemí EU chtějí vše urychlit.

Po dlouhém nočním jednání o Ukrajině zasedli prezidenti a premiéři zemí EU v pátek dopoledne k dalším hovorům. V honosném sále zámku ve Versailles probírali i závazek posílit tváří v tvář Rusku evropskou obranu.

V závěrečné deklaraci je středobodem pasáže o obraně významné zvyšování investic, a to v různých oblastech. Kromě nafouknutí národních obranných rozpočtů má jít i pobídky k vytvoření společných projektů více států, investice do vesmírných inovací nebo rozvoj soukromého obranného průmyslu.

Z konkrétních výzev lídři zdůraznili hybridní válku a s tím spojenou ochranu kritické infrastruktury nebo usnadnění vojenské mobility napříč EU. Zároveň vyzvali Evropskou komisi a Evropskou obrannou agenturu, aby do poloviny května zjistily, kde se v evropských vojenských investicích nachází mezery.

Pokud jde o postoje konkrétních států k tomuto tématu, rozhodně zaujme „otočka“, kterou v posledních týdnech prošlo Německo, když kancléř Olaf Scholz oznámil masivní balík investic do obrany.

Jak však upozornil odborník na německou politiku z Ústavu mezinárodních vztahů Jakub Eberle, Německo rozhodně nikdy nebylo pacifistickým státem, jak se mu někdy přisuzuje, a nejde tedy o až tak významnou proměnu.

„Za studené války byl Bundeswehr po zuby ozbrojenou armádou, jeho letadla jsou už od šedesátých let připravena nést případné jaderné zbraně. Od roku 2014 se rozpočet na armádu navýšil o polovinu, nyní je ve výši 1, 53 % HDP. Tuto pohodlnou zkratku, že Německo je pacifistický stát, je potřeba rozbít,“ nechal se slyšet Eberle.

Zároveň připomněl, že poskytnout peníze je jedna věc, ale umět je efektivně využít je něco jiného. Důležité je pamatovat také na to, že Němci budou muset masivně investovat do energetické transformace. „Neviděl bych tedy Německo hned jako nějakého zásadního vojenského lídra Evropy, tady bych byl zatím opatrný. Poslední věc je, co tomu řeknou ostatní evropské státy,“ dodal Eberle.

Pro českou vládu, která do nově schváleného státního rozpočtu na poslední chvíli přidala miliardu navíc pro armádu, bylo podle premiéra Petra Fialy (ODS) důležité zmínit ve společné deklaraci důležitost NATO a transatlantické spolupráce. To se stalo.

„Silnější a schopnější EU v oblasti bezpečnosti a obrany pozitivně přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a zároveň doplňuje NATO, které zůstává i nadále hlavním bezpečnostním základem kolektivní obrany svých členů,“ píše se v tzv. Versaillské deklaraci.

„Na tomto summitu zaznívaly, a je to i v tom výsledném prohlášení, jednoznačné hlasy, které říkají, že evropská obrana se musí budovat na platformě NATO. Ale, a to je rozumné a my to určitě podporujeme, bylo by dobré do budoucna koordinovat například akvizice, aby byly armády evropských zemí více kompatibilní,“ prohlásil na závěrečné tiskové konferenci Fiala.

Pokračovat bude podpora okolních zemí skrze tzv. Evropský mírový nástroj, díky kterému dnes na Ukrajinu proudí zbraně. Dokument odkazuje i na tzv. Strategický kompas, podle kterého bude EU do budoucna „otáčet“ svou bezpečnostní a obrannou politikou.

Ze všech zmíněných plánů je patrné, že EU je odhodlaná rychleji postoupit v obranné integraci dále, což ještě před několika týdny rozhodně nebylo samozřejmostí.

Výsledek noční debaty kandidátský status pro Ukrajinu nepřinesl, Česko prosazovalo vstřícnější přístup

Čtvrteční summit lídrů členských zemí EU, kterého se účastní i český premiér Petr Fiala, se ve večerních hodinách věnoval „pozvánce“ Ukrajiny do EU. I když se prezidenti a premiéři shodli na „prohloubení partnerství“, kandidátský status zemi sužované válkou dát nechtějí.

Nezdravá závislost na Rusku musí skončit

Druhý klíčový bod jednání řešil energetickou bezpečnost Evropy, a to především tu v následujících letech. Lídři se shodli na postupném snižování závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí.

Chtějí toho dosáhnout pomocí rychlejšího celkového snižování využívání fosilních paliv, diverzifikací tras a dodávek pomocí zkapalněného zemního plynu (LNG), bioplynu a vodíku, zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů, lepší propojení plynových a elektrických sítí v Evropě nebo díky zvyšování energetické účinnosti.

Dál plánují pracovat na zajištění dostatečných kapacit zásobníků plynu, lepším monitoringu a optimalizaci trhu s elektřinou nebo na užším energetickém propojení s blízkým okolí EU.

Konkrétní pasáž, kterou do textu o transformaci energetiky podle Fialy prosadila Česká republika, se týká svobody volby každého státu vybrat si takový energetický mix, který nejlépe zohledňuje jeho specifika a zájmy. Společně s Polskem pak Česko prosazovalo zmíněný závazek k posílení infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn.

Velmi palčivým tématem samozřejmě zůstávají také vysoké ceny energií. Jejich dopadům na evropské spotřebitele se lídři budou věnovat na řádném summitu Evropské rady 24. a 25. března.

Z odkazů na postupné snižování závislosti vyplývá, že na sankci ve formě okamžitého zastavení dodávek ruského plynu, ropy či uhlí do EU, po kterém volají i někteří čeští europoslanci, se prezidenti a premiéři v dohledné době určitě neshodnou.

Okamžitě zastavme dodávky plynu a ropy z Ruska, volá skupina europoslanců

Osm desítek poslanců Evropského parlamentu vyzvalo k okamžitému zastavení dodávek plynu a ropy z Ruska. Připojili se k otevřenému dopisu, který inicioval europoslanec a bývalý litevský premiér Andrius Kubilius. Dopis podepsalo i několik českých europoslanců.

Silně proti je stále Německo, skeptické je například i Nizozemsko. Výroky premiéra Fialy naznačují, že něco takového by nepodpořilo ani Česko. Zároveň je jasné, že dopady na evropskou energetiku, především během příští zimy, by byly obrovské.